Dá se říci, že mě Rafun příjemně překvapil. Soudě dle obalu jsem čekal nějaký průser ve stylu Zoosu z Nové Paky, naštěstí se tak nestalo. Sice se mi obal nelíbí a připadá mi stupidní (a to i vzhledem k uvažované cílové skupině), stejně jako přidávání cukru (zde izomaltulózy) po ukončení kvašení nebo lihovin do piva ale nemohu zase tvrdit, že je to chuťově úplně špatné a nedá se to pít. Sice mi tento výrobek pivního typu nechutná, není však o nic horší než nudná europiva z velkých pivovarů.

Myslím, že by v pivovaru udělali lépe, kdyby místo tohoto nesmyslu do stejných lahví plnili výtečného Jubilera.

Aktualizace 11/2013: Rafun má nový obal, který už nevypadá tak stupidně jako dříve. Chválím tento rozumný krok. Kolega na adresu tohoto piva trefně poznamenal, že “je to docela dobrý Vyškov ale bylo by lepší kdyby k němu nepřidávali ten alkohol” — jde totiž o Vyškovskou desítku, do níž v pivovaru přidali 80% lihovinu. Bez panáku by hodnocení bylo rozhodně výše.

Srovnat můžete dobře s Vyškovským Havranem, tmavým pivem stejné stupňovitosti ze stejného pivovaru. Informace o značce Svatopramen jsou uvedeny v recenzi světlého Svatopramenu.

Obsahuje cukr. Lahev je zajímavá šroubovacím uzávěrem “amerického typu” (twist-off).

Obsahuje cukr. Svatopramen je exportní pivo Vyškovského pivovaru. Dle etikety, která je zepředu sice popsána v angličtině, zezadu je však už jen azbuka a označení cílových zemí — Rusko, Kazachstán a Ukrajina. Původně nemělo být určeno vůbec pro český trh, ruský zákazník si jej však chtěl zde otestovat a tak se dostalo i do mnoha pivoték.

Velmi si ceníme snahy vyškovských a jsme rádi, že tyhle speciální várky vaří, Mild Stout nás však nepřesvědčil. Já osobně pevně doufám, že další várka se vrátí zpět na úroveň prvního Jubilera IPA, kerý sice nebyl dostatečně prokvašený, byl však nejblíže tomu, co považujeme za dobré pivo v rámci stylu.

Než se však do takového srovnání pustíme, je třeba uvážit, že Vyškovský pivovar je první průmyslový pivovar v Česku, který takové pivo uvařil, což je už samo o sobě dost velký úspěch neboť vstoupit na trh s várkou 10-40x větší než u minipivovarů, navíc s poloviční cenou (třetinku jsem pořídil za 22 Kč), je vpravdě husarský kousek. V diskusích se objevily fámy, že jde o jednorázovou várku, která už se nebude opakovat, což je nepřesné. Jubiler IPA sice nebude v nabídce stabilně, bude se však i dále vařit ke speciálním příležitostem.

Vařeno z českého, mnichovského, karamelového a barvicícho sladu a chmelů Kazbek, Premiant a na dry hop Cascade. Kvasnice Danstar Nottingham, kvašeno v otevřené kvasné kádi. Další podrobnosti jsme popsali v reportáži z exkurze ve Vyškově.

Poznámka pro sládka: Dušane, díky, že jsi zrušil cukr a kyselinu citrónovou ve složení.

Vůně neodpovídá stylu českého ležáku (jde tedy o chybu stylu), neřekl bych však, že mi to vadí. Naopak tento senzorický zážitek podporuje pitelnost a neunaví tak jako jiné ležáky obdobné stupňovitosti. Za ovocené chutě a vůně může dlouhé ležení v ležáckých tancích.

Uvařeno k 325. výroční založení pivovaru. Obsahuje cukr.

Co se týče ovocných chutí a vůni, cituji z e-mailu od sládka, p. Táborského: “U Generála bych se možná zmínil u obsah vyšších alkoholů, které se v silnějších pivech vyskytují a projevují se slabým pálením na patře a je zde právě možnost mírné esterifikace při dlouhodobém ležení v lež.tanku (naše speciály min.120 dnů), projevující se právě ovocnými tóny.” a dále ve vztahu k řízu “Pivo z této šarže bylo dle rozboru na spodní hranici obsahu CO2, proto ten slabší říz.” Dodám jen, že Generál je vařen jen z českých surovin.

Hodnocení lahové varianty: 7 bodů z 10

Shrnutí pocitů z točené verze: Měl jsem možnost ochutnat i točeného Generála. Senzoricky téměr identické pivo, jen pěna byla krásně krémová, hustá a stablní. Pivo kroužkovalo tak, že sklenici doslova potáhlo pěnou. Říz opět spíše slabší ale i tak je točený Generál minimálně o  bod lepší než lahvový (hodnocení tedy upraveno na 8 bodů). Vřele doporučuji!

Hodnocení lahvového piva

• Informace o hodnocení: Hodnoceno 3.2.2011; lahev 0,5l (trvanlivost ještě 5 měsíců).
• Barva: Stejná jako v případě točeného
• Pěna: Pěnivost nadprůměrná, pěna pěkně drží — ne však tak dlouho jako u točeného.
• Vůně: Stejná jako v případě točeného, možná jen mírně kyselejší.
• Chuť, říz: Plná sladová, s hořkým koncem, jen jsou u lahvového více cítit kvasnice. Říz je o něco slabší než u točeného, je tedy slabý až střední.
• Další komentář: Hodnocení lahvové varianty je 6/10. Ve složení uveden antioxidant E300. Ke složení lahvové varianty se sládekvyjádřil v diskusi na webu pivovaru.
  Dle informací od sládka vařeno výhradně z českých surovin.