Z Marvana má rozporuplné pocity. Když jsem byl ochutnávat před touto recenzí (únor 2012), dostal se mi do ruky vzorek, který bych neváhal označit jako onen pomyslný minipivovarský Gambrinus — pivo čisté, bez stylových chyb ale opravdu velmi nudné a bez charakteru. Taková kvasnicová limonáda. Naopak tato várka (březen 2012) je solidně chmelená, tak jak to mám u českých ležáků rád a charakter skutečně má. Škoda jen té vůně, tam bohužel zůstaly mé dojmy v podstatě identické jako u předchozí ochutnávky.

Řekl bych dosti solidní třináctka, která na první napití překvapí ne zcela běžnou plností, která by pro někoho mohla být snad až přílišná. Osobně se mi však zalíbila, myslím, že je to krok správným směrem. Bohužel, stejně jako u jedenáctky Marvana, nemohu zde sládkovou pochválit za vůni, která je opravdu velmi slabá, nevýrazná, což je opravdu škoda.