Protože je zde sladkost tak výrazná, nedalo mi to a spočítal jsem si dosažené (zdánlivé) prokvašení, které vychází na 64 %. V pivu tak zůstalo 36 % nezkvašeného extraktu tvořeného převážně cukernatými látkami. Tedy pro (velmi) zjednodušenou představu možno říci, že v každé deci tohoto piva je 367,2 gramů cukru.

Zajímavé je srovnání s podobně cíleným (ač světlým a zařazeným do jiného stylu) jednadvacetistupňovým pivem z Heinekenu, totiž Svatováclavským. To má 9,5 % alkoholu (zdánlivé prokvašení 80 %) a je i přes svou stále dost vysokou sladkost o dost pitelnější.

Lahvová verze (zakoupena v pivovaru, právě dovezena z ležáckého sklepa) je bohužel o dost horší než čepovaná. Trpkost více vystupuje, banán naproti tomu ustoupil do pozadí. Říz lahvové verze je střední až slabý, pěnivost vysloveně špatná, stejně tak stabilita pěny. Svěžest se ztratila někde na lahvovací lince. Lahvovou verzi vám příliš doporučit nemohu, počítejte se zážitkem odpovídajícím 4 bodům z 10.

Složení: pitná voda, pšeničný slad, ječné slady (český, barvící), upravené chmely (Perle, Saphir, Hallertau Mittelfrüh), kvasnice svrchního kvašení pro pšeničná piva. Nefiltrováno, nepasterováno.

Poznámka: Všechna piva této várky starší než pár dní byla postižena odpornou trpkou kyselostí — nebylo to nic jiného než zkyslá várka. Tento problém byl zapříčiněn rozhodnutím pivo nezfiltrovat ani nepasterovat v době, kdy se teploty venku pohybovaly kolem 30 °C. Ochutnávka přímo v pivovaru tedy dopadla slušně protože bylo pivo ještě v dobré kondici. To se však už nedá říci o všech dalších ochutnávkách stejné várky, které byly na vylití.