Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Jak správně natočit pivo

Hrůzný zážitek z venkovského plesu koncem ledna 2011 mě donutil se pustit do článku o správném čepování (či chcete-li točení) piva. Dle mého totiž správné načepování půllitru dělá třetinu až polovinu dojmu ze zlatavého moku. A pokud se najde výčepní, který má dobré pivo ale načepováním jej zcela znehodnotí, je to ostuda pro celý podnik.

Úvod

Než uvedu několik stylů čepování piva, které jsme si na našem serveru oblíbili, uvedu vás do děje krátkou pohádkou vysvětlující onen hrůzný zážitek, o kterém se zmiňuji v perexu.

ilustrační foto (vemnr)

ilustrační foto (vemnr)

Bylo nebylo, byla jedna vesnická zábava v malé vesnici kousek od Brna. Na tu zábavu dorazila horda lidí dychtivých smočit svá ústa v pivu starobrněnském sice kvality nevalné, leč lepší než žabí vody z kohoutku. Za magickým okýnkem, ke kterému se veškerý lid sbíhal, výčepní kohout s obluhujícím můžem nacházeti se ráčil. Tento muž, výčepní zde zvaný, myslil si, kterak on dobré pivo natočiti umí a jak učiní desítky hostů s piva kvalitou spokojených.

Bohužel, recenzent věhlasného pivního listu na místě se též objevil a předložený mok k ochutnání dostal. Nestačil se diviti, když zřel, kterak mu půllitr natočen byl! Vlasy se mu hrůzou ježily a nůž v kapse otvíral. Ten muž od výčepu totiž pivo do sklenice nejen že „moravským“ způsobem, z výšky velké, bez naklonění skelnice, točil, ale co více, on s odtočenými krígly dokonce kvedlati se jal! Tím velké pěny množství vznikalo, což v jeho očích libou představu vyvolávalo. Sklenic kolem výčepu celý tucet měl a na mnoho pokusů každou z nich dotáčel aby jim správnou míru dodal.

Mnohý host, kterému se tento tekutý chléb do rukou a úst dostal, spokojen vskutku býti nemohl. Pivo říz postrádalo zcela, mdlé chuti bylo. A ani ta pěna, kterou výčepní si tolik pochvaloval, ve sklenici se příliš dlouho nezdržela.

A co říci závěrem? Tudy ne, pánové!

Jak si představujeme správné točení?

Každý z vás to jistě už zažil. Příjdete do podniku, máte chuť si dát jedno-dvě piva a když vám je donesou, tak si říkáte „Proč já jsem si nedal lahváč nebo Kofolu?“. Bohužel, podniků, kde pracuje zcela nezaškolená obsluha, je stále velká většina. I to má svůj podíl na nízké kvalitě podávaného mohu. Pokud někde točí už tak dosti podprůměrné europivo a ještě s ním pak na závěr provádějí psí kusy, je to opravdová tragédie pro konzumenta.

My z Pivních recenzí si správné čepování piva českého typu (tedy pilseneru) představujeme nějak takto:

  1. Je nutné použít jak zcela čisté sklenice, tak pochopitelně dokonale sanitované celé výčepní zařízení včetně potrubí (propláchnutí trubek každý den pitnou vodou a alespoň 2x měsíčně využití služeb sanitačních firem). Problémem bývá také špinavá voda na mytí sklenic. Čistit by se měly i narážecí hlavy a výčepní kohouty.
  2. Sklenice by měla být ochlazená na teplotu piva, rozhodně ne méně a propláchnuta studenou vodou těsně před točením.
  3. Pivo by mělo být natočeno buď najednou (pivo i s mokrou pěnou — hladinka) nebo maximálně nadvakrát (nejdříve vysoká pěna a pak pod ni doplňující pivo — s čepicí) aby se zabránilo oxidaci.
  4. Samozřejmostí je čepování po skle v úhlu 45 stupňů s co nejmenší vzdáleností k povrchu sklenice a ode dna sklenice.
  5. Pěna by měla být hustá, krémová a stabilní a pivo by při konzumaci mělo ve sklenici kroužkovat.

Pokud čepujeme pivo z lahve, je postup obdobný. Zde záleží na konzumentovi, jaký zvolí poměr řízu a výšky pěny a také dost často na pěnivosti lahvového piva, která bývá odlišná od piva čepovaného. Podle toho pivo do sklenice nalejeme zcela po stěně, případně z mírné výšky (ale stále pod úhlem 45 stupňů). Vhodné je sklenici před čepováním z láhve vypláchnout, může však být i suchá. Stejně jako v případě čepovaného piva však musí být zcela čistá.

Časté chyby při čepování

Častými chybami při čepování piva jsou například

  • Točení z výšky na několikrát — liný hostinský („moravský“ způsob);
  • míchání se sklenicí aby se vytvořila pěna;
  • přelévání piva z jedné sklenice do druhé pro úpravu hladiny (neuvažuji odlévání příliš vysoké pěny do odpadní sklenice);
  • roztočení několika piv zároveň a jejich dotáčení v mnoha krocích, obvykle k vidění v kombinaci s přeléváním;
  • namražování sklenic;
  • špinavé sklo (poznáte podle bublinek na stěně);
  • uskladňování „odkapních“ či jiných půllitrů s pivem v lednici a jejich následné dotáčení;
  • přechlazené pivo pro přerazení nedobré chuti (časté u lahvového piva).

Hned čtyř z šesti těchto chyb se dopouštěl výčepní na plese, který jsem navšívil. Kolega Pinkas má z předchozího dne podobnou zkušenost z Restaurace U Richarda v Brně-Žebětíně, kde mají sice dobré pivo, leč obsluha jej zcela degraduje. Přečtěte si komentář, který k uvedému zážitku Petr napsal:

Včera u Richarda jsem byl svědky možná obdobného hrůzného skutku — piva točená tak, že pod výčepní pult postaví 5  a více sklenic, do kterých z výšky na střídačku upouští z kohoutu pivo. Pěna je jak jarová, pivo se točí asi na 7-10× (počítal jsem průměr u 10 piv). Nemohl jsem se na to dívat a šel jsem raději ke stolu. Tam když jsem si objednal pivo, měl jsem ho na stole za 10 vteřin (podezřelé). Jednak při tomto napouštění pivo dost oxiduje, degraduje se pěna a vůbec celkový požitek je nevalný. Pěna pak nedrží a rychle padá, člověk je tak nucen pít rychle a pivo ke konci sklenice chutná jinak – samozřejmě hůře.

Závěr

Poměrně zdařilého průvodce čepováním piva vám mohou dělat například stránky Plzeňského prazdroje (videa správného čepování).

Přejeme vám, ať dostáváte špatně natočené pivo co nejméně často. A kdyby se to přesto přihodilo, kvalitních podniků je po republice mnoho, je třeba si jen pečlivě vybrat…například v našem sezamu ochutnávkových pivnic.



Komentáře

  • umbob napsal:

    Stejně jako v Žebětíně prasí Richarda i na Údolní.Aspoň tomu tak před cca půl rokem bylo.Už tam nechodím.

  • notret napsal:

    Všechno je mně jasne až na jednu věc. Co je spatne na vychlazených sklenicich?

