Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Domácí vaření piva: Vyrábíme pivo z koncentrátu II – výrobní proces

Tento článek je dílem číslo 3 z celkových 10 seriálu Domácí vaření piva

Postup výroby domácího piva není nikterak složitý, v tomto článku se jej stručnou formou pokusím nastínit s tím, že popis výrobního procesu bude opět pouze ilustrativní. Opět bereme v úvahu možnosti běžného domovarníka a ukážeme si postup pro svrchní kvašení při pokojové teplotě.

Základním a vlastně i nejdůležitějším pravidlem při domácí výrobě je přísná hygiena a čistota všech pomůcek a komponent pro výrobu piva! Nedůsledné dodržování čistoty může zničit celé naše snažení a my přijdeme o celou várku. Rozhodně není od věci používat čistící prostředky, které nabízejí pivní e-shopy, avšak 100% si vystačíme i s běžnějšími prostředky. Osobně používám SAVO (pro vodu a bazény) a doposud jsem s chybnou várkou neměl problém. Dezinfikovat je třeba prakticky všechno, co přijde do styku s mladinou nebo pivem – fermentační nádoba, míchadlo, hustoměry, atd. Rovněž houbičku je lepší mít jen pro tyto účely (nepoužívat houbičku, se kterou např. myjeme nádobí) a také osušky a utěrky je třeba mít vyprané a kvalitně vyžehlené.

Tekutý a práškový koncentrát

Po řádné dezinfekci pomůcek si připravíme fermentační (kvasnou)  nádobu, do které nalijeme cca 5 litrů studené vody (může být kvalitní balená voda i voda z vodovodního řadu). Vysypeme sladový cukr a rozpustíme jej řádným rozmícháním. V případě, že používáme práškový mladinový koncentrát jej přisypeme a rozmícháme taktéž.

Práškový koncentrát a maltóza před rozmícháním

V případě, že používáme mladinový koncentrát tekutý (v plechovce), je postup odlišný. Nejprve sundáme z plechovky víčko, pod kterým je většinou umístěn sáček s kvasnicemi (o těch později) a někdy i chmelem. Pro lepší manipulaci a rozmíchání koncentrátu je lepší si jej dopředně rozehřát – stává se pak tekutějším a lépe se s ním manipuluje. Vychytávek, jako toho docílit, existuje několik:

  • Plechovku s koncentrátem vložíme (ponoříme) min. na 5 minut do většího hrnce s horkou vodou
  • V zimním období můžeme využít tepla radiátoru ústředního vytápění – položíme den před přípravou plechovku na radiátor a ona se dostatečně prohřeje
  • Pokud vlastníte plynový kotel pro ohřev TUV, je dobré plechovku (opět den dopředu) položit na tento kotel a prohřátí bude opět dostatečné

Otevřeme plechovku a koncentrát vylijeme do kvasné nádoby. Do plechovky nalijeme vroucí vodu (např. z varné konvice) a mícháním v plechovce rozpustíme zbytek koncentrátu v ní, a opět vylijeme do kvasné nádoby. Koncentrát řádně a zcela rozmícháme.

Zbytek koncentrátu v plechovce

Od tohoto okamžiku jsou oba postupy identické – doléváme vodu na požadované množství. Můžeme se řídit:

  • Údajem na koncentrátu, kde bývá napsáno, pro kolik litrů/pint je koncentrát určen (a jaký je výsledný obsah alkoholu) a dolít vodu na předepsané množství nebo (výhodnější)
  • Hodnotou, kterou naměříme hustoměrem v odměrném válci = občas si do válce odlijeme rozmíchaný koncentrát a změříme hustotu – a počítáme obsah alkoholu v pivu. Používáme přitom (jeden z mnoha) vzorec:

Obsah alkoholu

Obsah alkoholu = (OG – FG) * 0,134

Obsah alkoholu = (startovní hustota mladiny OG – finální hustota mladiny FG) * 0,134 (exaktní konstanta).
Startovní hustota je hustota před začátkem kvašení (tedy než přidáte kvasnice), finální neboli konečná hustota je hustota, při které kvašení skončilo a zkvasitelné cukry se přeměnily na alkohol.

Hustota se udává buď v bezrozměrné jednotce hustoty (tedy čistá voda má 1,000 neboli 1000) nebo ve °Plato udávajících procentuální podíl cukrů v tekutině — tedy stupňovitosti. Pro přepočet z jedné jednotky na druhou lze využít matematických vztahů, jednodušší je však použití online kalkulátoru, kde zvolíte teplotu 20 °C a zadáte hodnotu pro přepočet.

Ilustrativní příklad: OG změříme jako 1050. FG bývá obvykle 1005. Pokud čísla dosadíme do vzorce vyjde nám výsledný obsah alkohou 6,03 %

I pro výpočet obsahu alkoholu lze využít online kalkulátor.

Dále si musíme hlídat teplotu rozmíchávané mladiny (osobně se neřídím jen nalepovacím teploměrem, ale raději používám ponorný teploměr) tím, že doléváme teplou či studenou vodu tak, abychom docílili výsledné teploty kolem 20 °C. V tomto okamžiku přidáváme do mladiny rozkvašené kvasnice. Pozor, voda nesmí být teplejší — kvasnice by takový teplotní šok nepřežily a kvašení by nemuselo vůbec proběhnout!

Rozkvašení kvasnic

Do vody o teplotě 20 °C rozmícháme trochu koncentrátu nebo sladového cukru a vysypeme kvasnice a řádné promícháme. Pokud jsou kvasnice zdravé a životaschopné, začnou po chvíli pracovat a na nádobce se vytváří pěna.
Je výhodnější sušené kvasnice rozkvášet, protože při variantě, kdy je sušené sypeme přímo na hladinu se nám může stát, že budou defektní a my budeme zbytečně ztrácet čas. Je tu však riziko v tom, že se vám kvasnice nalepí na míchadlo a bude obtížné je „rozpustit“ v tekutině. Každý by tedy měl zvážit, zda bude kvasnice rozmíchávat či je jen nasype ke koncentrátu a nechá pracovat. Pro začátek a snížení rizika neúspěchu vám však doporučeme je rozmíchat.
Po nalití kvasnic do mladiny je důležité vše řádně a dlouze promíchat – kvasnice totiž ke svému rozjezdu potřebují kyslík, který mícháním do mladiny vpravíme. V případě rozkvašování víme hned, „na čem jsme“. Na obrázku kvasnice před a po rozkvašení.

Je možné používat kvasnice, kterou jsou obsaženy v setu koncentrátu (schovány pod víčkem), časem však asi zjistíte, že lepších výsledků dosáhnete s kvasnicemi od specializovaných firem, které jsou rovněž k dostání v e-shopu.

Vlevo kvasnice ze setů - vpravo dva druhy kvasnic Danstar

Nasadíme kvasnou zátku (s nalitou vodou asi do poloviny) a nádobu odneseme na tmavé místo s teplotou v rozpětí od 16 do 25 °C (pracovní teplota kvasnic). Z praxe je však zřejmé, že teplota při kvašení dostačuje v rozpětí do 18°C. Navíc, při kvasném  procesu vzniká i odpadní teplo, které zahřívá kvasící mladinu. Kvašení začíná poměrně brzy – unikající plyn probublává skrz kvasnou zátku. Je třeba kontrolovat pěnu (deku) na povrchu mladiny a pokud se na ní začnou objevovat hnědé fleky (za cca 2 – 3 dny), ty je třeba jí sbírat a odstraňovat např. vydezinfikovanou velkou lžící či cedníkem (o nutnosti sbírání deky si napíšeme v závěrečném dílu). Nelze říci, jak často se má deka sbírat – je to dle potřeby, někdy jednou za den, jindy vícekrát, podle intenzity kvašení, která se však postupem času snižuje. Po cca 7 – 10 dnech hlavní kvašení ustane, hladinky v kvasné zátce se vyrovnají. Odebereme mladinu do odměrného válce a změříme její hustotu. Pokud je její hodnota pod 1010 můžeme láhvovat. Pokud ne – ještě den či dva počkáme. Dalším znakem konce primárního kvašení je i to, že mladina se čistí, kvasinky klesají ke dnu a deka se pomalu ztrácí z hladiny.

Na obrázcích hladina mladiny po rozjezdu primárního kvašení – hladina v okamžiku vhodném pro sběr deky (hnědých fleků) – hladina při ustávajím kvašení.

Láhvování

Nasadíme na ventil stáčeč (opět důkladně vydezinfikovaný) a připravíme si dokonale vymyté láhve, do kterých nasypeme odměrku sladového cukru. Láhve naplníme a zazátkujeme. Jejich obsah protřepeme tak, aby se sladový cukr zcela rozpustil. Cca 5 dnů lahve skladujeme při stejné teplotě, při které probíhalo hlavní kvašení. Pak můžeme přenést do chladnějších prostor. Pivo sekundárně dokvašuje a nasycuje se CO2 (nabírá na řízu).

První ochutnávku můžeme provádět po cca jednom měsíci (troufám si však tvrdit, že drtivá většina domácích sládků degustuje mnohem dříve 😀 ).

Dej Bůh štěstí!

Seriál Domácí vaření piva

  1. Začínáme
  2. Vyrábíme pivo z koncentrátu I — pomůcky
  3. Vyrábíme pivo z koncentrátu II — výrobní proces (právě čtete)
  4. Vyrábíme pivo z koncentrátu III. – tipy, triky, omyly
  5. Pivo ze sladového výtažku I. — suroviny a pomůcky
  6. Pivo ze sladového výtažku II. — postup vaření
  7. Pivo ze sladového výtažku III. — hlavní kvašení a ležení
  8. Pivo ze základních surovin I. — suroviny a vybavení
  9. Pivo ze základních surovin II. — postup vaření
Procházení seriálem<< Domácí vaření piva: Vyrábíme pivo z koncentrátu I – pomůckyDomácí vaření piva: Vyrábíme pivo z koncentrátu III – tipy, triky, omyly >>


Komentáře

  • Martin napsal:

    Na kolik tak průměrně vychází litr piva z těchto předpřipravených koncentrátů? Zajímají mě samozřejmě jen náklady na materiál, ne energie, práce a tak 🙂

    Předem díky

    • cromagnon napsal:

      Co mám zkušenost, tak hrubým odhadem 20-50 korun na litr piva z mladinových koncentrátů. Ale ze sladových výtažků se dá pivo vyrobit výrazně levněji.

    • Moro napsal:

      Martine, pokud bychom „šli po ceně“ pak věz, že nejlevnější pivo z koncentrátu vyjde na: 199,- (nejlevnější koncentrát na trhu + kvasnice), cukr řepný v akci za 15,-Kč = 214,-Kč. Plnil by jsi do PET od minerálky = náklady na uzávěry i obaly = 0,-Kč. Vyrobil by jsi cca 45 piv = pivo á 4,76Kč. Kvalita by byla lepší než marketová piva = nic moc. Domovarník vaří pro radost, poznání, možnost experimentovat, kvalitu a náklady jsou většinou vedlejší. Jinak – cena koncentrátů se pohybuje od 199,- do cca 700,-Kč (luxusní piva). Podívej se třeba na námi zmiňovaný web Vaše pivo.

      • Martin napsal:

        Díky.

        Mě vaření piva už dlouho láká. Ale mám trošku obavu, že za výbavu dám určitě přes tisíc Kč (viz minulý díl), strávím nad tím spoustu času, zjistím, že mi výsledek moc nechutná a navíc mě jedno pivo vyjde na 50 Kč.

        Proto se tak hloupě ptám, abych si udělal představu, jak moc bych byl naštvaný, kdyby mi to nakonec nechutnalo 🙂

        • Moro napsal:

          Předně – jsem přesvědčen o tom, že se to nestane (že by vyrobená piva nechutnala). Mohu posloužit svou zkušeností – pokud jsem svoje pivo dal ochutnal lidem, kteří jej pili prvně v životě pak to dopadlo vždy stejně = 9 lidí z 10 bylo přijemně překvapeno, co se dá doma připravit a v jaké kvalitě no a ten desátý – tomu to nechutnalo, protože to bylo kvasnicové (kvasnice na dně sklenice) a jemu to vadilo.
          A pak – ohledně pořizování mikropivovaru – dovolím si Ti dát jednu radu – chvilku vyčkej a pořádně čti naše stránky zde i na FB a … víc neprozradím. O:-)

  • Gerard napsal:

    Mnohem, mnohem dříve je první i druhá a třetí degustace 🙂

  • M. napsal:

    Zdravím,

    vzhledem k tomu, že plánuji, jak se do domovaření taky pustím, zajímalo by mě, jak je to se sbíráním deky u svrchně kvašených piv. Na internetu se dočítám nejrůznější názory, vy tady píšete, že se sbírá (dle potřeby), ale pan Malec mi na dotaz odpověděl, že u svrchně kvašených se nesbírá… takže v tom mám tak trochu guláš.

    • Moro napsal:

      Tento čtvrtek vyjde poslední díl, kde se i tímto tématem zabývám – snad nebude vadit, jej když trochu předběhnu – deku při svrchním kvašení doporučuju sbírat. Důvod je prostý – dělají (ověřeno) to i v pivovarech, kde používají svrchní kvašení a doporučilo mi to hned několik sládků nezávisle na sobě.

  • M. napsal:

    Díky za odpověď. Nechápu přesně ten proces, ale hlavně mi není jasné, jaktože nevadí, že se otevře kvasná nádoba – vždyť co jsem se dočetl, právě v její netěsnosti vězí většina neúspěchů.

    • Moro napsal:

      Nebezpečí kontaminace nejvíc hrozí u nerozkvašené mladiny – pokud by se sem přes netěsnosti dostaly divoké (poletové) kvasinky, pak by mohly zničit celou práci a výsledek by mohl být „nepivní“ (příklad – kamarád kvasil pivo ve sklepě plném ovoce a přes netěsnost se mu do mladiny dostaly kvasinky a výsledkem bylo pivo silně vonící i mírně připomínající jablečné víno). Pokud však nasazené kvasinky započnou dílo a mladina kvasí, nebezpečí kontaminace se snižuje – ušlechtilé kvasinky se při zvyšujícím počtu chovají dominantně a případné poletové divoké by utlumily = když budeme opatrně sbírat deku / pěnu, riziko je minimální. Je ta takto lépe pochopitelné?

      • M. napsal:

        Určitě, díky za obsáhlou odpoveď! Já si totiž myslel, že otevírání/odtěsnění nádoby by se nemělo dělat hlavně kvůli narušení „kvasného prostředí“, tlaku nebo tak něčeho. 😉 (Holt začátečník, študuju, študuju)

        • gum napsal:

          Je to jak píše Moro, sterilita všeho je zásadní zejména v prvních hodinách po zakvašení. Jakmile převládne určitý druh kvasinek, tak už je manipulace s kvasící mladinou jednoduchá a poměrně bezriziková.

  • Martin napsal:

    Vážení pivaři,
    poraďte co z přetlakovaným pivem v lahvi.
    Pivo uvařené z mladinového koncentrátu zakoupeného v pivním domě, kvasnice typu Safleger s-23.
    Po měsíci ležení v lednici při 4 stupních jsem otevřel lahev Bernarda a všechno mé pivo vypjenilo z velkou slávou přihlížejících ven.
    Po zamražení jsem se domníval, že zkrotím pěnivost, ale po otevření, z lahve explodovala ledová tříšť.
    Pivo které stačím pochytat je fantastické (silné a hořké i před zamražením), ale mám ho vždy plný byt.
    Potřebuji poradit než mi bouchne třicet lahví v lednici.
    Předem děkuji,
    Martin

    • gum napsal:

      Martine, díky za dobrý dotaz. Odkážu tě na diskusi u jiného dílu seriálu o domácím vaření piva, kde jsme to s kolegou domovarníkem už pěkně probrali. Některý z uvedených postupů vyzkoušej, třeba se osvědčí.

    • Libor napsal:

      pokiaľ nemáš nádobu na upúšťanie tlaku – tak s tým bohužial nespravíš nič 🙁 Podchladenie nepomôže – to nemá na tlak skoro žiadny vplyv….
      leda sa pokúsiť dostať pivo z fľašky čo najmenej bolestivo… tak ako píše pinkano cez odkaz…. Veľa šťastia!

      • Moro napsal:

        Jen bych si dovolil doplnit Libora – teplota samozřejmě na tlak vliv má (z učiva základní školy – plyny se v kapalinách lépe rozpouštějí při vyšším tlaku a nižší teplotě), tak při nižší teplotě se v pivu rozpustí více CO2 a tlak poklesne. Ovšem není to až tak zásadní. Za tímto účelem jsem pohledal pokus, který provedl jeden homebrewář.

  • Croacker napsal:

    Ahoj, rada začátečníka…pořádně utěsněte…a když si myslíte, že máte opravdu dobře utěsněno, tak utěsněte ještě jednou. A já se pořád divil proč zátka nebublá..

    • Josef napsal:

      Chvála ti…já furt zkoumal co je špatně, už jsem se i podezíral, že jsem zapomněl přidat kvasnice…a ono stačilo víc zabrat a utáhnout víko, který jsem pokládal za utažený..už si to krásně bublá

  • hannahtatou napsal:

    Ahoj,
    tak je rozhodnuto – díky vám se do toho vážně dám. Už dlouho si hraju s myšlenkou, že zkusím uvařit domácí IPA, vaše články mě k tomu definitivně postrčily. Děkuju 😉
    A zároveň mám dvě otázky: Co chmelení, když vařím z koncentrátu? Chápu, že nejspíš není potřeba, ale co když chci pivo chmelovější? Nebo třeba hořčí? Míň vody? To by zas ale byla docela silná várka, ne? Možná jsem úplně vedle, ale toto jsou věci, které mě napadají. Díky za případnou odpověď.

    • Moro napsal:

      Použití koncentrátu nevylučuje případné dochmelení – část rozmíchaného koncentrátu (pravděpodobně stylu IPA) si odlij a proveď do něj chmelovar. Návod na chmelovar najdeš na těchto stránkách. Na homebrewingu je krásná to možnost experimentování.

  • Adam napsal:

    Dobrý den.
    Mám dotaz a to jak moc musí být přísná hygiena? Tedy že má být přísná to je mi jasné, ale s kamarády jsme takový domovarnický pokus s koncentrátem provedli a pivo začalo kvasit „špatným“ způsobem. Na co obzvláště dát pozor?
    Děkuji za odpověď.

    • Moro napsal:

      Perfektně čisté by mělo být vše, co přijde do styku s mladinou před kvašením (kvasná nádoba, pomůcky pro rozmíchávání, teploměry, hustoměry, atd.) Tady je přísná hygiena opravdu nutností.

  • Kathos napsal:

    Zdravím, pákrát jsem si to tu přečetl a jak to vypadá, není v procesu výroby z koncentrátu žádné vaření? Nebo jsem to přehlédl? Potom mi není jasné kdy dolít zbytek vody? (mám v hrnci 5 litrů studené a rozmícháno). Potom dám rozmíchané kvasnice, ty pořadně zamíchám do mladiny, (ale někde tam bych měl dolít), provzdušním, zavřu a nechám kvasit, sbírám deku a tet mi zase není jasné, jak funguje stáčení, aby v lahvi bylo co nejčistčí (na dně bude spousta usazenin) a nevadí mladému pivu po průběhu primárního kvašení, že po stočení do něj dám sladový cukr a budu stím „karbovat“ neni to ku škodě? Doufám, že tu zkušenšjší nenaštvu hloupím dotazem, studuju tu informace denně, ale krátce. Děkuji za rady.

    • Moro napsal:

      Vaření = projití díla varem zde opravdu není (jen, kdyby bylo třeba udělat další chmelovar).
      V 5 litrech rozmíchám sladový cukr a koncentrát, pak dolévám vodu do požadovaného množství (řídím se návodem na plechovce nebo měřím hustoměrem). Hojně míchám pro provzdušnění. Přidám kvasnice. Sbírám deku. Po ukončení primárního kvašení stáčím – kvasnice jsou sedlé ku dnu. Mírné množství kvasnic je nutné pro sekundární kvašení (dokvašení) v láhvi. Cukr přidávat nemusím, pokud nechci – stočím pivo dřív.

      • Kathos napsal:

        Super, takže jsem to docela pochopil, tet jen vybrat koncentrát a vyrobit pivo! Ještě musim někde kouknout po chuťových vlastnostech kvasných cukrů, určitě každý druh ovlivní chuť nebo se pletu?

        Díky

        • Moro napsal:

          Pro počátek navrhuji:

          Pivní styl stout.
          Sladit stačí dextrózou (vykvasí zcela, zvyšuje výtěžnost pouze) nebo maltózou (zvyšuje výtěžnost + mírně přidá na plnosti těla).
          Jsou i domovarníci, kteří raději nesladí vůbec a do koncentrátu prostě dávají méně vody.

          • Kathos napsal:

            Dobře, co třeba půl kila chmelené světlé maltózy a půl kila tmavé. Tak bez cukru chce dát méně vody, aby bylo pivo výrazné a silné. Tomu rozumím. Mám nejradši tmavší pivo, polotmavé i černé, moc mi chutná tmavá Zvíkovská 26. Ale to jen tak na ochutnánína pití tak 12 – 14 🙂 A musim potom do lahví dávat dextrozu? Plánuju udělat různé pokusy a do pár lahví dát, do pár vůbec atd … klidně bych si nechal poradit název koncentrátu, díky moc za rady!

            • Moro napsal:

              Chmelená maltóza do stoutu? Asi moc ne – tohle pivo není hořké od chmele, jako spíš od barevných / pražených sladů.
              Jinak samozřejmě exprimentování možné.
              Na e-shopu Vaše pivo (odkaz k nalezení několikrát zde na webu) a Stout jakýkoli – třeba od Young’s.
              Dextróza do lahví se dává pro nasycení CO2 (aby pivo mělo říz), takže když se pivo stočí při zbytkovém cukru cca 4%, pak není nutná.

              • Kathos napsal:

                Dobře, děkuji za všechno! Každopádně až to rozjedu, zdokumentuju a tady ukážu! Ještě toho musim spoustu přečíst a potom vyzkoušet! Díky

                • Kathos napsal:

                  Tak už jsem to rozmyslel, koupim stout od Coopers a dám do něj půl kila světlé maltózy a půl kila tm. maltózy, nevim jak moc tmavá maltóza ovlivní vlastnost piva?! Dál .. co dát víc cukru než jeden kilogram? Někde jsem četl, že někdo dával 700g + 700g, proč a k čemu, větš obsah alkoholu, neovlivní to něco jiného na pivu? díky

                  • Moro napsal:

                    Maltóza vždy povýší plnost (těla) piva. Tmavá navíc dodá i něco na plnosti barvy. Valit tam přespříliš sladových cukrů není myslím dobrá cesta. Prostě si zvyšuješ výtěžnost, ale je to cukr, takže snižuješ (nazvěme to) požitek z daného stylu, v tomto případě stoutu. Stačilo by dát méně vody.

  • Kathos napsal:

    Dobře, ještě mě napadlo jestli nebude vadit to, když vykvasim pivo a potom ho po stočení budu převážet, aby to nějak nezapracovalo s otřesy při převozu a neřachlo to … asi bude lepší s tim nehejbat? Ten převoz by byl do sklepa na uskladnění.

  • Váfa napsal:

    Mám dotaz, co se stane, pokud se mi vyrovná hladina v kvasné zátce. Pivo by se mělo stáčet, ale já nemohu, neboť musím na dva dny pracovně mimo. Nechci to svěřit manželce, ani nikomu jinému. Jinak pivo probublává přez kvasnou zátku, ale deka se netvoří. Dělám to porvé, tak nemám žádné zkušenosti. Dík Honza

    • Moro napsal:

      Každopádně to chce kontrolu hustoměrem. Pokud však pořád přes zátku uniká plyn, nechal bych to klidně ty 2 dny odpočívat. Jinak vyrovnání hladinek je jen pomocný ukazatel.

      • karlos napsal:

        já mám urgentní dotaz rovněž k zátce – taky poprvé kvasím, plyn probublává, ale není mi jasné, jestli tam na vrcholu zátky má nebo nemá být ta malá červená zátka?? napadlo mě, že ten plyn má unikat pryč, takže by tam být neměla,ale proč by se tam tím pádem vůbec vyráběla?

  • Váfa napsal:

    Tak kvasím již sedmý den a stále mi to lehce bublá. Chtěl jsem již stáčet ale radši počkám

  • karlos napsal:

    mám opět dotaz: pivo z koncentrátů už mi v kvasné nádobě kvasí už dvanáctý den a přitom hustota je něco málo pod 1010, asi 1008, mám už to stáčet? v kvasné zátce je voda pořád trochu tlačena plynem, ale už probublá jen málokdy,tak nevím…

    • Moro napsal:

      Stáčet! 😉

      • karlos napsal:

        díky, je stočeno.Do některých lahví jsem dal ještě při stáčení trochu chmelu cascade (necelý gram,láhev půl litru,pivo je IPA z koncentrátu),ten ale zůstal rozpuštěný na dně.Co s ním bude dál,časem se rozpustí úplně, nebo jsem udělal nějaký nesmysl?

        • Moro napsal:

          Udělal jsi dry-hopping. Chmel se samozřejmě nerozpustí, zůstane na dně usazen v kvasnicích.

          • karlos napsal:

            zdravím, můžu zase dotaz? včera jsem po 14 dnech ležení otevřel várku s dry-hoppingem (cascade, asi gram do půllitrové lahve), pivo sice pěkně vonělo a taky chutnalo lépe než z jiné lahve bez přidaného chmele, ale chmel tam dělal neskutečný bordel, byl v pěně, hrubá vrstva na dně sklenice, vyslověně obtěžoval v ůstech a po doušku nakonec i štípal. takže je mi jasné, že jsem tam něco zkonil, ale nevím co… nemá se dávat chmel jen do kvasné nádoby při kvašení místo přímo do každé lahve zvlášť? te’d abych půlku várky naléval přes sítko:-) díky

  • Kathos napsal:

    Zdar taky to mám dnes 12 den, měřil jsem při 19 stupních Celsia a hustota je cca 1O17. Startovní hustota 1053. Koncentrát Coopers Stout. Zabublá to občas (1x hod.), hladina se v zátce nevyrovnává, deka se netvoří cca 7 dní, byla 2x sebrána. Pivo voní příjemně alkoholově, jako černé pivo. Tak co stim? Díky.

    • Moro napsal:

      1) Nechat to ještě dokvasit na cca 1010 (absenci deky neřeš)a pak naláhvovat s tím, že do sklenic přidáš sladový cukr pro lepší nasycení nebo
      2) Už teď začít láhvovat a žádný cukr nepřidávat.

      Já osobně bych volil možnost add 1), pivo je ještě příliš živé a hodnota 1017 dosti vysoká.

      • Kathos napsal:

        Ok, tak já to ještě nechám, jen se mi zdaji divný počty se stupňovitostí, když to spočítam 1053-1010 (předpokládaná final. hustota) x 0,134, tak mi to vychází pořád dost slabý a to jsem koncentrát naředil na 19 litrů, nedovedu si představit, že bych tam dal o 4 litry vody víc?! Včem dělám chybu, asi špatně násobim to výseldý číslo v převodu na alkohol.

  • Monty napsal:

    Zdar,mám dotaz-pivo z koncentrátu má po 14 dnech pořád hustotu 1017.Startovní hustota 1052,po 4 dnech 1020,ještě den malinko probublávalo.Ted uz se týden nic neděje.Mám to ještě nechat?Díky

  • CZEKO napsal:

    V pátek to bude měsíc co jsem dal kvasit,jedu spodní kvašení při teplotě 11. Mohu jiš zkusit zmněřit hustotu?.Jaká je tak idealní doba kvašení a může to nák ublížit várace když se nechá dlouho v nádobě?

    • Moro napsal:

      Měsíc, to je moc – obvykle je do 10 dnů hotovo. Rozhodně bleskově změřit – stočit, přidat cukr a láhvovat. Možná z toho bude větrák a nabralo to i další vady.

  • czekio napsal:

    Hustota změřena 1008,pivčo není kalné ani nijak citít,myslím že to dopadlo dobře a zítra bych stáčel do lahvích. Taky jsem nikde nezjistil jak dlouho může bej pivo skladované a jak zvíšit stupně alkoholu?

    • Moro napsal:

      Spodně kvašené pivo může v lednici ležet tak 3 měsíce. A jak zvýšit stupňovitost (alkohol se neudává ve stupních, ale v procentech objemových) – dávat méně vody (= mít vyšší startovní hustotu).

  • Sta napsal:

    Prosím o radu: vyrábám pšeničné pivo COOPERS WHEAT BEER (povařil jsem s koriandrem a pom. kůrou). Primárně ho kvasím v komoře (cca 23°C), ale je teprve třetí den po výrobě a zátka už nebublá…

  • caba napsal:

    Poraďte prosím, primární kvašení po týdnu dle hladinek v zátce ustalo (jsou vyrovnané), hustota však stále na hodnotě 1014. Mám to ještě chvíli nechat (jestli to třeba nedokvašuje?) nebo stáčet? Díky

  • Jakub napsal:

    Prosím o radu, včera večer jsem poprvé zkoušel vyrobit pivo. Podle návodu jsem vše připravil. Po cca 10 hodinách nic přes zátku neprobublává, jen se mění hladina. Je to OK? Nebo chyba?

  • Lukáš napsal:

    Svou prvni varku jsem bohuzel nechal kvasit pres mesic a ted je z toho vetrak…Uz to mam asi 6 tydnu stocene v petkach a je to porad nenatlakovane, zvetrale pivo 🙁
    Existuje nejaky zpusob jak by se to dalo jeste „ozivit“ ? Diky za rady.

    • Moro napsal:

      No, jedině to ještě surogovat (dát tam klidně i 5 gramů cukru (opravdu můžeš i řepný, který v tomto případě neublíží) na 0,5 litru). Vylít se to dá vždycky.

  • Lukáš napsal:

    moc diky za odpoved. Vyzkousim to.

  • Sob napsal:

    Prosím o radu. Před třemi dny jsem dal kvasit (pšeničný, Coopers). Teď už je na hustotě 1010, ale zátka pořád bublá (téměř kontinuálně). Co s tim? Díky

  • marmi napsal:

    Zdravim CHcem si objednat mikropivovar a skusit uvarit vlastne pivo.Teraz kupujem nepasterizovane pivo s kvasinkamy medove z jedneho rodinneho pivovaru a je velmi chutne .Skusim asi Prémiový Ležiak (MS) alebo viete poradit nejaky iny koncentrat pre zaciatocnika.A ešte otazka k tym cukrom je jedno či použijem repny cukor alebo dextrozu alebo maltozu.

    A aky je rozdiel medzi dextrozou a maltozou.
    Za odpoved vopred dakujem

    • Moro napsal:

      U koncentrátů lze započít libovolným z nich – Mistr Sládek není špatná volba. A teď k těm cukrům: cukr řepný (sacharóza) lze v podstatě použít – pivo však může být řidší. Jednoduše popsaný rozdíl mezi dextrózou a maltózou poznáš tak, že klikneš na jejich názvy 😉

  • existenz napsal:

    Zdravim. Poridil jsem si mikropivar set s koncentratem Coopers Pilsner. Myslilm, ze jsem dodrzel presny postup, ktery byl na instruktaznim videu a take na pivni recenzi. Mam vsak problem s probihajicim kvasenim. Zacalo az po 24 hodinach a vubec neni podle vyobrazeni. Na hladine neni husta pena, jen mirne napeneni (podle vyobrazeni na pivnirecenzi pripomina konec kvaseni). Teplota mladiny byla na zacatku 20 °C, V tuto chvili je neco kolem 19 °C. Mate nekdo zkusenost s podobnym stavem? Diky za informaci.

    • pacinecek napsal:

      Ahoj.Mám to úplně stejný.Obávám se,že kvasnice stály za prdlačku 🙁

      • Moro napsal:

        Povšiml jsem si až teď tohoto vlákna, takže se omlouvám za pozdní reakci – na vině budou asi defektní kvasnice dodané v setu. Vypadá to, že většina už byla ve stavu neživém a ten zbytek stěží odkvasí takový objem mladiny. Takže dodat další kvasnice.

  • Davesons napsal:

    Zdravim chci se zeptat.Uvařil sem první várku po měsíci ochutnávám..Pivo je velmi cítit po kvašení až nakysle..ale v pozadí je pivo dobré..Myslíte že ještě potřebuje čas nebo je to v pr…?dextroza se v lahvi taky cela nerozpustila je na dně..díky za tip

    • Moro napsal:

      Je to na dně opravdu dextróza (není to vrstva kvasinek)? Pokud nebyla dextróza rozpuštěna, je to samozřejmě chyba. Jaký pivní styl byl namíchán?
      Pokud je pivo cítit po kvašení až nakysle, pak by mohlo být předčasně stočeno po primárním kvašení = do lahví se dostalo hodně kvasnic, které jsou vitální a mohou způsobovat onen kvasničný buket, který může působit až lehce nakysle.
      V pr**** to není. Chce to láhve pořádně protřepat, rozpustit zcela dextrózu a pak je dát do klidu. Asi bych je nechal ležet při nižší teplotě. Avšak pozor na gushing (vypěnění), protože jestli je v láhvi hodně nezpracovaného cukru, pak budou dosti natlakovány. Chybami se člověk učí 😉

      • Davesons napsal:

        Po protřepnání se zase vrstva na dně udělá..Kolik je vlastně nižší teplota?mam je v lednici cca 4 stupne..Neni to zas moc chladno?

  • Rosťa napsal:

    Zdarec…po několika hektolitrech piva svrchně kvašeného, jsem se v tomto zimním čase dal na spodně kvašené pivko.Mám dotaz ohledně primarního kvašení.Je problém,že kvasím v kvasné nádobě s kvasnou zátkou?

    • Kuba2 napsal:

      Podle mě je to v pohodě, i když já preferuju otevřenou „spilku“, jelikož si měřím stupeň prokvašení, abych nemusel do bečky/láhví na sekundární dávat cukr

    • Moro napsal:

      Je to naprosto v pohodě – snižuješ tím riziko kontaminace stejně, jako u svrchně kvašených piv.

      • Rosťa napsal:

        Díky za odpověď….Svrchně kvašená piva nechávám prokvasit na maximum.Dva dropsy na 0,5l a kvasinky si uz s tim pohrajou.Vzdy tam nějaké zůstanou.Podle mne je základ nasycení v délce sekundarního kvašení a následné teplotě v ležení.Snažil jsem se držet teplotu mezi 3-4 st.C. Při vyšší teplotě se pivo nasytí méně.

        • Kuba2 napsal:

          To je divný s tím sycením 😀 (teoreticky by měly kvasnice více pracovat/sytit při teplotách bližších jejich optimu-pokud teda mají co žrát).Já mám naopak zkušenost přesně opačnou… sud/láhve nechávám pár dnů při teplotě hlavního kvašení a pak to stahuju na stejný počet dní na cca 10°C a potom teprve skladuju při 2-5 °C. Zatím všechny várky měly hezkou pěnu a střední říz

          • Rosťa napsal:

            Vzdyt ano….postup mame stejny.Ale nekde jsem cetl,ze …ted to reknu laicky…tekutina ..v nasem pripade pivo sorbuje do sebe CO2 vetsi mnozstvi pri nizsi teplote.Beru teda lezeni.Pri sekundarnim kvaseni,pri teplote odpovidajiciho primarniho kvaseni ,vznika CO2 ,ktere tam sice je,ale navaze se v urcitem objemu a prave na teplote zalezi v jakem objemu se nasyti.Asi jsem to vysvetlil ne zrovna chytre,ale nejak tak jsem to cetl.

  • Peter napsal:

    Zdravim. Moje prvni varka je po nalahvovani a odlezeni (4 tydny) jeste porad hodne citit kvasnicemi. Pracoval jsem s koncentratem coopers, prilozenymi kvasnicemi. Kvasilo cca 10 dni pri 20-22º, posledni tyden uz jen slabe. Stacel jsem pri 1012. Do lahve drops Sladek. Jinak je vysledek solidni (jsem prijemne prekvapen, ze je to fakt pivo). 🙂 Netusite, v cem muze byt chyba?

    • Peter napsal:

      Po zrale uvaze me napadaji 3 mozne chyby v postupu: smerem dolu otoceny kalovy uzaver u stacece (misto aby bral z vrchu, tankoval smerem od spodu i kvasnicni kal), prilis dlouha doba kvasu (posledni tyden uz skoro nekvasilo), michani behem toho druheho tydne kvaseni (kdesi jsem to cetl, ze to muze kvaseni trosku nastartovat). Trefil jsem se? Pivo je bohuzel citit hodne…posledni stacene lahve docela extremne…

      • Kuba2 napsal:

        ad1. neměl by sis čerpat do láhví kal, jsou tam zdechlé kvasnice a další balasty
        ad2. delší doba kvašení nevadí, někdo nechává v demižónu s bublákem i dva týdny (resp. hlavně některé anglické knížky to popisují- asi proto, aby si začínající domovarníci nemuseli dělat starosti s měřením atd.)
        ad3. asi bych to při hlavním kvašení moc nemíchal, porušuješ si deku a zbytečně ti hrozí kontaminace

  • Rosťa napsal:

    Ahoj Petre. Moje prvni pivo z koncentratu byl Pils Cooppers…svrchně kvašeny.Prokvasit se mi ho podarilo na nejakych 1011.Stoceno do lahvvi na 7 dni a potom ulozeno do chladku 3st. c.Jěště dnes po více než roce mám dvě lahve.o vanocich jsme otevreli dve a byly perfektni.
    Problem kvasnic..ze jsou citit bude si myslim vzdy, pokud nepouzijes kvasnice tekute,kvalitni..idealni primo z pivovaru.A dalsi vec je,ze vlastne vyrabis kvasnicove ,zive pivo. Minimalizovat pachut kvasnic susenych je,ze pouzijes kvalitni kvasnice zakoupene extra mimo koncentrat.U nas je asi problem sehnat tekute kvasnice na svrchni kvaseni.
    Tvuj problem je urcite v tom, jak pises,ze jsi mel otoceny odkalovaci ventil.To je dost zasadni a velka chyba.Vlastne toho ceho jsi ses chtel zbavit,tak jsi nalahvoval. Postupem casu si sam vypilujes a vylepsis postupy a na konec, pokud te to bude bavit prejdes na vareni piva ze surovin.
    Pokud budes momentalne varit..ehm…pivo z koncentratu, tak experimentuj s kvasnicema, vynechej prilozene a vyzkousej jine…na internetu jich najdes celou skalu i s recenzema. S tou dekou….u svrchniho kvaseni… deku hlidat a urcite odebrat a nenechat propadnout.Vicemene se objevi jiz druhy den u bourliveho kvaseni,potom uz ne.Kdyz jsem deku nechal propadnout a u toho sameho druhu piva ne, byl rozdil znatelny.U odebrane deky melo pivo avizovanou ovocnou chut bez nejake pachute a kyseleho ocasku.
    Vse chce cas a kdyz se tomu budes venovat, tak se vysledky dostavi. Kdyz si vzpomenu na sve prvni pivo..tak se tomu dneska smeji.Lital jsem s kvasnou nadobou jednou tam ,kde byla teplota 22…bublalo to az nebezpecne..tak zase do sklepa…tam bylo 15 stupnu…kvaseni prestalo…znovu ze sklepa na slunicko …coz taky nebylo idelani a na konec na to misto ,kde jsem vlastne zacal. Dneska je to rutina a proto jsem presel na spodne kvasene a zacinam si pomalu davat dohromady maly minipivovarek a zacnu varit ze surovin. v lete budu delat svrchne kvasena piva a pres zimu spodne kvasena….“Pivo je důkazem ,že nás Bůh miluje.“

    • Peter napsal:

      Diky moc za povzbuzeni. Vcera jsem zalozil novou varku (belg. bylinny special), pak si chci strihnout nejakej klasickej lezak s castecnym chmelovarem…no a na jare kupuju hrnec na vareni :). Zatim pojede vsechno svrchne, po case si mozna do garaze poridim malou lednicku na spodni….uvidime. ja mam obecne svrchne kvasena rad…takze mi to zas tak zatim nevadi.

  • Zbyněk napsal:

    Zdravím všechny přítomné. Umíchal jsem várku od Mistra Sládka. Jen by mě zajímalo, zda hustota stáčení – cca 1010 – se vztahuje na spodní i svrchní kvašení. Já jsem totiž předpokládal, že umíchaná várka bude ležák plzeňského typu, ale podle zde uvedených kritérií jsem pochopil, že jelikož primární kvašení probíhá při cca 20°C, tak mám namíchán ejl. Je to tak? Potom bych se chtěl optat po jaké době vlézt do kvasné nádoby a sbírat deku, popřípadě jak často kontrolovat. Abych do té nádoby nelezl co 12 hodin.

    • Moro napsal:

      1010 je OK.
      Označení je diskutabilní. Je to kvašeno svrchně takže ejl. Koncentráty jsou připravovány infuzně – takže zase ejl. Chmeleno je to Premiantem a ŽPČ. Toš, co včil? 🙂
      Svrchně kvašený ležák? Asi.
      Deku sbírat, když se na ní dělají hnědé/tmavé fleky. Není univerzální předpis, jak často. Jsou domovarníci, kteří nesbírají vůbec.

      • Zbyněk napsal:

        Sakra to je fofr. 😀

        Jo, přesně to mě napadlo. Svrchně kvašený l´žák. Jsem na to zvědav. Takže myslíš, že do toho mám klidně už dneska strčit rypák a kouknout na deku, hm? A stáčet při cca 1010. Ještě mě napadlo. Když to stočím dříve, třeba při 1020 a nebudu přidávat drops ani maltózu, tak by se to mělo samo nasytit, ne? 🙂

        • Moro napsal:

          Nemám ta čísla v hlavě, ale pokud nechceš dodatečně surogovat, pak by mělo jít stáčet kolem 4% zbytkového cukru a pivo se hezky nasytí.
          Pivo je ke kontaminaci nejvíce náchylno ve stádiu nerozkvašené mladiny – teď je to už relativně v pohodě.

          • Zbyněk napsal:

            Teď mám bobky, protože jsem doma neměl savo a JAR jsem brát nechtěl kvůli aroma, tak jsem čistil jen horkou vodou… Bože chraň, aby se to nepos*alo… :/ V hb se pohybuji od minulého týdne, takže jsem naprostý panic, co se vaření, výpočtů i míchání týče a mám v tom lehký guláš. Hádám, že surogace je dodatečné přidání cukru. A potom se zeptám, jak dosáhnu výpočtu pro zbytkový cukr? 😀 Původní hustotu mladiny jsem měl 1038…

            • Moro napsal:

              Zbytkový cukr se měří hustoměrem 😉

              • zmasabob napsal:

                Dobrý den, rozumím tomu tak, že rozdíl startovní a předpokládané hustoty je 100procent a je potřeba si spočítat jaké hustotě odpovídají ty 4,5 procenta zbytkového cukru?

                • Pike napsal:

                  Ne. Jde prostě o obsah cukru v roztoku. Na začátku je například 12% (tj. 120g cukru v 1l mladiny). Jak kvasinky cukr žerou, ubývá jej, až se dostane na hodnotu 4,5% (45 g/l).

          • Zbyněk napsal:

            Tak jsem sebral deku a čuchl k tomu. Hustota je na 1032 z 1038 po čtyřiceti šesti hodinách. Voní silně, štiplavě po ovoci. Tak uvidíme, jak se to vyvine. 😀

        • PIvo napsal:

          Záleží, co jsi použil za kmen kvasnic. Infusní nebo jiné rmutování bez dekokcí je zcela běžné třeba i u ležáků, Matuška zase naopak rmuty povařuje i u ejlů, takže je jedno, jak byl výtažek připraven. Kontinentální chmel není u ejlů taky nic proti ničemu. Pokud budem ignorovat českou legislativu, což je zcela na místě, tak jsi zakvasil nejspíš ejl.
          Předčasné stáčení a odhadování sycení u neprověřeného receptu je nalevačku. Možná je lepší surogovat, ještě lepší dofouknout v sudu plynem. V pivovarech mají většinou tank s hradicím vetnilem, co ti přetlak plynule upouští a udržuje tak jeho požadovanou hodnotu.

  • Kumsta napsal:

    hoj, rád bych se vrhnul do kuchtění piva ,, ale potřebuju aby můj první výtvor chutnal klasickým českým pijákům Černé Hory nebo třeba Maestra , dost mi na tom záleží takže potřebuju poradit jakej koncentrát pro mě jako začátečníka by byl nejlepčí ale zároveň uspokojil a udělal dojem na pijáky kolem mě. A ještě bych se chtěl zeptat co bych všechno musel udělat pro to abych časem (za pár desetiletí) mohl to pivíčko prodávat v naší malé nobl hospůdce ? Za odpověď předem díky 🙂

    • Moro napsal:

      Černá Hora a Maestro (které je navíc tlačeno při čepování dusíkem) jsou sice dost odlišná piva, ale budiž – na trhu existují piva s názvem Mistr Sládek či Jizerská desítka, která by mohla splňovat daný požadavek ovšem nejlépe za předpokladu, že budou odkvašeny spodními kvasinkami.
      K prodávání v hospůdce – aby toto mohlo být realizováno, je třeba si zařídit regulérní pivovar nebo alespoň polétavý pivovar.

  • Joe napsal:

    Díky moc za super články, dlouhodobě zvažuji, že taky zkusím něco uvařit a vzhledem k mým podmínkám je pivo z koncentrátu správná volba, na nic jiného bohužel nemám prostor. Každopádně tenhle seriál mě definitivně přesvědčil, že do toho mám jít a nevypadá to ani moc složitě a nákladně 🙂 Nicméně měl bych pár dotazů:

    – je velký rozdíl v chuti piva vařeného klasickým způsobem a „vařením“ z koncentrátu?

    – co se týká vůně (kterou někdo může nést nelibě) a která vaření provází, předpokládám, že toto v tomhle případě zcela odpadá, jak je to s kvašením? nerad bych obtěžoval sousedy

    – teplota: je i v tomhle případě při kvašení hodně podstatná její stabilita? bydlím v posledním patře paneláku a to nevím, jak budu schopen zajistit – ráno chladněji, odpoledne teplo, tohle určitě pivu uškodí…..a třeba v létě je tam vyloženě na zdechnutí, takže léto nejspíš odpadá úplně(kvasná nádoba by nejspíše bouchla) – a ještě, když asi nenajdu tmavé místo je možno to něčím zakrýt? tím se ale asi zase zvýší teplota….v panelákovám sklepě je plno špíny, občas asi i nějaké zvířátka, takže to bych moc neriskoval

    Když tak díky za odpovědi, každopádně to ale stejně asi budu muset vyzkoušet 😀

    • Moro napsal:

      Takže postupně:
      – pivo z koncentrátu – bude v něm skoro vždy vnímatelná stopa kvasnic, která někomu může vadit; piva z koncentrátu mají svou charakteristickou příchuť, která je většinou dobře rozpoznatelná
      – při kvašení se uvolňuje CO2, který nijak neobtěžuje (jednou jsem kvasil i v ložnici a „prošlo to“ přesto, že pivo pořád bublalo 🙂 ), samozřejmě nutno větrat!
      – výkyvy teploty v bytě by neměly být zas až tak velkým problémem; nad 25°C raději pivo vůbec nezakládat; nádoba nebouchne – má kvasnou zátku
      – sklep panelového domu je v pohodě – pivo je uzavřeno v neprodyšné nádobě a tlak se upouští přes kvasnou zátku = netřeba se obávat jakýchkoli zwyřátek.

  • Joe napsal:

    super, tak ještě pro doplnění – na první pokus asi bude nejlepší nacpat to do petek, že? jak často se pak musí upouštět? a je možné je pak při dokvašování nechat v horizontální poloze? (sorry za blbý dotaz, ale do ledničky se mi toho moc nevleze :D)

    • Moro napsal:

      Když je po primárním kvašení pivo stočeno ve správný okamžik, pak se nemusí upouštět vůbec, což je stav ideál.
      PET je výhodná pro první pokusy, když je člověk nedočkavý a stočí to příliš brzy.
      Po stočení do PET by pivo mělo být cca 3 dny ve stejné teplotě, při které primárně kvasilo a pak se může dát do chladnější místnosti.
      Pivo může být uskladněno v lednici v horizontální poloze – nutno však počítat s tím, že na stěně (v nejnižší poloze) se budou usazovat kvasinky, což nevypadá hezky a pro nalévaní to není praktické = den před podáváním piva je lepší PET postavit.

  • Giorgo napsal:

    Zdravim…skusam teraz koncentrat Gozdawa-Pšenične….co sa mi nestalo…..vsetko standard vydezinfikovane a pred zatvorenim fermentacnej nadoby som chcel este premiesat a spadla mi dovnutra asi kvapka potu…sralo sa to niekomu ? Prezije pivko ci mozem hned vyliat ??? Poradte….dik

  • Giorgo napsal:

    Ahojte, este dotaz ….pri akej teplote po sekundarnej fermentacii je najlepsie nechat lezat (dozriet) psenicne pivko ?

    • Moro napsal:

      První 3 dny zachovat identickou teplotu jako při primárním kvašení – pak je možno teplotu snížit – pivo nebude vykazovat tak značný (a někomu i vadící) kvasinkový buket.

      • Giorgo napsal:

        Dik za odpoved, tie prve 3-5 viem ze treba pri rovnakej teplote….ale myslim zrenie….pisal si ze je mozne znizit….to je to co ma velmi zaujima a nikde presne nie je popisane. Ci treba teploty nizke pod 10C lebo teplota v sklepe je v lete cca 17C. Staci to ci su nejake odporucane teploty vseobecne pre vrchne kvasene pivka ?

        • Moro napsal:

          Mně osobně se osvědčilo je uskladnit při teplotách kolem 10°Celsia. Vím o několika lidech, kteří to pak dávají do lednice a skladují při teplotách kolem 5°Celsia. Jinak – čím nižší teploty, tím déle pivo vydrží.

  • Vojta napsal:

    Ahoj, existuje prosím postup, jak si uvařit/vyrobit nápoj podobný Friscu v domácích podmínkách? 🙂 díky

    • Moro napsal:

      Frisco je sladový nápoj – postup je identický, jen ve výrobě chybí chmel. Takže by pravděpodobně šel obdobný nápoj vyrobit vykvašením sladového výtažku (dá se běžně koupit v e-shopech) a následně přidat ovocný ochucující podíl.
      Otázkou je, proč si rovnou nevyrobit z koncentrátu cider?

  • Giorgo napsal:

    Takze psenicne kvasi 8 den
    resp. uz iba pomaly sem tam prebubla, dnes merana hustota 1010….stocit ci este pockat ??? Lebo sem tu cital ze z teho moze byt vetrak 🙂 Co znamena sleng VETRAK ??? Mam stocit ??? Dik za odpoved 🙂

    • Moro napsal:

      1010 je už na stočení. Větrák = slangové označení pro pivo bez řízu = pivo, které bylo velmi dlouho primárně kvašeno, pozdě lahvováno a v lahvích se nestačilo nasytit CO2.

  • Ondra 85 napsal:

    Zdravím, mám dotaz.
    Chystám se na výrobu piva z koncentrátu, je to I.P.A. de Luxe od Brewmaker a chtěl bych to vylepšit sušeným chmelem. Mám Amarillo, Citra, Cascade a Chinook.
    Který by se hodil nejvíc? A hlavně kdy ho tam dát?
    Díky moc za odpověď 🙂

    • Moro napsal:

      Dát jej můžeš už do primárního kvašení. Někteří kluci jej taky přidávají až přímo do lahví, kde pivo sekundárně dokvašuje. A který? Najdi si na webu jejich specifikace a rozhodni se, která Ti nejvíce vyhovuje – každý přece máme jiné chuťové preference. 🙂

  • Kumsta napsal:

    Je zvláštní že mám hnědých fleků vhodných ke sběru dost hodně ještě k tomu že sem zakládal včera a kvasit mě to začalo někdy v noci ?

    • Moro napsal:

      Kvašení mohou mít dosti odlišné průběhy – při jaké teplotě (mladiny) kvasíš?

      • Kumsta napsal:

        No právěže při vysoké ,, 22 stupňů ,, na to sem se ještě chtěl zeptat ,, jestli někdo zkoušel nějak mladinu schladit bez změny místa ,, protože nikde jinde než doma to mít hold nemůžu a vím že ten Pilsner pak nebude on když kvasí takle při vysoké teplotě .

        • Moro napsal:

          Předpokládám, že jsi použil kvasinky ze setu = svrchní, pak by to bylo ještě v pohodě ta teplota.

          • Kumsta napsal:

            Dokoupil sem si pro sichr ke třem koncentrátům i dvoje kvasinky navíc ,, zezačátku to i vypadalo že první ze setu budou chcíplý ,, ale nakonec po třičtvrtě hodiny se rozjely jak divý v hrnku takže sem je použil ,, de mi o to že sem často četl že při teplotě nad 20 stupňů chuť Pislnera nebude tak autentická ,,

            • Kumsta napsal:

              Takže,, snažim se o lehký letný pivko ,, koncentrát Pilsner Export ,, přidáno zhruba 800 gramů dextrozy a ředěno na 19-20 litrů. Startovní hustota zhruba 1038 ,, kvasí druhý den při vyšší teplotě – 21-23 stupňů a deku sem sbíral pro jistotu několikrát ,, před chvilou sem měřil hustotu a byla 1015, deky viditelně ubívá a kromě pár okruhů bublin nebyla vubec hnědá,, má cenu už zítra stáčet nebo tomu mám dat ještě dva dny ? ,, Jo a ještě ,, po zmeření sem ochutnal mladinu a je hoooodně hořká bez náznaku nečeho jinýho,, Je to normální ?

  • Ondra 85 napsal:

    Zdravím, mám dotaz. Včera ráno jsem založil pivo z koncentrátu, IPA de Luxe od Brewmaker. Vše jsem udělal dle návodu, vše bylo důkladně vydezinfikováno, kvasnice (Safale US – 05 pro svrchní kvašení) se pěkně rozkvasily atd. Teplota je 22 stupňů. Ale na povrchu je asi 1,5 cm pěna, hladinka v kvasné zátce není v rovině a skoro vůbec to neprobublává. Poradíte mi prosím někdo, kde by mohla být chyba? Díky

  • Ondra 85 napsal:

    Těsní to dobře. Moc v klidu teda nejsem 🙁 Pořád se nic neděje…

  • Kumsta napsal:

    Mužu se zeptat od kdy ochutnáváte po stočení ? Abych neotevíral zbytečně lahváče když ještě není k pití 🙂

    • cromagnon napsal:

      Obvykle ochutnávám už tak třetí den, co je to v lahvích. Pak tak po týdnu zhruba a podle stylu už to většinou 2-3 týdny po stočení (vícestupňová nechávám vyzrávat i výrazně déle) jde k přímé konzumaci. Vařím tedy jen svrchně…

  • kratoska15 napsal:

    To záelží asi na každém. Někdo chutnává už při kvašení, někdo hned po druhotné fermentaci, jako třeba já, už to prostě nevydržím a taky chci pivo poznávat, jak se během ležení mění. No a někdo si poctivě počká třeba měsíc, ale takových „dobrodruhů“ 🙂 moc neznám

  • TheKub4s napsal:

    Tak jsem se pustil do svého prvního „vaření“ z koncetrátu.
    Mým prvním pokusným králíkem je Czech Pilsner od Better Brew. Postupuju dle návodu kvasí se mi to v místnosti o zhruba 24C (v návodu je 20-25, jiný prostor nemám, proto jsem rád, že se teplota pokoje drží).
    Napadla mě jen taková blbost o které se nikde nepíše.. Před stáčením, promícháváte pivo nebo se na něj už (kromě měření hustoty) „nešahá“ a stačí?

    • Moro napsal:

      Před samotným stáčením by to byla vcelku hloupost pivo promíchávat – kvasinky sedimentují, pivo se čistí a pro dokvašování v láhvích stačí ta trocha, co si ještě sednout nestačila. Kdyby jsi promíchal, pak budeš mít v lahvích kvasinek moc.
      Jinak – během primárního kvašení jsem obvykle nepromíchával.

  • Milan napsal:

    Zdravím,

    přidávám se do party domovarníků. V neděli o půl 4 jsem do kvasné nádoby k mladině přidal svrchní kvasnice. Skladováno ve sklepě při 19 °C. Večer v osm hodin už zátka probublávala. V pondělí a úterý už byla na hladině pěkná pěna. Ale nic co by se dalo odebrat. Včera už nic neprobublávalo a hladina se čistila. DNes hladina čistá. Hustota 1016. Pokud se do zítra do rána hustota nepohne, mám stočit??

  • Kumsta napsal:

    Mužu se zeptat jestli na sekundární fermentaci v lahvích mužu použít řepný cukr místo dextrozy nebo udělá stejné negativní efekty jako u primární fermentace ??

    • tomino napsal:

      Záleží na vkusu každého soudruha. Je třeba si uvědomit, že tam toho jde na sekundár opravdu malé množství.
      Řeknu to takhle, v nouzi bych ho použil, jinak používám dextrozu.

  • juni napsal:

    pivo z koncentratu je jako polivka ze sacku . blbost.

  • Jirka napsal:

    Ahoj všem domovarníkům, mám dotaz vyraběl jsem pivko z koncentrátu Plzeňského typu surogace 1Kg dextrozi vše podle návodu koncentrátu. Po stočení do skleněných lahví jsem dal na 0,5l 2x fermentační drops, při ochutnávce po 5 týdnech vše vpořádku pivko nasycené má říz, ale stáčel jsem zároveň do 5l soudků přidal fermentační drops podle množství piva bylo až po okraj soudku a po naražení nemá říz je spíše mdlé. Poradíte někdo prosím co jsem udělal špatně? Dodávám, že pěnivost ze soudku je jako šlehačka a déle čekám než spadne. Děkuji za odpověď.

  • Janek napsal:

    Ahoj!
    Tak zacal som aj ja s vyrobou piva a chcem sa opytat na par veci. Je nutne, aby sa hladina v zatke vyrovnala? Pretoze sa mi to nestalo ani po cca 10 dnoch, ked uz bublanie uplne prestalo a hladina v nadobe bola skoro uplne cista bez peny. Pouzil som moc teplu vodu do zatky? Ci to nehra ani taku ulohu? Dalej sa chcem opytat na hustomer, zial navod od toho som niekam zapatrosil a neviem tak najst, ze co znamena, ked mi ukazuje na stupnici zelenu zonu 2 az 0. Zda sa mi vsak, ze to znamena ukoncenu fermentaciu. Nemalo by mi vsak ukazovat % alkoholu? A posledne ma zaujima teplota horneho kvasenia. Odporucena bola 20-26C, ale moze to vykvasit aj pri 17-20? Ci to dostanu kvasinky sok? Robil som coopers ipa ako prvotinu a teraz sa obavam, ze ci som nieco nezmrsil 🙂 (chybami sa clovek uci) Vopred dakujem za akukolvek reakciu! Janek

  • Pike napsal:

    Určitě je tu spousta zkušenějších vařičů, než jsem já. Přesto zkusím odpovědět, třeba mě někdo doplní či opraví:
    – kvasná zátka je jen velmi orientační ukazatel, důležitý je hustoměr
    – nevím, proč by měla hrát roli teplota vody v kvasné zátce, za chvíli se vyrovná s okolím
    – hustoměr ukazuje hustotu. Stupnice tam může být namalovaná jakákoliv, pravděpodobně však ukazuje % zbytkového cukru
    – pro určení dokvašení není důležitá absolutní hodnota na hustoměru (každé pivo dokváší trochu jinak), jako její vývoj v čase – když se nemění, je hotovo
    – 17 – 20°C by pro svrchní kvašení mělo být bez problémů. Navíc kvasící mladina je o něco teplejší než okolí, kvasinky si v ní samy přitopí
    – nečekej, že z koncentrátu bez dry hoppingu dostaneš dobrý IPA

  • Jirka napsal:

    Ahoj,mám dotaz.
    „Vařím“pivo z koncentrátu.První tři dny to krásně kvasilo(probublávalo)tak jsem otevřel nádobu,abych sebral deku.Ta ještě nebyla na sběr.A od té doby to vůbec neprobublává.Hladinky už jsou vyrovnaný.Je to osm dní od založení a hustota je 1020.Poradíte co s tím?Díky

  • parizek napsal:

    Ahoj chlapi,
    musim teda rict, ze tak letmo uz jsem nad vlastnim pivem uvazoval driv, ale az ted me napadlo tak nejak vic patrat. Prekvapuje me, ze se da opravdu relativne dostupne vyhrat s vlastnim pivem, byt z koncentraku. Hlavne velky dik patri vsem, co se tu podili a snazi poradit. Po precteni rad mi stale nebylo vse uplne jasne, ale i diky komentarum je to daleko jasnejsi.
    Takze diky vsem za nakopnuti. Manzelka urcite bude mit radost, ze mam dalsiho konicka 😀

    p

  • parizek napsal:

    Caute chlapi,
    tak jsem se vrhnul na svoje prvni. Nicmene uz od zacatku jsem mel nejake line kvasnice, rozkvasel jsem je urcite bratru hodinu, ne-li vic. No a ted po 3 dnech (delal jsem v pondeli vecer) jsem se jal zkontrolovat deku a dost jsem se podivil, ze na povrchu je jen hoodne slaba pena, spis jen par plivancu nez poradne kvaseni. Pres kvasnou zatku CO unika. Teplota s otevrenym oknem kolem 19st., takze zaviram okno a uvidime, co to udela. Nejake dalsi napady ?

    Diky,
    p

    • Moro napsal:

      Asi defektní kvasnice (což by naznačovalo i velmi pozvolné rozkvášení) – přidat nový balíček.

      • parizek napsal:

        Ahoj Moro, to byla moje druha uvaha. Jak dlouho by se mely „normalne“ rozkvaset ? A pri jake okolni teplote ? Maji se prvotne rozmichat a pak nechat stat nebo celou dobu michat ?

        Diky moc za rady 🙂

        • Moro napsal:

          Takže postupně – kvasnice je třeba rozkvášet při stejné teplotě, jako je teplota míchané mladiny, aby neutrpěly teplotní šok, tzn. že stačí do vody o teplotě 20 st. Celsia rozpustit trochu mladiny (nebo stačí i trocha obyčejného řepného cukru), kvasnice rozmíchat a nechat v klidu bez míchání pod ubrouskem naběhnout. Je to velmi rychlé, často už za 20 minut vytvoří mohutnou pěnu (viz obrázky v textu), což je znak jejich dobré kondice.
          Já to dělal tak, že jsem si je dle tohoto návodu připravil a pak si teprve hrál s koncentrátem. Než jsem jej rozmíchal, kvasnice byly připraveny.

          • parizek napsal:

            Ahoj,
            diky moc za info. Tady mam asi problem ja nebo kvasnice. Priznam se, ze jsem nebral vodu primo z mladiny, ale teplota +-2st. cca stejna, meril jsem to teplomerem.

            Bohuzel ale obe varky kvasnic – jak ta prvotni, tak ta druha, kterou jsem zkusil jako zachrannou, mely zhruba stejny prubeh. Takovou penu jako na obrazku se mi nepodarilo ziskat ani za necelou hodinu. Vysledek je ten, ze mam hustotu 1020, 7 dni od „uvareni“, ale v prubehu deka zadna. Byt tedy to uz zacina vonet jako pivo. Premyslim, jestli ztracet cas lahvovanim a doufanim, nebo radeji vylit a priste pockat az na vysledek rozkvaseni pred tim, nez rozmicham mladinu. Prvotni neuspech me rozhodne neodradi. Kvasnice pouzity ze setu, jeste zkusim objednat extra nesetove.

            Diky,
            p

            • Moro napsal:

              Rozhodně nic nevylévat!!! Při hustotě 1020 bych ještě ze 2 dny počkal, zda hustota neklesne a pokud ne, pak rozhodně lahvovat.

  • Effe napsal:

    Zdravím Jsem začínající domovarník a zkouším pivo z koncentrátu. A hned napoprvé se u mne dějí podivné věci při primárním kvašení. Dělám Better Brew IPA, původní hustota byla 1045 a teplota 23 stupňů. Ta během dne spadla na 20 a kvašení probíhalo, i když na zátce se to projevovalo jen vytlačením vody do jednoho sloupce. Po třech dnech se hladina vyrovnala, deka mizela a hustota se ustálila na 1019. Bylo to velmi rychlé, a tak jsem už chtěl stáčet, ale za další den a půl najednou hustota klesla na 1014 a za další den na 1013. Ustálená hladina v zátce se přitom už ani nehnula. Dodávám, že těsnosti zátky i víka jsem několikrát zkoumal a přišlo mi, že je vše ok. Mám už lahvovat, nebo ještě počkat?
    Díky za radu!
    Tomáš

    • Moro napsal:

      Obecně se doporučuje lahvovat v případě, že hustota je po 2 dny konstantní. Já bych ještě chvilku posečkal, pak znovu změřil a naláhvoval.

      • Effe napsal:

        Tak jsme to tak udělali, teď už máme tři týdny ležení a zkusili jsme to. Chuť je očekávaně hořká dost podobná jako při ochutnávání během primárního kvašení, hořký je i dojezd, ovšem chybí tomu větší grády a sytost. Když se člověk napije hned po naletí, kdy je dost pěny, tak docela chutná, ale pěna rychle ustupuje a po chvíli je to takové zvětralé. Může to být tím divným průběhem, který jsem popsal výše? Nebo třeba bylo málo maltozy případně jiné faktory? Díky za radu. Teď jdeme použít další koncentát Cooper IPA.

        • Moro napsal:

          Je to možné, že za to může zajímavý průběh kvašení. Po nalití je dostatek pěny a pak to rychle vyšumí – zajímavé a svědčí to o tom, že sekundární kvašení proběhlo/probíhá. Při jaké teplotě to necháváte ležet? Maltóza zvyšuje plnost a výtěžnost piva.

          • Effe napsal:

            Nechal jsem je nejprve všechna týden při stejné teplotě jako při primárním kvašení a zhruba polovinu dal poté do ledničky, další jsem kvůli kapacitním důvodům dával do ledničky postupně za další týden až dva. Rozdíly bych mezi nimi jen podle ochutnání nepoznal.

            • Moro napsal:

              Asi bych ještě nechal ležet.

              • Effe napsal:

                U toho druhého koncentrátu se průběh prakticky opakuje, snad ještě rychleji. Zátka opět neprobublávala, pouze se vychýlily hladiny. Po pouhých třech dnech klesla hustota z původních 1038 na 1013 a po otevření jsem viděl na hladině pouze pár bublinkových ostrůvků. Bojím se, že jde o nějakou systémovou chybu. Kvasinky přitom ve sklenici nakvasily pěkně, několikrát jsem se ujišťoval, že je mikropivovar dobře zavřený, držím teplotu podle nalepovacího teploměru na 20 stupních, maltozy jsme tentokrát dali trochu víc (cca 4/5 sáčku). Snad jen jestli nevadí trochu denního světla… Mám mikropivovar v pokoji pod parapetem pod oknem u stěny, kde je však víc světla jen dopoledne, jinak je tam stín a později prakticky tma, protože dny jsou krátké… Co byste mi radili, pokud už hustota dál nebude klesat? Nemám přidat ještě další maltozu? Díky moc za rady.

                • Moro napsal:

                  Je to na láhvování; maltózu bych nepřidával; denní světlo nevadí – kvasinkám je nějaké světlo či tma úplně fuk :mrgreen: . Jediné, co bych si ověřil, je teplota kvasící mladiny, kalibrovaným ponorným teploměrem – ony ty nalepovací jsou opravdu jen informativní. Možná zjistíš, že teplota mladiny je mnohem vyšší. I když to nevysvětluje nebublání v zátce.

  • Slim napsal:

    Zdravím, jsem začínající domovarník a kvasnice k pšeničnému koncentrátu byly nejspíš defektní, protože skoro nevypěnily. Nicméně jsem je do piva přidal a posléze po cca 3 hodinách mi to nedalo a dal jsem tam ještě svrchní kvasnice od koncentrátu Brewferm pils, protože ten chci zkusit odkvasit spodně. Nicméně po cca 19 hodinách již kvasná zátka intenzivně probublává. Nebude problém s tím, že jsem použil jiné kvasnice ?

    • Moro napsal:

      Kvasnice ze setů od koncentrátů jsou často „univerzální“ = shodné se dodávají na často velmi odlišné pivní styly. Asi bych se toho nebál.

  • Effe napsal:

    Zdravím, tak už dělám třetí koncentrát a po dvou silně hořkých IPÁch zkouším red ALE od Bad Cat od Bulldoga. Nicméně dál bych chtěl zkusit si vyrobit nějaký medový speciál. Četl jsem pár postupů, jak ho přidat – přímo do hlavního kvašení. Nicméně máte nějaké tipy, jaký koncentrát je k tomu dobrý, jaký med, s jakou konzistencí a jaké množství ho tam dát? Díky za info 😉

    • Moro napsal:

      Vhodnější je med dát až do lahví – je to sice pracnější, ale vyplatí se to. K ochucení je vhodné prakticky cokoli (snad jen IPA bych vynechal). Med rozhodně od včelaře a nikoli ty břečky ze supermarketů.

      • Effe napsal:

        A jaké množství? Taky zhruba jednu odměrku jako u běžného postupu s dextrozou?
        Je jedno, i když je to od včelaře, jestli je luční, nebo lesní? Každý totiž voní dost odlišně.

        • Moro napsal:

          Může být i trochu více, než odměrka. Jen – taková piva je dobré brzy vypít, než kvasinky spotřebují veškeré cukry v medu obsažené. Druh medu bych nechal na vlastních chuťových preferencích.

  • Effe napsal:

    Zdravím 😉 jak jsem říkal, pustil jsem se teď do Bad Cat Imperial Red od Bulldoga (http://www.vasepivo.cz/zbozi/koncentraty/-bulldog-O95/bad-cat-imperial-red-Z540.html), tentokrát kvasím při 19 stupních a trvá to déle, resp. už osmý den a podle deky to nevypadá, že by chtělo skončit, i když hustota klesla ze 1061 na 1009. Když jsem ochutnal, tak mě trochu zarazila docela nepříjemná sladká natrpklost. Ještě dodám, že i když v návodu píšou, že není třeba dávat do primárního kvašení cukr, tak jsem tam pro větší sílu přidal 200 g maltozy. Byla to chyba? Máte s tímto koncentrátem zkušenosti? Do jaké hustoty mám čekat? Resp. mám čekat, až se hladina vyčeří a hustota ustálí, nebo lahvovat dřív? Díky moc 😉

    • Moro napsal:

      Maltóza není na škodu, zvyšuje výtěžnost. Zajímavé je, že jsou kvasinky tak při chuti – ono je to už na lahvování, aby z toho nebyl větrák. I když – nenadzvedávají hustoměr hojné bublinky CO2?

      • Effe napsal:

        No četl jsem, že někomu kvasilo i měsíc 🙂 Možná kvůli té síle? Ale je pravda, že hustota na stáčení už je, tak ještě počkám dva tři dny. Bublinky a pěnu vždycky rozeženu, takže by to asi nemělo ukazovat špatně… Spíš mě ale trápí ta sladce natrpklá chuť… Zmizí? Nebo je někde chyba či to tak dokonce má být, když se v charakteristice píše „Plné pivo překypující sladovou chutí a silným ovocným a citrusovým aroma z amerických chmelů Amarillo a Willamette.“? Jinak voní teda krásně 🙂

  • Martin napsal:

    Ahoj, rád bych se zeptal jaký vliv bude mít pokud nechám pivo v láhvích v teplotě ve které probíhalo prvotní kvašení a nedám ho ležet do lednice (máme pouze malou lednici a kuchyni šéfuje manželka 🙂 ).

  • michal napsal:

    Zdravím, dělal jsem pivo z koncentrátu Black Rock Export Pilsner. Zátka zača probublávat asi cca po 12 hodinách a potom dalšíh 12 hodin probublávala, od té doby již nic. Pěna se spíše nevytvořila. Vypadalo to asi jak zde na obrázku – ustávající kvašení. Je možné že byli špatné kvasnice? Je možné to ještě zachránit přidáním jiných kvasnic? Případně v jakém množství? Předem děkuji za odpověď.

    • Moro napsal:

      Přeměřil bych hustotu nejprve.

      • michal napsal:

        Ok vyzkousim.Myslis ze by to už mohlo být prokvasene?

        • kovi napsal:

          Myslím, že by to klidně již prokvašené být mohlo. Taky se mi jednou stalo, že bouřlivé kvašení proběhlo v podstatě přes noc a já se pak strachoval, proč kvašení neprobíhá (přitom už bylo v podstatě dokvašeno). Přeměř a uvidíš.

          • michal napsal:

            Tak hustota je 1015 – 1017. Bohužel nevím jaká byla před kvašením, neměl jsem k dispozici hustoměr. Výrobce BlackRock uvádí že při použití sladových výtažků je hustota vyšší typicky 1012. Já použil pouze maltózu 1kg.Kdyby teda byly špatné kvasnice hustota by byla vyšší? Díky!

  • Jméno napsal:

    Ahoj, kde najdu v Praze dobrý obchod pro homebrewing ?

  • Ladináč napsal:

    Pane „Moro“ nevíte co se děje s webem http://www.varimpivo.cz ?

    • Moro napsal:

      HeHe – pane Moro :mrgreen: , Moro by stačilo. Ve skupině o domácím pivu na FB se řešilo, že snad provozovatel nezaplatil poplatky za pronájem domény nebo něco podobného. Víc nevím. Za mě – byla by to škoda, aby ze světa zmizely takové stránky.
      Aaa … vysvětlení je přímo na úvodní straně … Omlouvam se za vypadek, varimpivo.cz bude v provozu v dohledne dobe (blokace ze strany hostingu za odchozi maily pres php).

  • Jakub napsal:

    Dobrý den, odpusťte začátečníkovi hloupý dotaz. Chystám se úplně poprvé a to na koncentrát Finlandia Lager. Pro jistotu jsem chtěl koupit i lepší kvasnice než byly pod víčkem, prodavač mi doporučil na Lager typ Saflager s23, Bottom fermented, což je ovšem na spodní kvašení, ne?

    • Moro napsal:

      Ano – je to spodní kvašení (svrchní je TOP). Jejich popis je např. zde.

      • Jakub napsal:

        diky, to jsem si myslel, ale dokonale mi to zamotalo hlavu. mam od Mr.Sladek celou sadu, ve ktere je prave koncentrat Finlandia Lager, znamena to, ze ho musim vyrobit spodnim kvasenim?

        • Moro napsal:

          Jakube – o tom, zda si pivo vyrobíš/odkvasíš svrchně nebo spodně rozhoduješ Ty sám – resp. pokud při kvašení a ležení máš možnost udržet teplotu do max. 15°C (lépe kolem 12°C), pak rozhodně kvašení spodní. Pokud ovšem doma takové prostory nemáš, pak chutě využij kvasinky ze setu, které Ti umožní kvasit až do 23°C. Saflager S-23 uschovej do lednice (stačí do dvířek) pro pozdnější použití.

  • Jakub napsal:

    skvele, uz mi jasneji…dostal jsem se k darku k Vanocum az nyni a expirace koncetratu je 10/16, bal by ses, ze prilozene kvasnice uz budou defektni?

    • Moro napsal:

      Zkusil bych je rozkvasit, dle mě budou s velkou pravděpodobností OK a koncentrát rovněž.

      • Jakub napsal:

        Zkusil jsem rozkvasit a zas tak velká reakce jako na fotkách (pěna) tam nebyla. Dal jsem přesto dovnitř a budu čekat. Když se nepodaří, je už vše ztraceno nebo jde ještě zkusit dat jiné kvasnice?

        • Moro napsal:

          Možno vyzkoušet další kvasnice.

          • Jakub napsal:

            Zdravim a pridavam dalsi info z me prvni varky 🙂 jestli jsem dobre meril, byla pocatecni hustota Lager Finlandia 1036, coz mi neprijde moc, i kdyz jsem se snazil naredit dle navodu…nebude pivo moc jalove? a da se tomu jeste nejak pomoci? primarni fermentace se blizi podle mne ke konci

  • Jakub napsal:

    moc dekuju

  • Effe napsal:

    Zdravím, jakou máte zkušenost s využíváním jiných kvasinek, než které jsou přibaleny ke koncentrátům? Je lepší si pořídit jiné (třeba v Pivním klubu), zvlášť, když si koncentrát ještě dochmeluju vlastnoručním výtažkem z dokoupeného chmele a pak ještě provádím studené chmelení? Nebo je to zbytečné, ba dokonce nežádoucí? Koncentrát kupuju z webu vasepivo.cz, po předchozích negativních zkušenostech s dražšími koncentráty Brewferm a Bulldog, které už slibují vyniknutí ejlových chutí (místo toho jsou sirupově kyselé), sázím na primárně méně aromatickou IPA a Red ale od Coopers, které si pak sám doladím Citrou, Cascadou a dalšími chmely… Díky za poznatky a tipy 😉

    • Moro napsal:

      Takže postupně – ano rozhodně je lepší nepoužívat kvasinky ze setů a pořídit si jiné. Na druhou stranu – to, že je pivo sirupové a kyselé není vinou kvasinek, problém bych hledal spíš jinde.

    • Pike napsal:

      Dokonce bych řekl, že jedním z nejjednodušších a zároveň nejvýznamnějších kroků, jak se dá v domácím koncentrátovém „vaření“ postoupit k podstatně vyšším metám, je nahrazení univerzálních setových kvasnic kvasnicemi určenými přímo pro daný pivní styl. A také jejich použití v dostatečném množství – underpitching by mohl být jednou z možných příčin sirupovosti a kyselosti.

      • Effe napsal:

        Tak to se po nich mrknu. Underpitching znamená co? A jakým směrem se mám při nákupu kvasinek dát? Podle typu piva, podle přidávaných chmelů, nebo podle efektu, jakého chci docílit? Konkrétně mám nyní na mysli IPA a Red Ale od Coopers a k dispozici mám chmely Citra, Simcoe, Chinook a Cascade.

        • Moro napsal:

          Takže – já osobně mám jen dobré zkušenosti s kvasnicemi Danstar, asi nejvíce se mi pro ejly líbily neutrální Danstar Nottingham. Přehled kvasnic je např. zde. O jevu, který popisuje pan Pike, se dá hodně googlit, např. zde.

          • Effe napsal:

            Takže pro výrazně chmelená piva, které si navíc ještě sám dochmelím, jsou lepší neutrální kvasinky? Resp. obecně má se chmel a kvasinky volit tak, aby se jejich aroma nebily (tzn. k aromatičtějším chmelům méně výrazné kvasinky a naopak), nebo je dobré je ještě vzájemně podpořit? Dívám se, že v Pivovarském klubu mají slušnou nabídku, tak že bych hned nějaké zkusil…

            • Moro napsal:

              Mno, to je dle preferencí každého – mně se Danstar líbily nejvíc. Jinak – cokoli je lepší, než univerzální kvasinky ze setu.

  • Jakub napsal:

    Tak mám za sebou ochutnávku mého prvního piva a rád bych se zeptal, co jsem asi udělal špatně 🙂 Pivo bylo Finlandia Lager, kvasnice ze setu. Na začátku jsem asi udělal jedinou vědomou chybu, přidal jsem asi o litr vody více, tedy dělal jsem cca z 22 litrů, což ale asi nebylo to nejhorší, v anglickém návodu na koncentrát to bylo v pohodě, v českém od Mr.Sládka tuším, ze doporučovali vody o litr méně. Kvasnice při rozmíchání úplně nedělaly pěnu jak na fotkách, ale fermentace proběhla snad v pohodě a podle bublání v zátce dost vydatně. ale počátecní hodnota na hustoměru mi přišla dost nízká, po cca 7 dnech přestala zátka bublat, čekal jsem ještě na nižší hodnotu na hustoměru, ale nic se už nedělo, tak jsem radši stočil a přidal drops. Po pěti dnech při stejné teplotě jsem odnesl do sklepa kolem 10stupňů a nechal být přes pět týdnů. Někdo mi pak říkal, že PETka měla ztvrdnout, což se moc nestalo. Pivo je absolutně bez pěny, vůne, a prý připomíná spíš cider. Ovocná chuť je tam opravdu cítit. Chápu, že z koncentrátu nemůžu moc čekat, zvlášť když už byl na konci expirace (nebyl prošlý). příště už bych dal apsoň lepší kvasnice, ale co bylo ještě podle vás špatně?

    díky moc

    • Moro napsal:

      Mno – nepíšeš zde hodnoty hustoměru, ale lze usuzovat, že pivo bylo primárně hojně prokvašeno a dosycení CO2 už nezachránil ani drops. Vyrobil jsi tedy něco, čemu se říká větrák. Kvasnice ze setu jsou k ničemu – je opravdu lepší si koupit jiné a zvláště. Ony ovocné estery mají na svědomí právě ony univerzální kvasinky. Voda navíc je jen slabší pivo, ale zásadní chyba to není.

  • Jakub napsal:

    počáteční byla 1036 a finální 1015. počkal jsem, až přestala zátka bublat a pak jsem stočil. podle vzorce by to stejně bylo alkoholově slabé, ne? ale chápu, že asi lepší slabší než nechat déle a mít větráka, ale to déle bylo opravdu asi jen den nebo dva 🙁

  • Jakub napsal:

    potřeboval bych se zeptat, zda se dá říct, kde se stala chyba, že jsem vyrobil větrák, abych se příště poučil. a druhá prosba, zkusím teď COOPERS PILSENER, dle návodu přidám maltózu, ale na pivoteka.cz maji Maltóza znalec sladový výtažek, kde se dávkování píše 1kg na 8-10 litrů piva. Místo kilogram na celou várku cca 20-23 litrů.Je to nějaký jiný druh nebo je maltoza jen jedna? Díky

  • Ivana napsal:

    Prosím o radu, dá se zachránit pivo, když jsme dali moc koncentrátu a pivo již 6 dní kvasí. Je moc husté a silné. Dala by se ještě přidat voda?

    • Moro napsal:

      Kolik byla počáteční hustota?
      6 dnů kvašení je v pohodě – kolik je aktuální hustota?
      S vodou bych rozhodně posečkal.

      • Ivana napsal:

        Počáteční hustota 78. Bohužel jsme dali více koncentrátu, než je doporučeno.Započali jsme 23.12.16. Dnes 3.1.17 je hustota 30. Chutná jako přeslazené kafe.Již pění méně. Koncentrát byl dost tmavý. Také jsme smíchali různé kvasnice. Máme stáčet, nebo rovnou vylít?

        • Moro napsal:

          Hm, co poradit – každopádně bych nevyléval, na to je vždy času dost. Míchání kvasnic nemá žádný význam. Asi nalahvovat a hlídat tlak v lahvích.

  • Effe napsal:

    Zdravím. Už 11. den mi kvasí mladina z koncentrátu Real Ale (s konkrétní značkou jsem se setkal prvně) a hustota dlouho nešla pod 1020, teď je na 1018. Mám ještě čekat, nebo už mám začít s dry hopping? Ještě podotknu, že koncentrát jsem otevřel až cca půl roku po záruční době (dostal jsem ho v létě a mohl začít dělat až v zimě, kdy už záruka končila). A i když psali, že není potřeba přidávat cukr, tak jsem přidal cca 200 gramů dextrozy. Když to ochutnám, tak je to hořké, ale zároveň stále docela dost nasládlé… Není v tomto případě už dry hopping vyhazováním chmele do něčeho, co už nepůjde zachránit? Díky moc za rady 😉

  • renda4 napsal:

    Ahoj , jsem ve fázi příprav a koupil jsem cukroměr (exatherm) se stupnicí 1-10 jaká asi bude hustota koncentrátu před a po kvašení , zde se uvádí v jednotkách 1036-1015 dík za odpověď.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »