Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Domácí vaření piva: Pivo ze základních surovin II. — postup vaření

Tento článek je dílem číslo 9 z celkových 10 seriálu Domácí vaření piva

Minule jsme si popsali potřebné vybavení k vaření piva ze základních surovin, v dnešnom pokračování seriálu si už predstavíme jednoduchý recept na prípravu 10 litrů domáceho piva – svetlého ležiaku plzeňského typu o sile 12° EPM.

V prvom prípade by ste mali mať jasné, aké pivo si chcete uvariť. Na začiatok odporúčam (podľa svojich skúseností) začať práve svetlým ležiakom plzeňského typu. Tento druh piva je na jednej strane veľmi jednoduchý, ale zároveň aj veľmi zložitý… Co je však podstatné, je chuťově uhlazený a spíše neutrálního charakteru takže na něm velmi dobře poznáte, zda se vám vše podařilo podle vašich představ. V této vlastnosti však tkví i jeho složitost neboť jsou na něm chyby více poznat.

Příprava

Predpokladajme, že všetko náčinie spomínané v minulom diele už máte pripravené, taktiež všetky suroviny už máte doma.
V prvom kroku si teda navážime potrebné množstvo sladu. Udáva sa pomer sladu k hotovému pivu na cca 1kg na 4–5L vody. Tento pomer záleží na výťažnosti sladu, skúsenostiach, pomienkach v akých varíte – časom si jednoducho ten pomer nájdete.

Slad

Takže na 10L hotového piva si navážte cca 2-2,4 kg svetlého plzeňského sladu, Pokiaľ ste si ho zadovážili už našrotovaný, máte o operáciu menej. V prípade že ho máte celý, musíme si ho našrotovať. Na toto je najlepšie použiť šrotovník, v prípade, že ho nemáte, dá sa použiť aj mlynček na mak alebo na mäso. Mne pri prvom varení pomohla aj palička na mäso a doska.

Co se týče hrubosti šrotování, je třeba najít vhodný kompromis mezi příliš hrubým šrotem (nízká výtěžnost, tedy méně piva na množství sladu) a jemným, moučným šrotem (obtížné a zdlouhavé scezování). Slad našrotujte tak, aby pluchy (obaly zrn), pokud možno, zůstaly neporušené, ale samotný endosperm (vnitřek zrna) byl namletý na malé kousíčky nebo mouku. Jemnějším šrotováním nic nezkazíte, jen vám pak scezování zabere o něco více času.

Vystírání

Na sporák (alebo iný zdroj tepla) si pripravíme hrniec najlepšie o objeme 10-15L (pre istotu) do ktorého si napustíme cca 7 – 8L vody. Opať sa udáva pomer — na 1 litr hotového piva je potrebných cca 0,7L vystieracej vody. Čo sa týka prípravy vody — dobre to popísal Moro v diele o výrobe piva z koncentrátov. Množství vody se liší podle stylu s pravidlem, že ležáky vyžadují více vody (řidší rmut — cca 3-4 litry vody na kg sladu) a naopak ejly méně vody (hustší rmut — cca 2 litry vody na kg sladu) v poměru k množství sladu.
Vodu začneme zahrievať na teplotu 40 °C. Keď túto teplotu dosiahneme — pripravený našrotovaný slad do nej vysypeme a veľmi dobre rozmiešame tak, aby nezostali hrudky. Tým nám vznikne tzv. dielo. Po vystierke sa doporučuje zaradiť prodlevu cca 10-15 min.

Zapářka

Po uplynutí prestávky (prodlevy) začneme za stáleho miešania (aby sa nám dielo nepripálilo) postupne celý objem zahrievať na 52 °C (tzv. peptonizačná teplota — alias záparka). Tento ohrev by nemal byť príliš rýchly — odporúča sa max. 1 °C za 1 min. Zo skúseností viem, že je lepšie prihrievať radšej pomalšie než rýchlejšie, už kvôli tomu, že všetky procesy potrebujú svoj čas, navyše pri pomalšom ohrievaní viete lepšie kotrolovať prírastok teploty.
Po dosiahnutí teploty 52 °C je opať nutné zaradiť prodlevu v trvaní 15-20 min. Tedy přestávka/prodleva nezmená vypnutí plamene, nýbrž dodržení určené teploty po dobu prodlevy.