    • Moro napsal:

      Je to kvůli teplotnímu šoku, který by mohlo pivo utrpět. Vychlazení stačí tekoucí vodou. Namražování sklenic není vhodné a navíc, z lednice by se mohly přenést i nežádoucí pachy …

      • pinkano napsal:

        Nejen to, v teplé a neumyté sklenici se trhá pěna po okrajích a vzniká tzv. čepice, o které si spousta myslí, jak je skvělá, ale je tomu právě naopak. Pěna je studena, sklenice teplá, rozpustí ji a pak vznikají neforemné tvary, pěna má být kompaktní a stabilní.

  • Kuba napsal:

    Náhodou jsem zrovna včera vedl debatu na toto téma s jednou slečnou. Ze Srdcí, případně z Boženky jsem zvyklý na čepování s mokrou pěnou, teď nevím jak na Božce, ale v Srdcích mají k tomu účelu na pípách navařené i jakési tlumiče, aby se pivo čepovalo pěkně vocpoda (možná mají vliv i na výstupní teplotu). Hřebínek na pěnu už možná není úplně košér, ale už tam tak nějak patří k tradici.
    _
    Ta slečna včera (pochází někde z pod komína Holby) mi tvrdila, že je pivovarští učí čepovat minimálně natřikrát a s pořádnou čepicí. To samé mi vykládala jedna známá, co brigádně čepovala, že je podobně školili ve Starobrně (natřikrát).
    _
    A zkuste říct někde na vesnici, že by se pivo mělo točit pěkně naráz – od toho svého média se vám vysmějí. Vždycky mám sto chutí naložit je do auta a odvézt do nějaké pořádné brněnské pivnice, aby zjistili nejen jak vypadá dobře načepované pivo, ale taky jak potom chutná (i když to je dáno samozřejmě i obsahem).
    _
    Doma se mi osvědčilo vytáhnout lahváče z lednice, aby se z těch 5°C o něco ohřál a do lednice (nesmí smrdět) strčit krígl. Stačí chvilka, pak ho ještě propláchnu studenou vodou a dobré pivo pak má krásnou pěnu, třeba 12° Poutník moc hezky kroužkuje.
    _
    A když jsem v tom, zeptám se místních na radu: na bečkách máme většinou problém s vysokou pěnivostí piva, takže o nějakém natočení najednou či nadvakrát nemůže být řeč. Chuť tím pak evidentně trpí. Co dělají v hospodách jinak, že s tímto problém nemají? Je to tím, že mají nějaký regulátor (ventil), který udržuje stabilní a optimální tlak? Nebo je fígl ještě v něčem jiném?

    • pinkano napsal:

      Napřed bych se v hospodách, kde mají stabilní problém s pěnivostí zaměřil na to, v jaké kondici jim dovezou bečky (po celodenním putování v létě v náklaďáku to nemusejí ani narážet), případně jak je skladují (jestli na chodbě, tak je můžou taky rovnou vyhodit). Pak se můžeme zaměřovat na další věci.

    • Huhin napsal:

      Když si bečku dovezeme pár dní předem, vezmeme si opravdu pivo a ne „pivo“, necháme stát bečku ve sklepě, aby se nachladila, nastavíme rozumně chlaďák, hlídáme si tlak při dopouštění vzduchu do bečky kompresorem, tak je pivo i pěna super. Ale ne vždy se nám tohle všechno povede. :-)

    • Elf napsal:

      „Hřebínek na pěnu už možná není úplně košér“, tím myslíš seřezáváním pěny? To má své opodstatnění.

      Možností jak načepovat pivo je určitě víc, ale doba od začátku čepování po jeho ukončení by měla být co nejkratší. Tzn. na 2x až na 3x je to pořád v pohodě, pokud mezi tím nejsou pětiminutové prodlevy.

      Krýgl bych do ledničky nedával, vždy jsou tam nějaké pachy, nebo bych ho zabalil do potravinářké fólie, či igelitu. A na lahvové pivo je vhodnější sklenice suchá, přirozeně vyschlá.

      Pokud používáš na bečce kompresor, sám ti hlídá tlak, který jsi nastavil. Optimální nastavení tlaku si musíš vyzkoušet. Hlavním problémem u pěnění bývá nejčastěji teplota piva. Pokud ti vyteče ze sudu a má 18° C a v chlaďáku se pak zchladí na 6° C, začne hodně pěnit. Pokud chceš v létě nefiltr, problém se ještě zvětší. Naražení hned po příjezdu také neprospívá optimálnímu pěnění.

      A co děláme v hospodách, kde se tohle nestává? Máme pivo v chlaďáku, dochlazované trubky a dochlazování pod pípou, což je v domácích podmínkách těžko dosažitelné.

      • Kuba napsal:

        Díky za vyčerpávající odpověď.
        _
        Osobně proti hřebínku vůbec nic nemám, ba naopak. To jen někteří „pivní znalci“ by to u svého starobrna s čepicí nepřenesli přes srdce… 😉
        _
        S pachy z lednice máš jistě pravdu (zvlášť když v ní je rybičková pomazánka s cibulí :D, ale v kombinaci se suchou sklenicí se dostáváme do neřešitelné situace. Má-li být sklo přirozeně suché, bude už teplé. V zimě je to jednodušší, to jsem dával sklo na chvilku na balkón a bylo dobře, v těchto dnech už je to problém…
        _
        Ad pěnivost: Jo, myslel jsem si, že v dobrých hospodách je to pořešeno poněkud sofistikovaněji a část problému se týká rozdílných teplot. Vlastně si vzpomínám, že nám o tom kdysi dávno dával Evžen (tenkrát ještě v Srdcích) nějakou přednášku :)

  • Donald napsal:

    Náhodou jsem narazil na tyto stránky. Pročetl jsem spoustu článků, získal mnoho informací, ale reagovat musím až zde. Přestože jdu totálně proti proudu (a pravděpodobně se mýlím), tak nemůžu souhlasit. není nic horšího než podchlazené pivo natočené během pár sekund (což je v Brně běžný jev). Takové pivo si dá člověk jedno, nafoukne se jako balon a říhá dokud neusne. Ano, pocházím z vesnice kde se pivo točí pěkně sezhora a hostinský má roztočeno mnoho piv (což vás šokuje). Ale právě takové pivo mám rád (a všichni vesničani se mnou). Mám rád, když můžu první pivo po práci „exnout“ aniž by mi prasklo přicho nebo umrzly zuby. Na vesnici nám točí Zubra, holbu a nově i svijany. V Brně, kde už prakticky žiju je nabídka piv skvělá. Ale najít v Brně dobře natočené pivko je skoro nemožná. A například slavná Bláhovka, to byl jeden z mých nejhorších pivních zážitků v životě. Po půl hodině trápení jsem měl sto chutí ten sifon vylít (kdyby to nestálo takové peníze). Takže asi tak:-)

    • pinkano napsal:

      No, mám takový dojem, že hospod, kde se točí špatně (z metru a výš, na stokrát a víc) je v Brně až až, takže netřeba hledat. Každému vyhovuje samozřejmě něco jiného, ale každopádně doporučuji třeba podnik Na Božence na Boženy Němcové. Pokud Vám pivo nebude chutnat ani tam, tak nezbývá než zajít do jakékoliv hospody se Starobrnem, tam to bez debat vždy umí natočit tak, jak u Vás na vesnici.

