Než nám donesli pivo, dozvěděl jsem se od spolukonzumentů, dobře obeznámených se záměrem pivovaru, co mám asi čekat a jak je tento pale ale vůbec zamýšlen. Bylo mi řečeno, že cílem je ukázat českému konzumentovi šíři pivních stylů (což už teď Pivovary Lobkowicz dělají velmi dobře — díky za to!) a přitom ho nepřekvapit rovnou nějakým “echt ejlem”. Že tedy před sebou mám ejl ležák je naprosto správně, nejde o chybu ve výrobě nebo snahu ušetřit.

Osobně nejsem příliš nakloněn těmto hybridním stylům, protože zde je té ejlové — ovocné složky opravdu dost málo, podobně jako například u vyškovského stoutu, který byl taktéž mimo styl. Na druhou stranu musím říci, že z pohledu chlemtače výrobků pivního typu (díky, Poutníku) velkopivovarů, jde o velmi zdařilý počin, který můžete bez problémů dát ochutnat komukoli, kdo posledních 40 let nepil nic než ležáky. Teď je třeba jen učinit další krok a z dosti nudného nevýrazného ležákoidního ejlu udělat v dalších várkách pořádně ovocnou záležitost po vzoru britských a amerických (i průmyslových!) ejlů.

Pokud se tedy ptáte, proč má toto pivo 5,5 bodu, vězte, že všem měříme stejným metrem bez ohledu na to, jaký měl kdo záměr nebo co chtěl pivem sdělit. Chlumecký Pale Ale je prostě příliš ležákový a neutrální a zkrátka do stylu, uvedeného v marketingových materiálech, tak jak jej zná naše redakce, příliš nezapadá. To však neznamená, že to není dobré pivo s výbornou pitelností!

Další (a možná ještě lepší) vídeňský ležák je od Janáčka a s názvem Kounic, na trhu k dostání jen v točené podobě, pokud na něj narazím – počtete si; pokud na něj narazíte vy – budu závidět