No a v tomto bode sa môžete rozhodnúť, ktorý postup zvolíte. Či jednoduchší — tzv. infúzny alebo zložitejší — dekokčný. My si postupne popíšeme obidva. Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že infuzní trvá asi o polovinu méně času, nepotřebujete při něm odkládací nádobu, na druhou stranu to však není způsob vaření typický pro české pivo (a obecně pro ležáky v Evropě). Panuje domněnka, že dekokční způsob rmutování přináší výraznější senzorické vlastnosti piva.

Infuzní postup vaření

Tento postup je technologicky jednoduchší a je vhodný predovšetkým pre niekoré pivé druhy (zväčša) – vrchne kvasené.
Podstata spočíva v prihrievaní celého objemu diela na jednotlivé technologické teploty, kde se dílo ponechává po určitou dobu. Tyto teploty jsou následující:

  • 62 °C (obecně 60-65 °C) — nižšia cukrotovorná tepota — pri nej zaradíme prodlevu cca 30-35 min;
  • 72 °C (obecně 70-75 °C) — vyššia cukrotvorná teplota — pri nej zaradíme prodlevu cca 25-30 min;
  • 78 °C tzv. odrmutovacia teplota — ktorá vystavuje stop chemickým procesom prebiehajúcim v diele (inaktivace enzymů). Na této teplotě stačí dílo ponechat 5 minut.

Celkově se tak dostáváme přibližně na 1,5 hodiny rmutování. Ako bolo spomínané vyššie — je počas celého ohrievani dobré dodržiavať maximálny teplotný prírastok na úrovni 1 °C/min a čo je podstatné — neustále celý objem dobre miešať, aby nedošlo k jeho pripáleniu.

Jodová zkouška zcukření

Chcete-li si ověřit, že dílo zcukřilo (enzymy ze sladu rozštěpily složité cukry na jednoduché), můžete provést jodovou zkoušku zcukření. Použijte světlou dlaždičku a na konci prodlevy při vyšší cukrotvorné teplotě na ni kápněte trochu díla a přidejte podobné množství jódu. Pokud se roztok zbarví do modra, je třeba prodlevu prodloužit. Naopak, pokud se zbarví do žluta (nebo se nestane nic), máte již dílo zcukřené a můžete jej bez obav o výsledek ohřát na odrmutovací teplotu.

Dekokční způsob vaření

Tento postup je vhodnejší pre spodne kvasené pivá, dovolím si tvrdiť, že 95 % pív plzeňského typu je v Evropě vařeno tímto způsobem. Dekokčně se pivo vaří na jeden, dva nebo tři rmuty. Tři rmuty jsou v dnešní době spíše kontraproduktivní (kvalitní slady) a jen zbytečně zvyšují časovou náročnost procesu.

Jednormutový postup je nejjednodušší, dvourmutový však přináší lepší výsledky. My se budeme zabývat dvourmutovým postupem. V prípade dekokcie budeme postupovať nasledovne:

1. rmut

  1. Cca 1/3 objemu (tzv. rmut) si naberačkou preložíme do inej nádoby (zatiaľčo zvyšok zostane „odpočívať“ v pôvodnej nádobe) a začneme pomaly zahrievať na 63 °C — kde zaradíme prodlevu cca 20 min;
  2. rmut zahrievame na 72 °C — kde opať zaradíme prodlevu na cca 25-30 min;
  3. celý rmut přivedeme do varu a vaříme asi 15 minut.
  4. takto povarený rmut opatrne (pozor je to horúce!) vrátime za stáleho intenzívneho miešania do odpočívajúceho diela. Pokiaľ ste všetko dobre spravili mala by teplota rmutu a odpočívajúceho diela stúpnuť na 62 °C — ak je trocha nižšia — nevadí, celý objem na ňu prihrejte.

2. rmut

  1. Znova odoberieme 1/3 objemu a celý postup povarovania opakujeme (72 °C 25-30 min, 100 °C 15 min);
  2. vrátime rmut k odpočívajúcemu dielu a teplota by mala vzrásť na 72-73 °C (ak nie, dohrejeme) a potom už nasleduje prodleva cca 20-30 minut na tejto teplote. Pro ověření zcukření můžete provést jodovou zkoušku podobně jako při infuzním postupu rmutování.
  3. Posledným bodom dekokčného postupu je tzv. odrmutovanie na teplotu 78 °C s následnou prodlevou 5 minut.

Dekokční postup na dva rmuty trvá tedy přibližně 3 hodiny. V tomto bode sa sa znova obidva postupy spájajú a ďalej sa pokračovať bude pri obdivoch rovnako.

Scezování

Výsledkem scezování je tzv. predok – je to mladina s vysokou stupňovitostí. Jednou z možností je po usadnutí sladu na dne nádoby stočiť vrchnú tekutinu pomocou hadičky alebo naberačky cez sítko, plienku do odkladacej nádoby. Obecně se však doporučuje dílo protlačit (ať už násilím nebo samospádem) přes sladový šrot — dosáhnete tím vyšší výtěžnosti (více piva nebo větší stupňovitost).

Pokud chcete vaření piva brát opravdu vážně, odložte cedník, plínu nebo hadičku a vyrobte si ještě před vařením scezovačku podobnou té, které mají v komerčních pivovarech. Většina domovarníků ji napodobuje realizací tzv. dvoukýblové metody nebo nákupem kovového scezovacího dna s velkým množstvím malých dírek, které je odnímatelným způsobem nainstalováno ve varné nádobě. Možností je i, v zámoří tolik oblíbená, metoda vaření v pytli s jemným mřížkovým vzorem (BIAB — brew in a bag). Jen si dávejte pozor, aby výsledkem scezování byla čirá mladina bez částeček ze sladu. Pokud tomu tak není, scezování provádějte opatrněji (pomaleji) nebo kalný výsledek vracejte zpět do šrotu.

Vyslazování

Ať už jste použili kteroukoli metodu scezování, sladový šrot po prostém vymačkání obsahuje stále mnoho využitelných cukrů a dalších látek, o které byste jeho prostým vyhozením přišli. Z toho důvodu se praktikuje (snad mimo fandy BIAB) tzv. vyslazování. Vyslazení spočívá v prolití sladového šrotu vodou o teplotě 78 °C. Výsledekem jsou tzv. výstřelky o stupňovitosti klesající podle toho, jak se ze sladu vymývají cukry. Vyslazuje se obvykle na 1-3 dávky vody, následné výstřelky se nazývají patoky a vylévají se neboť by zhoršovaly kvalitu piva.

Objem vyslazovací vody by se měl pohybovat asi na hodnotě 0,7 litru na 1 litr hotového piva. Výsledkom tohto snaženia je tzv. sladina, ktorá nám následne vstupuje do dôležitej fázy — chmelovaru.
Uvádza sa, že objem sladiny vystupujúcej by mal byť cca o 10 % väčší ako výsledný objem mladiny t.j. v našom prípade by to malo byť cca 11L.

Sladina

V tejto chvíli nastupuje na radu cukromer, hustomer, resp. iné zariadenie, ktoré nám umožní zmerať skutočnú cukornatosť roztoku — ktorá by mala byť cca o 10% nižšia ako požadovaná stupňovitost (vysvetlíme si v nasledujúcom diele). Takže čo sa týka nášho receptu — „sila“ sladiny by mala byť na úrovni 10,8-11 °EPM. Opět připomínáme, že je třeba hustotu měřit při 20 °C, na kterou je obvykle cejchován hustoměr/cukroměr nebo použít přepočet na 20 °C pro získání korektní hodnoty.

Příště

V nasledujúcom diele si teda naše rozprávanie o varení piva zo základných surovín dokončíme, keď si povieme resp. zopakujeme informácie o chmelovare, chladení mladiny, primárnom kvasení a následnom ležaní.

Seriál Domácí vaření piva

  1. Začínáme
  2. Vyrábíme pivo z koncentrátu I. — pomůcky
  3. Vyrábíme pivo z koncentrátu II. — výrobní proces
  4. Vyrábíme pivo z koncentrátu III. –- tipy, triky, omyly
  5. Pivo ze sladového výtažku I. — suroviny a pomůcky
  6. Pivo ze sladového výtažku II. — postup vaření
  7. Pivo ze sladového výtažku III. — hlavní kvašení a ležení
  8. Pivo ze základních surovin I. — suroviny a vybavení
  9. Pivo ze základních surovin II. — postup vaření (právě čtete)
  10. Pivo ze základních surovin III. — chmelovar, stáčení a ležení
Procházení seriálem<< Domácí vaření piva: Pivo ze základních surovin I. — suroviny a vybaveníDomácí vaření piva: Pivo ze základních surovin III. — chmelovar, stáčení a ležení >>


Komentáře

  • Ján napsal:

    Dobry den ja by som sa chcel opytat na vyslazovani,,nejak som tomu nepporozumel co prosim vas znamena ze „Vyslazuje se obvykle na 1-3 dávky vody“znamena to ze cez sladovy srot prelejem maximalne 3 x vodu o teplote 78°?a v jakom velkom objeme?
    dakujem za pomoc

    • gum napsal:

      Hezký den. Je to jednoduché a skutečně tak, jak píšete. Nejprve necháte odtéct předek, tedy tekutinu, kterou má dílo v sobě a pak přejdete na vyslazování, tedy prolití vodou o teplotě 78 stupňů. Optimální je prolévat nikoli na dávky ale trvale, dosáhnete vyšší účinnosti. Množství vody dokáže vypočítat např. chytrá tabulka nebo prostě stačí mít varnou konvici a dolévat podle potřeby až dosáhnete požadadovaného množství sladiny nebo klesne cukernatost výstřelků (tedy toho, co teče ze scezovačky) pod nějakých 5 % (v domácích podmínkách)

  • Ján napsal:

    Dobry den
    Dakujem za odpoved,
    A chcem sa este opytat co sa robi s tzv. predkom?? je to mladina s vysokou stupňovitostí , ma sa zmiesat so sladinou??

  • karlos napsal:

    já bych měl jeden asi triviální dotaz, ale pořád mi to nějak uniká: jak vlastně při vaření piva dosáhnu vyšší stupňovitosti, resp. vyššího obsahu alkoholu? Co mám během vaření změnit, když chci místo dvanáctky uvařit např. šestnáctku?

    • Moro napsal:

      Je to prosté – méně vody nebo více sladu 😉

      • karlos napsal:

        aha, a jak to pak je se stáčením – do lahví jednoduše začnu stáčet prostě ve chvíli, kdy budu mít hodnotu třeba 7,2 a nechám normálně ležet s kontrolováním tlaku, jako při postupu u dvanáctky? aniž bych musel doplňovat cukr do lahví?

    • PIvo napsal:

      Pro pořádek bych vlastními závity doplnil, stupňovitost je extrakt původní mladiny – EPM, čili pokud vaříš ze sladu a chmelu, tak je to procentní podíl látek vyloučených při vaření ze sladu a chmelu do varní vody před přidáním kvasnic. Pokud chceš stejný objem piva o vyšším EPM, musíš přidat víc sladu (chmelu). U alkoholu máš více možností, jeho obsah totiž závisí nejen na EPM, ale taky na hloubce prokvašení mladiny (kvasnice konzumují cukry v EPM a přitom vytváří mimo jiné i alkohol). Prokvašení mladiny je tedy závislé na složení mladiny, hlavně na druhu cukrů. Toto složení můžeš ovlivnit sypáním různých sladů, rmutováním, volbou kmene kvasnic, případně umělým zastavením kvasného procesu. Čím víc látek v mladině prokvasí tím víc alkoholu v pivu bude a tím lehčí tělo bude taky mít (bakterie jsou schopny metabolizovat dokonce i škroby po té, co jim dojdou cukry). Obsah alkoholu se dá tedy relativně dobře ladit nezávisle na stupňovitosti piva.

      • karlos napsal:

        aha, díky za odpověď, nakonec asi mnou zamýšlený weizenbock bude možná trochu obtížnější, než jsem myslel 🙂

        • PIvo napsal:

          Nebál bych se toho, přidáš jen víc sladu. Pšeničné kvasnice 16ku snad zvládnou, akorát bude asi o trochu nižší prokvašení a finální hustota bude tím pádem vyšší.

  • klajmajk napsal:

    Ahoj chtěl bych se zeptat na rozíl mezi teplotním grafem 2 rmutového postupu dle obrázku a slovním popisem v článku.
    Dle grafu jsou u obou rmutů prodlevy na 72°C o něco kratší než 10 min a po spojení se zbytkem díla již následuje rovnou 78°C tedy odrmutovací teplota.