      • Donald napsal:

        :-) To bude možná ten problém, jelikož starobrnu se vyhýbám (projímavé účinky), proto na tento způsob točení v Brně nenarážím. O hospodě Na Božence jsem slyšel hodně chvály, ale je to trošku z ruky, tak jsem zatím nebyl. Myslím, že podobný typ hospody je poutník na starobrněnské. Tam pivko není nejhorší, ale obsluha je velmi „zvláštní“. Myslím, že ani jeden extrém není ideální a malinko řízu (nasycení) není na škodu, ale ve spoustě případů je to opravdu extrémní. Navíc já mám prostě rád pěnu, která mi čouhá ze sklenice a ne tu vodovou hmotu co například člověk dostane na plzni. Ale jak píšete, každý má jinou chuť a vím, že Vámi zmiňovaný způsob točení je správný (viz. různé videomanuály pivovarů či soutěže výčepních). V každém případě děkuji za odpověď. Budu muset na tu boženku zajet

        • Kuba napsal:

          Klidně mě někdo opravte, ale čepice na pivu je v podstatě kus zkaženého piva a o to přece nikdo nestojí. Ani si nemyslím, že pivo s mokrou pěnou mělo mít nějaký extrémní říz, ten hodně zaléží i na pivu samotném. Přiměřený říz navíc pitelnost spíš podporuje než naopak. Na pivo s mokrou pěnou chodíme po fotbálku víceméně pravidelně a první jak se říká jen zasyčí a o žádném nadýmání nemůže být řeč.
          _
          Stejně tak teplota musí být u pípy relativně hodně nízká, aby se na stole blížila k optimálu a pivo se dalo pít i po čtvrt hodině.
          _
          Jak už jsem psal jinde, je to možná tím, že jsem na to už cca 15 let zvyklý, ale každopádně vycházejme z předpokladu, že pivo by na své cestě ke konzumentovi mělo pokud možno co nejméně přicházet do styku se vzuchem (oxidovat -> zvětrávat), což se dost moc neslučuje s točením z metru a nadesetkrát. Možná, že to host nepocítí, pokud si jde dát jedno rychlý na žízeň, ale pokud si mám k pivu sednout a vychutnávat, je to problém…

      • Huhin napsal:

        Petře, z praxe na malé dědině: Panáček hospodský točí pivo dobré, do všech hustí, že pokud stojí u pípy, tak nesmí být líní pivo zvednout. Ale pak potichu řekne, že pivo bez pořádné čepice neprodá, takže ji má každý i s bambulí. :-) S tím řízem je to tak, že hospodská ve vedlejší hospodě si neumí seřídit výčepní zařízení, pivo tlačí CO2. Po jednom kusu je člověk jako bublifuk, ale zase si dá říct a šikovný pivař pošteluje. 😉

    • Pavel napsal:

      Vybrkal, prasknul, sifon, . .. Přesně tak! Jestli mezi kazdymi dvěma loky musím třikrát brknout, tak je to běs!

    • Jméno napsal:

      Ahoj donalde mohu se jen tak ze zvědavosti zeptat kde tuhle sestavu piva točí?

    • cimba napsal:

      Mluvíš mi z duše.

    • cimba napsal:

      Mluvíš mi z duše.Naráz natočené po sklenici, to to rovnou může nabírat z kýble a je.

    • Boban napsal:

      Pivo točené z výšky je čurda, která ztratila svůj přirozený říz. Fuj. Současně souhlas s přesycením CO2. To je taky brutus. Všeho s mírou

      • PetrM napsal:

        Moje zkušenosti: určitě by měl být rozdíl v čepování piv s přirozeným obsahem CO2 a piv, které se vyrábějí pomocí HGB – tzv. pivní sifony (nebo obecněji EU piva). U druhí kategorie je čepování po skle problém, protože tato piva jsou přesycená. Třeba kluci z Mendláku (STB) učí výčepní čepovat na 3x a pěkně z výšky aby z piva vypráskali CO2, dodané díky HGB. Takže doporučení za mě – tradičně vyráběná piva po skle a ideálně najednou, sifony na 2-3x.

    • Petrs napsal:

      Plně souhlasím. Když jsme na Moravě zvyklí točit pivo se suchou pěnou navíckrát tak, aby nebylo jak sifón, tak proč to nerespektovat. To jste pak jak Amíci, co jedou do Evropy a žijou jen na hambáčích. :-)

    • hanzi napsal:

      konecne nekdo s rozumnym nazorem. je to o chuti. mam rad holbu litovel a zubra a tocit to naraz je hnus plnej bublin…

      • Pike napsal:

        To není rozumný názor, to je nedostatek rozhledu. Naráz načepované pivo se v žádném případě automaticky nerovná pivu plnému bublin. Pokud tomu tak je, je chyba ve výčepním. Zajděte si někam, kde pivo načepovat na hladinku opravdu umí, a budu se hodně divit, pokud nezměníte názor. Ale to jen opakuji to, co v článku i v diskusi mnohokrát padlo.

  • John S napsal:

    no, jak bych to řekl slavní recenzenti :) pokud za vzor točení piva dáváte plzeňský prazdroj, něco to už vypovídá :) Jinak… Podle vlastní zkušenosti a radách dvou sládků poličského pivovaru (přičemž jeden z nich prošel jako sládek české pivovary dva a staví jeden za druhým v rusku, takže o jeho kredibilitě asi těžko může někdo pochybovat) existují v zásadě dva typy točení a to pivo s mokrou pěnou a pivo se suchou pěnou. S mokrou má výhodu, že je rychle, nevýhoda po skle točeného piva je velké množství COčka, které sice dodá říz, ale ne díky chuti, ale COčku, takže si člověk dá tři a opravdu se cítí jak balón. Pokud tohle někdo považuje za výhodu piva, pak je masochista, případně milovník britské pivovárenské školy… děkuji, nechci :). Z pohledu sládka je ideální mít dobře seřízené trubky a tudíž natočit natřikrát z vrchu se suchou čepicí a není to kvůli lenosti, ale aby se vyhnalo přebytečný CO2 a pivo dostalo správnou chuť nezničenou COčkem. Jinak jako ideální kombinaci na rychlé natočení a ideální způsob točení je: do dvou třetin po skle a na závěr prohnat jedno dotočení od spodu, čímž se docílí stále mokré pěny, zároveň se vyžene přebytečné CO2 a jako bonus dostanete tu takzvanou čepici, kterou je btw. české pivo právě typicky charakteristické.

    • Moro napsal:

      PU není jako vzor točení, je to jen dobře natočený(ve smyslu točit klip) a prezentovaný příklad. Víc netřeba v tom hledat.

    • PIvo napsal:

      A jaký je teda ten správný vzor? Co s tím má společného GB, země, kde pivo vidělo CO2 naposledny při primární fermentaci a pak už nikdy? Suchou pěnu nemám rád a přiliš CO2 taky ne, dokonce často ani ve stylech, kde má být sycení mocné. Obsah CO2 by neměl záležet moc na točení jako spíš na stočení v pivovaru, případně pak podmínkách skladování, na druhu hnacího média, na množství a době kontaktu hnacího plynu s pivem…

    • Kuba napsal:

      Asi by nebylo od věci, se před napsáním příspěvku zamyslet nad smyslem psaného slova. Těžko redaktory PR podezřívat z propagace PU, jen mají na stránkách nějak zpracované video, na které se odkazuje (já se na to ani nedíval, vím jak vypadá dobře natočené pivo).

      Stejně tak jsem alergický na úvodníky typu „znám toho a toho, a ten by přece… a on má z Afriky opičku…“. Nic proti zmiňovanému sládkovi (a už vůbec nic proti poličskému pivu), ale podobné uvozovaní příspěvků většinou značí, že autor od někoho přebírá argumentaci, nechal se přesvědčit o nějaké „pravdě“, přijal ji za vlastní a teď za ni vede svatou válku.

      S podobným návodem na čepování piva jsem se několikrát setkal u brigádníků, kteří v pivovaru prošli nějakým školením a teď už ví o pivu a jeho ošetření všechno…

      Už jsem to psal výše, ale pokud má pivo optimální říz (obsah CO2) z výroby a není v hospodě tlačené céóčkem a je-li v hospodě kvalitně ošeřeno, pak rozhodně nenadýmá.

      Mám svoji teorii, proč někteří pivovarští doporučují čepování s čepicí:

      1) Lidé to chtějí! Tedy někteří, zvláště ti největší pivní znalci, kteří sice nevytáhli paty ze svého okresu, ale kvalitu piva poznají pouhým okem. A to jediný správný (rozuměj: český) pivo je přece s čepicí! — A víte kolik lidí má ve zvyku točit si ve sklenici se zbytkem piva a vytvářet si tam pěnu (či co tímto počínáním sledují)? To je prostě k zblití!

      2) Pivovarští tuší, že spousta hospod tlačí céóčkem, případně nemají dobře seřízené zařízení a točení s mokrou pěnou by mohlo tyto nedostatky negativně promítnout do dojmu z piva (zmiňované nadýmání).

      3) Sami výrobci mají pocit, že při tomto způsobu nevyplují na povrch nedokonalosti svého vlastního produktu…

      Body 2 a 3 jsou z mé strany tak trochu spekulací, ale myslím, že nemusím být tak daleko od pravdy.

      Do koboldí řitě, jak to, že v mé „domovské“ hospodě (a samozřejmě v mnoha dalších) točí pivo s mokrou pěnou, bez čepice a ještě se mi nestalo, že by mě nadýmalo??? Jak to, že stejné pivo, natočené bez čepičky chutná výrazně lépe, než v podnicích, kde si bambulku neodpustí???

      Neodpustím si rýpnutí – poznámka o pivech „anglického typu“ mi jasně napovídá, že pisatel příspěvku výše ty pomyslné pivní paty z okresu zrovna daleko nevytáhl…

      Trochu jsem se nechal unést, ale čepičkářstí propagátoři dělají imho pivní osvětě medvědí službu. Hospodě, kde točí nudné nebo nedobré pivo se snadno zdálky vyhnu, hospoda, kde mají dobré pivo a blbě ho točí je pro mě mnohem větší tragédie… :(

      P.S. Čepice smrdí!

      P.P.S Text jsem psal už dopoledne, kdy jsem byl off-line, takže PIvo už přede mnou některé věci zmínil, ale opakování je matka moudrosti, že?!

  • Petr M. napsal:

    Mám celkem aktuální zážitek a to z pivovarských slavností na Mendláku. Ne že bych byl Bahno milec, ale ze zvědavosti jsem s kamarádem zašel – jednak se podívat na rychlovýčepy a jednak zjistit, čím tento výrobce pohostí návštěvníky.
    Než se dostanu k zážitku s čepováním, tak jen pár postřehů:
    rychlovýčepy jiného typu, než jsem čekal – dlouhá plastová tyčka, který má na konci jakýci „aparát“, strčí se do kelímku až ke dnu a šup – za 3 vteřiny je pivo hotové – tedy na 1x NAČEPOVANÉ!!!!! Pravda, bylo podchlazené a u těchto výčepů skoro nikdo nestál – možná averze lidí ke stroji, holt výčepní je výčepní. Dalším zajímavým poznatkem byly prodejní ceny – všechno pivo a VODA (rozuměj čístá čepovaná voda) za 20 Kč. Asi nákladově na stejné úrovni, nevím.
    Ale k čepování: po projítí areálu a zjištění, že nikde není k mání Dožínkové (které považuji za celkem pitelné na rozdíl od ostatního sortimentu tohoto konsorcia), jsme se přesunuli do pivovarské hospody na zahrádku a s povděkem zjistili, že pšenice k mání je. Nechali jsme si načepovat dva kousky a koukali, jak to ten výčepní „vyrobí“. A to tedy bylo dílo! Nejen, že při čepování přibližoval a zase oddaloval kelímek od kohoutu, ale ještě s ním otáčel a dělal různé jiné pohyby až jsme z toho nabyli dojmu, že se jedná o nějaký tajemný rituál, který snad má zažehnat zlé duchy nebo co. Pivo čepoval samozžejmě minimálně na 3x. Nedalo mi to a při objednávce druhé sady jsem se optal co to jako ten rituál znamená. Odpověď byla hodně zajímavá a možná i poučná pro zdejší pisatele: „Pohyby (ono čarování s kelímkem) jsou atraktivní zábava pro hosta a takto načepované pivo je to nejsprávnější. Jaké máte rád vy?“ (jako já). „Mám raději hladinku na 1x načepovanou s pěknou krémovou mokrou pěnou na povrchu“, já nato. „Takhle se ale Starobrno čepovat nesmí (doslova) – to se musí čepovat minimálně na 2x, ale lépe na 3 – 4x, najednou se čepuje jenom Plzeň.“ Když jsem se zeptal odkud toto moudro mládenec získal, byl jsem ujištěn, že v pivovaru prošel důkladným školením. Poděkoval jsem, zaplatil, dopil a šel s kamarádem na PIVO jinam.
    Takže vidno jest, že sám výrobce takto poučuje hostinské a personál a protože vyrábí nejlepší pivo na celé Moravě (nebo to alespoň píšou na každé hospodě), je přece jasné, že o jeho čepování musí něco vědět. Samozřejmě už neříká, že hlavním důvodem je (podle mne) přesycení piva průmyslovým CO2, které vzniká díky vysokému HGB. A pak si můžete vy, zastánci hladiky, pusy umluvit a stejně nic nesvedete – hospodští v Brně jsou už přece dávno vyškoleni těmi nejzodpovědnějšími odborníky.
    Dobře načepovanému pivu zdar.

    • Kuba napsal:

      Potvrzuješ mi mé osobní zkušenosti s vyškolenými výčepními-brigádníky: moje potencionální švagrová prošla školením ve Starobrně a totéž u jedné slečny někde ze severu, se kterou jsem se bavil (Holba) – obě byly vyškoleny tímto způsobem.
      _
      Souhlasím i s domněnkou, proč tyto pivovary takto školí.

    • Petrs napsal:

      No to je zajímavé. Mně ve Starobrně před týdnem učili točit brněnského Draka z Nostalgie na hladinku naráz nebo na 2x. Takže úplně opačně. Podle mě bylo přesycené. Chutnalo svěže, ale brkalo se mi po něm.

  • Jirka napsal:

    Tak jsem se prokousal celou tohle diskuzí a rozhodl se přidat i můj názor.Z takzvaným moravským čepováním jsem se před léty setkával i v Čechách jen na Plzeňsku pěnu seřezávali do další sklenice.Po příchodu afričanů do P.P.začali tvrdit že pivo nemá pěnit vůbec.Teprve když se setkali z tvrdým odporem začali propagovat pípy nazývané nostalgie a točit pivo tak že se nejdřív má udělat nízká pěna a pak dotočit.

    • PetrM napsal:

      No nevím Jirko, kde jsi se dobral těm informacím o Jihoafričanech, ale jsou to pěkné blbiny.
      Kohout Nostalgie (myslím, že jeden z jeho otců je Pepa Krýsl – nyní pivovar Purkmistr) vznikl jako „náhrada“ původních šoupátkových kohoutů, které se používaly tak do poloviny 90. let. Ale princip je kapku jiný. SAB ani nenapadlo chtít vyrábět pivo bez pěny – to by byl smrt ležáků, u kterých se vysoká pěna prostě vyžaduje a ať už afričani podrbali piva jak chtěli (99% z důvodu „optimalizace“ nákladů), do tohohle by nešli. Čepování na hladiku bylo rozšířené nejen na plzeňsku, ale v Čechách vůbec. Do dneška vzpomínám na 12° Braník v hostinsci U Malvazů na konci Karlova mostu směrem k hradu – tam jsem chodil co by vojín tak někdy v 87. a hladinku seřezávali perfektně :-). No a o čepování z Nostalgie by Ti mohl popovídat třeba Elf.

      • Elf napsal:

        Mohl, ale nemám teď na to čas. Stejně je nejlepší dojít do hospody, kde to praktikují a pokochat se pohledem. A při pití pak i dalšími smysly.
        A čepování na hladinku vymysleli o dost dříve. Nejsem si teď úplně jistý, ale mám pocit, že už to bylo někdy v 60. letech 20. století. Kohout nostalgie je pak novější výdobytek.

      • Jirka napsal:

        Tak to vezmu hodně ze široka.Již (staří Řekové)můj děda za první republiky čepoval pivo.Z pivovaru mu přivezli ke každé bečce kus ledu a kolem trubek tekla studená voda teplota byla podle toho.Pivo chutnalo jak se právě povedlo.Pěnu se snažil udělat co nejhustší krásně vysokou aby dlouho vydržela.(Jeho slova)Otec už měl chladící pult.Pivo chutnalo jak kdy.Točil na třikrát.Pěna byla hustá a vysoká uprostřed důlek a vydržela jak kdy,někdy po celou dobu pití. Tenkrát se ale pilo jedno za druhým.(Pamatuji se.)V roce 1971 se začal točit Radegast,chlapi nadávali že je hořké a že se nedá pít,pak si zvykli.Bylo celkem stabilní chuti a dalo se krásně natočit na třikrát.(Vím to.)Pak Přišel koncern SABMiller a začali se dít věci.Přišel takový mladíček a tvrdil že radek nestojí za nic a stejně brzy skončí, nejlepší je gambáč.Tak jsem jej začal točit(zisk je zisk).Chlapi brblali ale pak s zvykli.Za krátko přišel další a tvrdil.Pěna je na nic,jen zdržuje při čepováni i pití.Má být řídká a má jí být jen trochu.Chlapi nadávali a nikdy si na to nezvykli.Z pivovaru dorazil další odborník z nostalgií,a že pivo tedy může mít pěnu ale musí se točit najednou.Pěna stejně vydržela jen chvilku chlapi seděli u jednoho i víc jak hodinu udělali tak 3 piva a nadávali že nestojí za nic a je drahé.Tak jsem to zabalil a šel do důchodu.Můj syn už za pípou nestojí.A já piji radka z lahve.

        • Jakub napsal:

          A co takhle si do toho nenechat kecat kdejakým obchoďákem a dělat si to po svém/jak to hostům vyhovuje?

          • PetrM napsal:

            Naprosto souhlas – rady vyslechnout, ale vždy používat svůj rozum. Navíc popis případu se dá shrnout do jedné věty: Převažuje-li přání a spokojenost hosta touha po zisku (jak Jirka napsal), je to v pr….! Pardon – zabalit a jít do důchodu.

            • Jirka napsal:

              No když máš platit nájem, zaměstnance,odbyt klesá lidi jdou za levnějším.Navíc ten radegast se čím dál víc podobá gambáči.Ale mně šlo především o způsobu točení.Pojem mokrá a suchá pěna jsem od nich slyšel poprvé.Že jsem točil pořád stejně je jasné,starého koně novým kouskům nenaučíš.Ta pěna stejně nedržela ať jsem to zkoušel tak nebo tak.Jo a na den g.tlačili dost ostře.Kdo je z Prahy a pamatuje si v kolika hospodách se čepoval Radegast to potvrdí.Teď se prý do Prahy vrací.

              • PetrM napsal:

                To, co jsem Jirko napsal neber osobně. Ostatně o problémech hospodských, kteří se upsali ďáblu, tedy pardon, velkovýrobci europiv, tady už diskuse proběhla. Ale netušil jsem, že jsi z Prahy – tam byla situace s Radegastem takováto: po sloučení pod křídla SAB se začala řešit tzv. profitabilita (hrozné slovo) no a vozit Radegast z Nošovic do Prahy pro pár hospod bylo prostě drahý. Nehledě na to, že tyhle hospody byly setsakra Radegastem hýčkaný (slevy, peníze za smlouvy, …). Šlo totiž o to, že se Radegast stavěl do pozice celorepublikového piva i když se ho vypilo cca 95% „okolo komína“. Takže k tobě přišel obchodní zástupce a tak, jak měl od šéfů přikázáno, tě lanařil na Gambrinus. A ty jsi šel přesto, že stamgasti brblali. Ale dostal jsi nasypáno. Jenže – penízky se rozkutálely a štamgasti byli pryč nebo pili míň, a noví nikde – tak co teď, že jo?
                Opakuji – neber to jako osobní atak, prostě takhle to vymňoukla spousta hospodských a celá řada z nich to neustála. Nicméně čepovat fádní piva za horentní peníz je už holt mimo mísu.
                No a k čepování – jestli ti namontovali Nostalgii a ty jsi čepoval pivo furt stejným stylem, tak to bylo asi trochu mimo, co myslíš? Ono s tím kohoutem jde opravdu udělat něco víc, než s klasickou pákovkou, musí se to člověk CHTÍT naučit.

                • Jirka napsal:

                  Osobně si to neberu.Fakt mi šlo především o tu pěnu a názory jak má vypadat.Teď k hospodám.Z Prahy nejsem.Na ten komín přímo vidím o to to bylo horší.P.P.se prostě rozhodly že gam.bude celorepublikový cpali jej všude.Někteří tvrdili že radek končí.V Praze bylo přes 100 hospod odbyt stoupal a uvažovalo se o výstavbě stáčírny.Reklam byla všude,např.olympiáda.S nost.jsem se taky naučil až tak velký problém to nebyl ale ta pěna stejně nedrží a u starých pultů je snad ještě horší.Když jsem v Praze jdu na pivo k Medvídkům, Strahov,Pivovarský Dům, Novoměstské no bývá to náročné

                  • Kuba napsal:

                    Mně tak trochu přijde – možná se pletu, je to spekulace a asi už se opakuju – že eupiva (což je dnes bohužel i Radek) se s mokrou pěnou točí blbě nebo jde rychle dolů prostě proto, že ty piva jsou v mnoha ohledech ošizený.

                    Jinak si nedovedu vysvětlit, že když člověk přijde třeba do Srdcí, Na Boženku, k Proutníkovi nebo k Poutníkovi atp. dostane vynikající škopek s mokrou pěnou, která kroužkuje až do posledního doušku…

                    Často se mi i doma podaří „natočit“ dobrý lahváč tak, že po skle krásně kroužkuje a pěna v tenčí vrstvě drží až dokonce – právě teď dopíjím takového 14° Poutníka. Stačí jen trocha příprav a snahy a jde to.

                    Na čepování s čepicí jsem alergický, protože prakticky přináší imho jen samé nevýhody a je podle mě vyžadováno hlavně pivními zastuzenci… :evil

                    • Jirka napsal:

                      Jsem zastuzenec!A nestydím se za to.I Bavorech a Rakousku jsem dostel pivo s čepicí.

                    • poutnik napsal:

                      ta europiva je podle mně zbytečné nabízet čepované, stejně je to jen taková obarvená voda, cápkům, co bez těch břeček nemůžou být je stejně jedno v jaké kvalitě to pijou, bych jim ke stolu postavil petku, ať si to z ní sami rozlijou a bude klid

  • Kuba napsal:

    Nu, proti gustu… ale zajímal by mě důvod?

    • Jirka napsal:

      Možná proto že jsem na tom vyrostl a zestárl.Jen bych dodal.Já točil tak,Sklenici držím v ruce,po skle natočím tak dvě třetiny piva pěna je po okraj,pivo není rozbité,po poklesu pěny dotočím a pak ještě středem na míru a tím udělám ten kritizovaný důlek.Pěna je vysoká a hustá,abys do ní nestrčil nos musíš při prvním napití hlavu pěkně zaklonit.U piv dělaných pomocí HGB to ani snad nejde.Tady i na podobných diskuzí jsou propagovány především různé speciály,v obyčejné hospodě byla dřív základem 10°piva a jen jeden druh a to i za první republiky.12°nebo Plzeň se čepoval v lepších restauracích nebo lahvová.

      • Kuba napsal:

        Tak, je pravda, že točenou desítku už jsem neměl ani nepamatuju a hgb produkty nekonzumuji. V hospodách, kam chodím jsou to většinou poctivé 12° až 13° a nedokážu si je představit natočené jinak než s mokrou pěnou.

        Nicméně z beček vím, že když jsou dobré podmínky, dají se pěkně s mokrou pěnou načepovat i jedenáctky (naposledy třeba holbí Šerák)…

        • gum napsal:

          Když je dobré pivo, tak může člověk dobře načepovat (s hustou pevnou pěnou, na jeden zátah) i devítku jako je Fastball od Matušky. S rostoucí stupňovitostí sice pěnivost souvisí, jde však taky o to, jak je pivo chmelené, zda je filtrované a, jak už tu bylo zmíněno, zda bylo použito nějaké brutální HGB typu 18->9.

          • Jirka 2 napsal:

            Na několika diskuzích jsem se ptal který pivovar používá HGB 18>9.Nikdy jsem nedostal odpověď.Největší které znám je 14>10.I to je podle mne moc.

            • Kuba napsal:

              O Staroblátě jsem zaslechl 16>… Slyšel jsem to přes prostředníka, prý to trdil jeho kamarád zaměstnanec SB.

            • Moro napsal:

              Jirko HGB 18>9 je realita. Nejsme však bulvár – e-mailová adresa, pod kterou je registrován tento nick je správná?

              • Jirka 2 napsal:

                ano

              • Kuba napsal:

                Moro, jaký bulvár? Toto by do prčic měla být veřejně uváděná informace na etiketách piv a víčkách sudů! Není přece normální, že se tyto informace musí pokoutně dolovat ze zaměstnanců či jiných zasvěcených… :(

                • Moro napsal:

                  Rozumím Kubo, ale … Právě, že takové info mám(e) jen od lidí z pivovaru a to lidí, kteří nejsou na funkcích sládků, tiskových mluvčích atd. Mohl bych sem napsat, že vím od obsluhy CK tanků pivovaru …., že ředí z kmenové várky 18 na 9, které prodávají jako výčepní. Pokud nebudu mít fotku třeba nastavení HGB, je mi to k ničemu.
                  Samozřejmě 100% souhlas s tím, aby se to oficiálně uvádělo třeba na etiketách. Vzorem by mohly být třeba produkty z Vyškova.

                  • Jirka 2 napsal:

                    Je to i můj názor,možná by přestaly i tyto dohady.V příspěvku na této diskuzi ze dne 30. 12. 2012 v 22:59
                    je uvedeno že jihoafričani nechtěli pivo bez pěny.Níže je odkaz na video

                  • Kuba napsal:

                    Moro, já tomu naprosto rozumím, jen mě rozčiluje, jak si giganti pořešili značení piv (m.j. zrušení povinného značení stupňovitosti), přičemž u jiných potravinářských je vyhláška o dost přísnější…

                    Proto bych se zveřejňování zákulisních informací tak nebránil (třeba s informací o neověřeném zdroji a možnosti nechat vyjádřit pivovar).

                    • Moro napsal:

                      Víš Kubo, ono je problém někde trochu jinde – je v náš spotřebitelích. Komunita(y) kolem PR i jiných „osvětových“ serverů je/jsou hodně malé. Většině spotřebitelů je to jedno a etikety ani nečtou.
                      Takže když tady napíšu, že:
                      1/pivovar v Praze na Smíchově vaří kmenové várky na 18% EPM a pak se ředí na nižší stupňovitosti a z tohoto důvodu
                      2/používají tetrahop, protože při použití metod vaření vysokostupňové mladiny(HGB) je problém s pěnivostí piva
                      3/pivo značky Braník se z důvodu úspory nákladů vaří infuzí a ne rmutováním
                      nic se nestane. Přečte si to zde pár zasvěcených, kteří mohou i nemusejí věřit a to je vše.
                      Nebo se pletu?
                      Ano, bylo by hezké mít na to důkazy, ale kdo ze zaměstnanců riskne vyhazov z práce, aby to potvrdil?

  • Kuba napsal:

    ad poutnik: Něco na tom je! 😀

  • mnicky napsal:

    (odpoved na: Moro 17. 3. 2013 v 19:01)

    Ti ktori si to tu precitaju sa navyse pivam od zmieneneho pivovaru pravdepodobne uz tak-ci-tak vyhybaju, takze to na situacii nezmeni asi naozaj nic…

    Rozmyslam ci by veci nemohla pomoct napr. iniciativa http://poctivepivo.cz ale predpokladam ze velkopivovar sa tomu asi tak maximalne vysmeje…

    To s tymi zamestnancami riskujucimi vyhadzov znie zaujimavo. Je vari informacia o pouzivani HGB taka super doverna ze nesmie preniknut von? Ak sa vyrobca snazi zakryt technologicky postup (nie detaily ale vseobecne informacie), vyznie to tak, ze je v tom nieco nekale, o com by sa verejnost nemala dozviet…

  • John S napsal:

    Hele, psal sem to, před těma x. měsícema nějak rozhořčenej… :) Tak se přátelé omlouvám. Ale co byste chtěli, kdybyste odmalička pili pivo se suchou pěnou, pak by Vám hladinka na jedno natočení přišla stejně morbidní, jako Vám přijde suchá pěna :) Aneb, řekl bych to asi takhle… Pivo je dobrý tak, jak chutná zákazníkovi a dobrej vrchní, když si pivař řekne, udělá mu Mokrou, suchou, nebo třeba šnyt…

    • Kuba napsal:

      Já jsem odkojen „mokrou pěnou“, a tak jsem jejím výrazným zastáncem, nicméně naprosto souhlasím, že stav, kdy se výčepní hosta zeptá na jeho preference by byl ideální. Bohužel se obávám, že je to těžká utopie :(

  • poutnik napsal:

    Peklo na talíři: Špatné čepování piva

    http://www.stream.cz/peklonataliri/804473-peklo-na-taliri-spatne-cepovani-piva

    vřele doporučuju ke shlédnutí :-)

    • germiny napsal:

      No nevím, jsem poměrně dost alergický na máčení kouhoutu v pivě…

      • Kuba napsal:

        Jenže bez toho to nejde, dobré pivnice navíc mají často ústí pípy prodloužené (viz třeba Srdce či Boženka), předpokládám proto, aby se dalo při čepování s pivem lépe pracovat…

        • PetrM napsal:

          Pracovat není hezké slovo v souvislosti s pivem, když jdu na pivo, nechci o práci ani slyšet:-). Delší kohout je z toho důvodu, aby se dala pěna tzv. podtáčet a pivo se nečepovalo přez ni. Dochází totiž k jeho rozbíjení (nežádoucí uvolňování CO2) a také nadměrné pěnivosti. Lukáš Svoboda na videu sice dlouhý kohout nemá, ale všimněte si druhu skla = nízký buclák, ve kterém není problém pěnu podtočit. Třeba na Božence, kde se čepuje do džbánků od Poutníka (jsou vyšší) a různých sklenic tamní pivní osádky, je prodloužený kohout nezbytnost.
          K máčení kohoutu v pěně – nevidím na tom nic neestetického ani hygienicky závadného, samozřejmě pokud není hostinský prase a pečlivě se stará o čistotu výčepu.
          Co mě ale na videu zaujalo je mytí skla houbičkou – to jsem tedy ještě nikde neviděl (nebo jsme se špatně koukal). Možná bych i zpochybnil důvod proč to dělat, jednině snad kdyby sklenice byla umazaná od rtěnky nějaké přítomné dámy.

          • Kuba napsal:

            Výstižně napsáno.

            Samozřejmě vím, že prodloužené kohouty mají v obou mnou zmíněných hospodách kvůli snazšímu podtáčení do vyšších kríglů (omlouvám se za noticku o práci – vzlášť teď při pátečním odpoledni :D); i proto jsem zmiňoval, že to bez kontaktu kouhoutu s pivem v podstatě nejde. V této souvislosti mě hodně překvapily hygienické apely pivovarských, které byly zmíněny tady: http://pivnirecenze.cz/13671-jak-se-ma-spravne-cepovat-pivo-ptali-jsme-se-pivovaru – podle mě tak trochu hra na city.

            Mytí houbičkou jsem tam taky viděl poprvé a moc se mi nechce věřit, že to takto dělá i v plné hospodě…

            • Jirka 2 napsal:

              houbička se po každém použití sterilizuje nebo se používá nová sterilní.

              • PetrM napsal:

                Sterilizuje? Jako kde? Tys viděl v nějaké hospodě sterilizační pec? Já teda ne. Pokud myslíš „vypere v teplé vodě“, tak snad. Ale o sterilizaci nemůže být ani řeč.

                • Kuba napsal:

                  Nejlevnější dostupná sterilizace se provádí v mikrovlnce – dát na plný výkon a pustit na déle než 2 – 3 minuty. Takto se dají sterilizovat právě houbičky na nádobí (mokré) nebo třeba kartáčky na zuby (v hrnku s vodou).

                  Ale to jen tak pro zajímavost, asi to moc nesouvisí s praxí za výčepem… :)

                • Jirka2 napsal:

                  Myslel jsem to ironicky.Podle mne je sterilizace houbičky sice možné ale po každém půllitru těžko proveditelné.

  • tomas napsal:

    dělám v hospodě na jihu Moravy, nejsem nijak zvlášť proškolený, ale kdybych tam točil pivo správně, jak vy tu píšete, tak by mě tam asi zabili. vyloženě si říkají o „moravský styl“, abych jim to točil na víckrát a čím dýl na to pivo čekají, tím víc jim snad chutná. když jsem to občas zkusil takhle podle vás, tak si štamgasti hned stěžovali, že jim to pivo točím rychle. takže ono tady fakt záleží, jak jsou kde zvyklí a s tím, jak by to mělo správně být, nic nenaděláte… bohužel.

    • gum napsal:

      Ono taky jde o to, jaké pivo člověk čepuje. Pokud čepujete přesycený výrobek pivního typu z velkopivovaru, kde se s rozbitím čepováním z výšky počítá, tak určitě pivo ve výsledku vypadá jinak než u středního či menšího pivovaru, kde je pivo nasycené optimálně dle daného stylu a správně načepováno.

      Co se týče různých krajů — dám třeba příklad z pivovaru Uherský Brod. Na výčepu vedle varny si pánové z pivovaru čepovali pivo z výšky a když jsem si za výčep stoupl já a načepoval si hladinku, tak se na mně podivně dívali a smáli se, co s tím pivem dělám. Že tam však stejným způsobem pak čepoval i ředitel, to už nikoho nepálilo :-) Ideální by asi bylo, kdyby se v krajích, kde je čepování se suchou pěnou běžné, výčepní ptal hosta, jak si přeje pivo načepovat. Když se může ptát na citron v pšenici (mírnější varianta „hodím to tam rovnou“), tak proč ne na způsob čepování.

      Další věc je to, že pivo čepované na hladinku výčepní vyrobí rychleji než při čepování z výšky a tedy může udělat větší obrat. A na to by měl výčepní především slyšet. Však kdo by chtěl na pivo čekat 10 minut jako v některých podnicích s fóbií ze ztráty piva, že.

      • Jirka 2 napsal:

        Když se podíváš na videa tak zjistíš že právě jeden z velkopivovarů čepování z výšky odmítá.Naopak právě majitelé tohoto pivovaru chtěli zavést pivo točené úplně bez pěny(čochtan)Čepování z výšky byl a je nešvar který používají výčepní především proto aby udělali pěnu na zvětralém pivu(koze),která se na rodil od čerstvě natočeného čochtana nedá pít. Tomu co píšeš o pivovaru Uherský brod se mi nechce věřit.Hádat se nebudu,nebyl jsem u toho. Ptát se jak na načepovat pivo je sice dobrá myšlenka ,pří více hostech dost problém.Já respektuji místní zvyklosti,jen to čepování z výšky mi vádí.Vypiji i toho čochtana když je natočený přede mnou.Čekat na pivo pár minut není žádný problém,hlavně když vidím jak je točené.Dřív když bývaly hospody plné a na čepu jeden druh,tak jsi ho měl na tácku dřív než jsi si sednul.

        • PetrM napsal:

          Uvažováni o výrobě piva bez pěny v souvislosti s JAR tady už myslím nějaká zmínka byla – je to nesmysl!!!!! Nikdo nikdy nechtěl dělat ležák bez pěny, jaký by to mělo smysl? Hladinku, pokud vím, doporučuje výrobce POUZE pro PU, nikoli pro ostatní své výrobky. Asi zná důvod viz. komentář Elfa.

          • Jirka 2 napsal:

            Ne výrobu ale čepování.Tak jak ukazuje video na které 10.3.odkazuji.U všech piv plzeňského typu.Vím to.

            • PetrM napsal:

              Video jsem viděl, podle mého názoru to je soukromá kreativita Lukáše Svobody. Nikdy jsem neslyšel, že by toto výrobce někde prezentoval jako doporučený styl čepování, i když pravda – nikdy neříkej nikdy:-).

    • Elf napsal:

      Oni jsou možná na něco zvyklí, ale pokud bys jim například načepoval pivo se suchou pěna a na několikrát a vedle dal pivo na hladinku, sami by si mohli ověřit, jak je to první unavené, bez dostatečného řízu, prostě taková zteplalá žbrunda, zatímco na hladinku je pivo krásně čerstvé a chutnější. Samozřejmě uměle dosycovaná piva typu Gambrinus, nebo Staropramen pak mohou být až příliš řízná, ale to je problém piva, ne výčepního.

  • martas napsal:

    Zdravim mam problem ze krusovicky toceny pivko nechce drzet penu tlak dobrej pulitry cisty uz nevim poradi nekdo?

  • Jiří Bradáč napsal:

    Vážení, takový server jako Vy, by měl používat správná pojmenování. Pivo se ČEPUJE !! Jak říkával výčepní renomované restaurace „U tygra“ v Praze, točí se kola u žebřiňáku. Polehčující okolnast – nejste v tom sami. Dej Bůh štěstí Jirka

    • Moro napsal:

      Už je to tu zase – pivo se točí i čepuje. Platí oba tvary. Od čeho by byla slova jako soutoč, výtoč? Pojď na jedno točené – to třeba říká spousta těch, kteří by se poprali za to, že se pivo čepuje. 😉

  • Štefan napsal:

    Tak co bych na to řekl je mi 14 a točim pivo ve vlastní hospodě a mam denno denně plno 16000kč denně výtoč piva trubky čistim jednou do tejdne a na pivo my jezdí lidi z okolních vesnic :))

    • PetrM napsal:

      Na to, že ti je 14 seš celkem šikovnej :-). Doporučím ti ještě propláchnout trubky po každým sudu vodou – jednak ušetříš za zpěněnné pivo, které ti po naražení novýho sudu vlítne do prázdných trubek, a jednak se posune zase kousek nahoru i kvalita piva.

    • Rudla napsal:

      A teď tu o červené Karkulce…

  • Štefan napsal:

    PetrM Dík za radu určitě dam na tebe jelikož sem hospodu rozjel před 3 lety je ve vesnici již velký ohlas o pivě a také jídle .Zezačátku jsem neuměl nic pivo sem se naučil točit od Štamgastru a jídlo mi vaří kuchaři :)

  • Jura napsal:

    Dobře proplachovat trubky každý den, ale to se zbytecne vyleje nekolik piv.

    • PetrM napsal:

      Za zbytečné bych to určitě nepovažoval – když to děláš šikovně, víš kolik máš v trubkách piva, pak stačí před zavíračkou říct „kdo si dá poslední?“ a podle počtu včas odrazit od sudu a napojit na vodu. Tou pivo vytlačíš a vyliješ cca 2-3 dcl piva, které se smíchá z vodou. Vodu pak necháš v trubkách do rána a pak zase vytlačíš pivem, 2-3 dcl vyleješ. Ale na kvalitě to 100% poznáš. Navíc ideálně po každém sudu proplach vodou – tam naopak ušetříš, protože se ti pivo v trubkách nenapění. Vedení má vyrovnaný tlak, takže když narazíš nový sud, vytlačuješ vodu pivem a pivo nemá důvod pěnit jako když ho pustíš do prázdných trubek.

  • Jirka2 napsal:

    Mistr světa v čepování piva opět prezentuje čochtana a mlíko.Tentokrát v Týdeníku týden č.34.

  • Pikis napsal:

    Co znamena pivo tocene penou dolu prosim?

  • pavel napsal:

    ahoj
    mam dotaz, ma smysl porizovat pivni kohout Nostalgie k malemu party vycepu typu PYGMY20? podari se mi z teto kombinace dostavat hladinkove pivo?

    • Moro napsal:

      Pivo čepované na hladinku s NOSTALGIÍ jistě ano. NOSTALGIE je dražší, než klasika a i s klasikou se dá čepovat požadovaný způsob na hladinku – chce trochu cviku.
      Závěr = je to jen o nákladech.

      • pavel napsal:

        otazka znela trosku jinak:
        je mozne nacepovat s kohoutem Nostalgie pivo na hladinku i pokud pouziju pouze party vycep? a nestaci mi odpoved „asi ano“, spis bych potreboval potvrdit od nekoho, kdo to ma nebo nekdy videl, ze to skutecne funguje…

        • Moro napsal:

          Omlouvám se za přehlédnutí a nepochopení – a osobně – na takovou kravinu bych se vykašlal. Pokud chci mít profi načepované pivo, tak je nesmysl kombinovat zařízení za pár korun s Nostalgií za pár stovek.

  • činčila napsal:

    Odstěhoval jsem se na moravu do Hodslavic a tam by ho v hospodě U žida nejradši točili až ze střechy. Když jsem to komentoval, tak jsem se dozvěděl, že jsem blbej a nerozumim tomu. Jenom takhle je to prý správně.

  • Libor napsal:

    Tuto recenzi určitě napsal jen chytrolín, který si někde něco přečte a o čepování piva ví h… Souhlasím jen s 20% toho co je zde napsané jinak to jsou pivní bláboly´, který ví vždy ti co si dají tři, čtyři piva a jsou chytrý ale o čepování neví nic.

    • Moro napsal:

      Jistě, tento web píší jen teoretikové a chytrolíni, kteří v životě nestáli za pivními kohouty.

    • PetrM napsal:

      Názorů na správně načepované pivo je mnoho, nicméně v recenzi popsané základní podmínky pro čepování piva jsou OK.
      Jen jedna věc je k diskusi: čepování je optimální na jedenkrát, max. na dvakrát. Existuje totiž zásadní rozdíl mezi pivy, vyráběnými bez použití HGB a těmi, které umělci v ziskuchtivých továrnách na pivo vylepšují sifónem. U těchto ředěných uni piv (a že to někteří umí z 18 na 9%) je čepování na hladinku (na dvakrát) samozřejmě rovněž možné, nicméně získáte přesycenou (brkavou) pivní sodovku. Je tedy potřeba dostat přebytečný (uměle dodaný) CO2 pryč a to nejlépe čepováním na 3x a více z výšky. Tímto postupem se pivo rozbije o dno sklenice a posléze o pěnu a ztratí onen nepříjemný až štiplavý říz. Např. pánové z brněnské chemičky takto výčepní proškolují – asi vědí proč.
      K Liborově reakci: Mám rád komentáře, kde autor napadne něčí práci, neuvede důvod (20% souhlas – co to je za debilní názor?) a označí to za bláboly. Libore doporučuji zapojovat se do diskusí na iDnes a podobně, tam je podobných pisatelů velké množství – třeba zapadneš.

  • Pavel napsal:

    Tohle je dobře zpracované, co myslíte?
    http://radyzezivota.cz/nacepovat-pivo/

    • Moro napsal:

      Principiálně lze souhlasit, ale je tam napsáno i pár blbostí – např. pěna bez bublinek (na hladinku); když pivo nepijete rychle (šnyt), atd. Autor tomu evidentně moc nerozumí.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »