Recenze Argus 10 Original Pils
Údaje o pivu
- Název piva: Argus 10 Original Pils
- Pivovar: Vařeno v ČR pro řetězec Lidl (Lidl Česká Republika, v.o.s.)
- Země, město: Česká Republika,
- Styl: světlé výčepní pivo
- Alkohol: 4 %
- Forma: lahvové 0,5 l; trvanlivost ještě 4 měsíce
- Stupňovitost: 10°
Hodnocení
Barva
zlatá, pivo čiré
Pěna
bílá barva, nízká a středně hustá. Pomalu opadne na stabilní povlak.
Vůně
obilná, sladová, chmelová
Chuť, říz
Začátek piva vodový a bez chuti. Po delší chvilce se velmi neochotně objevuje sladká, sladová chuť. Asi ve středu doušku se k ní přidává typická infuzní obilná chuť a je spíše na nižší, příjemné úrovni. Ke konci doušku se objevuje mírná chmelová hořkost. Doznívání je středně dlouhé a je sladové a slabě chmelové. Stejná kombinace chutí je v ústech cítit středně dlouhou dobu po napití. Plnost průměrná, možná mírně vyšší, říz průměrný. Pitelnost ujde.
Další komentář
Je to nová verze Lidlovské desítky? Na etiketě se objevilo označení Pils. Jinak vše vypadá stejně. Alkohol a tak. Obilná vůně i chuť, typické pro infuzní vaření se zde nezapřou. I když sladová a chmelová chuť tomu nenapovídají. Chuťově to není špatné, ale nějak to není ono. Takové nedotažené, mdlé a nevyrovnané. Jasně převažuje sladová část chuti. Chmelová je opravdu méně intenzivní. To samé vůně, kde se občas vyskytují také nějaké cizí vůně. Jasně chemie a zelené jablko (acetaldehyd). Ve složení mj. chmelové produkty. Jestli to je nová verze desítky, tak rozhodně pořádný krok zpět.
Fotografie
Výsledek (?)










Vlastnosti: 10º, české, chmelová chuť, chmelová vůně, lahvové, lehké, marketové pivo, nevyrovnané, nudné, obilná vůně, sladová chuť, sladová vůně, světlé
Tweet
Komentáře
Jaroslav_K – opravdu jste schopen rozeznat a určit pivo, které bylo vařeno dekokčně a které infuzně? No offense 🙂
Troufám si říct, že v případě těchto stylů, tzn. dekokčně vařeného českého ležáku vs. infuzně vařeného pilsu to není až tak velký problém. Ten rozdíl poznáte. U některých piv méně výrazněji a u některých naprosto jasně.
Teď jste do toho ale zatáhl i různé pivní styly. Moji otázku uvedu na příkladu: kdybych vzal suroviny a chtěl uvařit kupříkladu český ležák (tak, aby seděl charakteristikami do této kategorie), tyto suroviny rozdělil na poloviny a jednu várku uvařil dekokčně a jednu infuzně, myslíte, že byste dokázal určit, které pivo bylo uvařeno jakým způsobem?
Zde lehce možná rozvířím vody diskuze, ale v následujícím čísle Kvasného průmyslu:
https://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/2005/05/01.pdf
je to popsáno velmi pěkně s tím, že to, co se zde řeší, je rozebráno na stranách 6,7,8. Snad to uspokojí zvědavost čtenáře a případně i pomůže kolegovi při dalších recenzích.
Super odkaz, díky. Já jsem přesvědčen, že je ten rozdíl minimálně ve valné části případů zaznamenatelný – jinak by si přeci pivovarští nepřidělávali práci s dvourmutem či dokonce třírmutem 😉
Díky za odkaz, je tam pár zajímavých informací, i když jako jednoznačené řešení této problematiky mě to asi neuspokojí. Zkusím se odprostit od toho, že byl výzkum dělán pracovníky Prazdroje (a tudíž mě napadla myšlenka, že výzkum a pokus dopadl v podstatě podle jejich přání – aniž bych chtěl jeho závěry obecně snižovat, je to jen můj dojem 🙂 ), poté je tam pár tvrzení, u nichž nevidím žádný zdroj k jeho podložení (i když autoři určitě potřebné znalosti a zkušenosti mají). Nejvíce ze všeho mě asi zarazila informace v Úvodu, kde autoři zmiňují: „Naopak infuzní postupy jsou z pohledu českých sládků netradič-
ním postupem, který poskytuje piva s nižší plností chuti, nižší pitel-
ností, tzv. chuťově měkká a nevýrazná“ – tohle přece nelze obecně u infuzně rmutovaných piv říct, na tyto vlastnosti má v postupu vaření vliv mnoho proměnných (použité slady, rmutovací schéma, typ kvasnic, teploty kvašení atd.). Takovýchto pro mě nepodložených tvrzení a informací je tam více, i tak je to ale zajímavý zdroj a děkuji za rozvíření diskuze 🙂
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Jak jste sám uvedl níže, je zde plno faktorů, které mohou ovlivnit výslednou chuť.
Ani v této teoretické rovině si vůbec netroufám odpovědět, jestli bych byl schopen určit, které pivo je vařeno dekokčně a infuzně (byť připouštím, že jako recenzent bych toto měl zvládnout). Bez ochutnání přímo konkrétních vzorků nemohu odpovědět. Ani nemohu odpovědět jestli bych to zvládnul. Třeba ano, třeba ne. Někdy jsou dané chutě naprosto jasné a rozdíl poznáte. Někdy je to těžší.
Když navážu na kolegy odkazovaný článek, existují chutě, které jsou indiciemi pro daný postup vaření piva. Například typicky obilná (někdy až pachuť:)). Tato chuť by se v dobře (bez vad a cizích chutí) dekokčně uvařeném pivu vyskytovat neměla. Vzhledem k tomu, že v recenzovaném pivu se objevuje v celkem značném množství, je velmi pravděodobné, že pivo bylo uvařeno infuzně.