    Naproti tomu v popisu postupu jsou prodlevy na 72°C 25 až 30 minutové a nakonec ješě jedna 20 až 30 minutová po spojení druhého rmutu a zbytku díla.

    • gum napsal:

      V podstatě jsou to oboje jen orientační hodnoty. Teploty jsou 60 až 65 a 70 až 75, ty stupínky nahoru-dolů se volí podle požadované plnosti. Odrmutování při 78 je společné pro všechny postupy.

      Časy jsou taktéž přibližné a volí se podle toho, jak moc plné pivo chceme nebo jak rozluštěný slad máme (například). Vyber si co se ti víc líbí, proveď jodovou zkoušku a pak hlavně ochutnávej a uvidíš sám, co se si osvědčí 🙂

  • milos napsal:

    Dobrý den,zakoupil jsem pivovarský refraktometr
    se stupnicí Brix 0-32 /obsah cukru/ a SG wort
    /specifická hmotnost mladiny/.To je pěkné,ale
    nevím jaké hodnoty má mít mladina a jaké již prokvašené pivo.Vařím 20 litrů ze 4 kg sladu.
    Také bych rád bych zjistil stupňovitost piva.
    Děkuji za odpověď

  • Kuba napsal:

    Zkus pohledat tady někde na webu, je tady taková chytrá tabulka, kde to všechno, aspoň teoreticky, zjistíš

  • Pavel napsal:

    Dobrý den,
    trápí mě problém s velikostí zavařovacího hrnce, ten má objem asi 28 litrů. Jak zjistím, kolik piva si můžu uvařit? Když chci totiž 20l piva, tabulka mi vyhodí hodnoty 15,96l na vystírku a 12,77 na vyslazování, což se mi nevejde… Zase bych nerad vařil pod 20 litrů, i tak je to málo.

    • Libor napsal:

      Ahoj, v 30l hrnci uvaříš tak 20 litrů piva. Nemusíš mít strach, že se to tam nevejde. Něco se odpaří, něco zůstane v mlátě na zcezovačce.
      Já mám 30l hrnec, 16l vystírka, 16l vyslazování.
      Jelikož mám jen starý plyn. sporák, ohřevy trvají déle (zvlášť při chmelovaru) takže odpar je vyšší.
      Poslední várka mě vyšla 20,5l piva.

  • Denisa napsal:

    Dobrý den,
    já se omlouvám, ale já to prostě pořád nechápu. Můžete mi prosím poradit?
    Vezmu si 2,4 kg sladu a dám do 8 litrů vody budu dělat vystírání a pak teda mám něco v hrnci – to bych chtěla upravovat dekokčním způsobem, tam nastává můj první problém, nějak nechápu co je rmut a co není rmut, když bych to teda nazvala odebraným (1) a původním (2) objemem, tak odeberu objem 1, ten zahřeju rovnou na 72° a objem 2, který tam zbyl tak zahřívám na 63° a takto udržuji do opětovného smíchání s objemem 1?
    Můj další kámen úrazu je vyslazování, absolutně nechápu kolik vody a kam a kolikrát mám vlastně lít, jediné co vím jak má být teplá.
    Další dotaz spíše ohledně technického vybavení, mám doma zavařovací elektrický hrnec – takový stroj, který slušně drží takovou teplotu jakou si nastavím, je fakt velký, takže i velký hrnec se do něj vejde, dal by se nějak použít při přípravě? Nevím jestli spíše na ten objem 1 nebo objem 2. Budu moc ráda, když mi odpovíte a omlouvám se za to neodborné označení. 🙂

    • Libor Kejík napsal:

      1.Rmut je 1/3 díla, která se dále zahřívá na 63, 72 a 100°C
      Většina lidí má jen jeden sporák, takže 2/3 se odeberou do pomocné nádoby (kde by neměly příliš chládnout) a 1/3 se nechá v nádobě na sporáku. To je ten rmut se kterým dále pracuješ. Po prodlevách na 62,73 a 100°C tento 1.rmut pomalu přeleješ za stálého míchání k odpočívajícím 2/3 díla. Po případném dohřátí celého díla na 63°C následuje 2.Rmut který je stejný, akorát už ti vypadává teplota 63°C na které už jsi. Takže jen 72 a 100°C.
      Kdyby něco ptej se.

  • Radek napsal:

    Zdravím všechny. Zajímalo by mě to vyslazování, trošku to nechápu… Když dílo scedím tak hotová mladina mi zůstane na chmelovar a ten sladový šrot prolívám vodou o teplotě 78°C a pak to co tím sladem proteče prostě vyleju a nepoužiju? Pokud je to tak tak poté ten slad použiju na chmelovar? Díky za odpověď.

    • Moro napsal:

      Ono prolévání horkou vodou je právě vyslazování. Použiji-li Tvojí terminologie, pak – vodu, co proteče sladovým šrotem přidáš do mladiny (a hlídáš si u toho samozřejmě hustotu mladiny). Pak děláš chmelovar. Šrot se po vyslazování již dále nepoužívá. Můžeš si z něj třeba upéci chleba nebo dát sežrat slepicím nebo čunítkovi 🙂

      • Radek napsal:

        Díky moc za odpověď, trochu mě to zmátlo ale při použití mé i tvé terminologie neboli analogie pro blbce sem to konečně pochopil 😀 a dem na to 😀

  • Jirka napsal:

    dobrý den, chci vařit z koncentrátu, který je primárně určen na 23l piva ze kterého se po přidání 1kg kvasného cukru dá získat pivo o 4,6 % alkoholu v objemu. Já chci pivo dělat hutnější, proto jej budu připravovat v dávce 20l vody (za použití nejen dextrozy ale i maltozy). Jak si vypočítám kolik cukru musím na dané množství použít abych dosáhl výtěžnosti 5% alk. v objemu? Nikde jsem to nenašel..

    • Libor napsal:

      Vyprdni se na pridávání cukrů (maltóza, dextróza) a počítání alkoholu. Pivo přece děláš proto aby bylo dobrý a ne proto aby ho bylo hodně (na úkor kvality) a proto aby si se ožral (procenta alkoholu).
      Vem koncentrát, kup cukroměr 0-20% a přilévej vodu do té doby než budeš mít požadované procento extraktu původní mladiny. Pro 12° pivo budeš mít na stupnici cukroměru 12% cukru.

      • Jirka napsal:

        Libore díky, já jsem ještě pár věcí načetl a zjistil jsem v podstatě, to co říkáš. Koncentrát zkusím ale s patřičným množstvím vody cca. 12 litrů a potom se pustím do sladových výtažků a sám si dochmelím.

  • Jirka napsal:

    Ahoj.
    V odstavci „sladina“ se píše, že výsledná síla by měla být 10,8-11°EPM.
    Je to jednotka cukernatosti? °BX nebo °Plato ?
    Dle kalkulačky to teda odpovídá hustotě 1044,2 SG?
    Je to tak správně.
    Dle pročtených diskuzí je prý jednodušší používat cukroměr nebo optický refraktometr na měření pivní mladiny.(našel jsem ho zde za 20 dolarů,u nás stojí 1100,- http://www.aliexpress.com/snapshot/6354403597.html)
    Co si myslíte o měření tímto zařízením? Má ho někdo? Zkušenosti?
    Díky

    • Senator napsal:

      Ahoj. Možná je už trochu pozdě, ale přece odpovím – v textu se používá (s největší pravděpodobností) u nás rozšířená stupnice Plato. Ono popravdě Plato a Brix jsou tak blízko u sebe, že pro domovarníka je to téměř jedno. U dvanáctky je rozdíl asi 0,5 stupně, což se může zdát dost, ale ruku na srdce – při domácím vaření se to opravdu ztratí.
      To už navazuji na další část otázky – optický refraktometr je je zařízení velice drahé a pro domovarníka naprosto zbytečné. I komerční pivovary používají klasické hustoměry a pro domovarnické účely bohatě stačí takový, který má stupnici Plato rozdělenou po 0,2 stupních. Prakticky umožňuje určení stupňovitosti v rozmezí 0,1, což je víc, než dost, to mi můžeš věřit. Já běžně vařím v toleranci 0,2 stupně od požadované EPM a věř mi, že to je mezi domácími vařiči velice pedantské rozmezí…

  • Jméno napsal:

    Ahoj,můžu poprosit o recept na světlé pivko 12 s medem? Množství asi 50l? Slad používám Plzeňský a chmel Žatecký poloraný červeňák.Kvasinky Safale. Dík moc za info Aleš

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »