V pátém a předposledním dílu seriálu o redakci Pivních recenzí si představíme pro změnu nejmladšího recenzenta Jakuba Veselého, v článcích se prezentujícího přezdívkou cz3ko. Jakub je jediný opravdu pivovarský v našem týmu.
Jak jsi se stal členem Pivních recenzí?
Několikrát jsem navštívil PR a už na první pohled mě zaujalo příjemné grafické zpracování, přehlednost recenzí i jejich „stravitelnost“ pro většinu laické veřejnosti. Kontaktoval jsem tedy Honzu Grmelu s ukázkovou recenzí a zanedlouho jsem se stal oficiálním recenzentem serveru.
Jaká piva Ti nejvíce chutnají?
Dalo by se odpovědět: “Ta dobrá.” , ale trochu to přeci jen zkonkretizuji. V poslední době mě nezaujalo prakticky žádné filtrované pivo, což mě trochu mrzí a zároveň předhazuje myšlenku, že filtr opravdu citelně mění charakter piva a málokterý pivovar se s tím dokáže vypořádat. Takže v první řadě nefiltrovaná. Dále, co se týče spodně kvašených piv, od světlého ležáku plzeňského typu očekávám nejvyšší možnou plnost, citelné aroma ŽPČ a jeho variací, střední říz. Polotmavá piva opět s vyšší plností, na úkor karamelových tónů, s jemně hořkým dozníváním, případně dobře provedený vídeňský ležák. Tmavá piva preferuji suššího charakteru. Samozřejmě si například v zimě rád dopřeji nějaký ten bock nebo doppelbock a celkově nepohrdnu dobrým zwickelebierem, märzenem nebo rauchbierem.
Ze svrchně kvašených piv mě, jako člověka s typicky českými chutěmi, zaujaly především různé variace Ale’s. EPA, APA, IPA… Zejména v nich vidím obrovský potenciál prorazit na náš silně konzervativní trh. V létě si rád dám nějaký ten wit nebo weizen. V chladnějším počasí zase stout nebo brown ale, případně belgický ale v různých variacích…
Konkrétní značky vyjmenovávat nehodlám, protože to za pár dní, týdnů či měsíců, nemusí být pravda. V poslední době se rádo pivo nazývá pojmem “živý organismus”. Tam, kde pivo živé opravdu zůstane i po ukončení veškerého technologického procesu, má vliv na celkovou senzoriku nejen sládek a podsládek, ale každý výrobní zaměstnanec, který s produktem přijde do styku, každá změna dodavatele surovin, každá sklizeň chmele i obilí, každý výkyv sladovacího procesu a ve finální fázi i skladování a kvalifikace výčepního personálu. Proto je samozřejmě těžké udržet chuťovou stabilitu jednotlivých výrobků po celý rok, roky.
Co Ti nejvíce vadí na české pivní scéně?
Všeobecně neznalost Čechů o jejich “národním nápoji, chloubě, etc.”. Jejich zmíněná konzervativnost a laxní až odpudivý přístup k pivu, které nějak chutná nebo nedejbože voní! 🙂 Samozřejmě neházím všechny konzumenty piva do jednoho pytle. A čtenáře PR logicky už vůbec ne. Pivní osvěta za pomoci podobných serverů, minipivovarů nebo prostých pivních poutníků a nadšenců funguje a procento „zasvěcených“ neustále roste.
Dále mi vadí přijímaní nekvalifikovaných lidí na pozice sládků v některých českých minipivovarech a schopnost majitelů vypustit jejich pseudopiva z tanků. Neznalý člověk pak přijede ochutnat to „nefiltrované“ a dostane na stůl něco, díky čemu už do konce života bude pít toho svého Starouše a Géčko.
A v neposlední řadě mě vytočilo, když jsem po delší době šel do normální hospody (rozuměj hospody, která se nespecializuje na pivo jako takové) a “Mařka” tam sází jedno po druhém kolmo natřikrát do půllitru. To člověka polije pot. Myslel jsem, že tohle od dob totality pomalu vymizelo. Copak je na těch hotelovkách nikdy nepostavili za pípu?
Jakou roli působí pivo jako takové ve Tvém životě?
Obrovskou. Pivo je fenomén. Vnímám ho jako ušlechtilý, rozmanitý a globálně oblíbený nápoj, starý jako lidstvo samo, skýtajíc nepřeberné množství chuťových zážitků a dále jako součást kultury a kulturní gastronomie mnoha národů. Už jako malý kluk jsem sbíral pivní tácky, později etikety. Ve třinácti letech jsem začal vařit pivo… Mnozí mě považovali za malého blázna, dokonce i za „nejmladšího alkoholika“. Ale dnes můžu s čistým štítem říct, že jsem ještě dlouho po tom pivo nepil. Moje cílevědomost mě z gymnázia dovedla až na pražskou Podskalskou, kde studuji co jiného, než kvasnou technologii (pozn. dnes Technologie piva, vína, lihu a nealkoholických nápojů). V současné době při studiu vypomáhám s prodejem v jedné pražské pivotéce a pivu věnuji i většinu svého volného času formou samostudia teorie a praxe.
Jaké jsou tvé další zájmy?
Ono na nic jiného nezbývá moc času. Těch aktivit okolo piva je skutečně mnoho. Co mě ale provází každým dnem je hudba, která je pro mě zdrojem emocí i inspirace, podobně jako mnohdy pivo. 🙂 Nejlíp se odreaguji na živých koncertech lokálních rockových a crossoverových kapel, případně s hudbou za volantem.
Jaká je Tvá osobní vize do budoucna?
Zanedlouho mě čeká maturita a cesta přede mnou je poměrně otevřená. Ideální vize spočívá ve studiu na VŠCHT v kombinaci s prací v nějakém zajímavém minipivovaru v okolí hlavního města, ale je to skutečně zatím jen vize. Rád bych navštívil některé pivovary v zahraničí a dále se vzdělával v oboru.