Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Jaké pivo do nové hospody?

K sepsání této úvahy mě, jak už to bývá, přimělo několik souběžných událostí. Tou nejdůležitější z nich je, že si jeden nejmenovaný známý otevírá hospodu. Pochopitelně, že moje první otázka zněla – co tam budeš točit? A k mému zklamání zaznělo v odpovědi jméno jednoho z nejrozšířenějších piv zřejmě největšího průmyslového konglomerátu u nás.

Když jsem se ptal na důvody, odpovědí mi bylo, že dostane každý prvních x měsíců každý třetí sud „zadarmo“, že má pivovar různé slevy a dodá mu kompletní výbavu. Opáčil jsem, že podobné výhody by mu dal i malý pivovar, načež on odpověděl ve smyslu „když mi tu větší slevu daj, tak o tom pouvažuju“. Je to smutnou ukázkou toho, jak přemýšlí velká část českých hostinských. Jako kdyby naprosto jediným kritériem u piva byla cena. Naprosto chápu, že hospoda musí být výdělečný podnik, ale mají-li hospodští možnost vybrat za srovnatelnou cenu, proč vytrvale nabízejí horší kvalitu?

foto Vemnr

foto vemnr

Tolik tedy na úvod mé úvahy. Nechci zde vypisovat, které pivo je nejlevnější, jakou mají pivovary cenu za sud, jaké dají slevy atd. Tyto údaje má většina pivovarů na svých stránkách, případně je ochotně sdělí jejich obchodní zástupce. Nechci ani doporučovat nějaké konkrétní značky. Spíše chci upozornit na to, že právě při otevírání hospod – a zejména u nabídky velkých pivovarů – platí doslova rčení když ptáčka lapají, … . Takže zpočátku jsou slevy veliké a hospodský si mne ruce. Později (po pár měsících) jsou však slevy menší, vázány na různé akce, podmíněny vyššími výtočemi apod. Jenže hospodský, zmámený vidinou okamžitého zisku „zadarmo“, jakoby při zvažování smlouvy ztratil schopnost dlouhodobě počítat. Podepíše a pak už zůstane, snažíc se dosáhnout na podmínky, jaké měl na začátku – čímž vlastně dobrovolně naplňuje obchodní záměr pivovarského giganta. Smlouvou se zavazuje na roky a aby dosáhl na svou vytouženou slevu, stává se rukojmím giganta a částečně i jeho neplaceným obchodním zástupcem. Varováním, jak daleko tato nepozornost může dojít, budiž jedna hospůdka z Vysočiny, kde na otázku, proč nečepují místní pivo odpověděli – „no my bychom rádi, štamgasti taky, ale jsme vázaní smlouvou s pivovarem a kdybychom ji předčasně ukončili, platili bychom hrozné penále a to si nemůžeme dovolit“. Tak takhle je to, milí hostinští, s tou „výhodností“ slev od pivovarských gigantů.

Ironií je, že menší průmyslové pivovary většinou dokáží dodávat pivo za nižší ceny než nadnárodní konkurenti, přitom je pivo obvykle poctivější a kvalitnější, má charakter a navíc je místní. To je v době stále větší popularity „lokálních potravin“ nezanedbatelný klad. V očích pivomila není nic trapnějšího, než když přicestuje do nějakého města na druhém konci republiky těšíc se na místní pivo, načež jej v cíli slavnostně uvítá hospoda s cedulí G nebo dokonce S.

foto Vemnr

foto vemnr

Mě přitom vždycky napadne – safra, to ti hospodští nemají ani trochu fantazie, odvahy a hrdosti na svůj kraj? Ovšemže výběr místního piva vyžaduje více odvahy, než jen „sázku na jistotu“ v podobě největších značek. Je třeba si s pivem trochu pohrát, udělat průzkum okolí, ochutnat, v ideálním případě navštívit blízké pivovary. Navíc je někdy třeba jít trochu proti zaběhnutému (ne)vkusu štamgastů, kteří jsou občas zvyklí ze setrvačnosti konzumovat určitou značku a jí se dožadují. Nabízet, dávat ochutnat, probouzet zájem. Zkrátka, je to trocha námahy navíc, ale odměnou bude hostinskému původnost a odlišitelnost od kvanta ostatních hospod.

foto vemnr

foto vemnr

V některých oblastech, kde je konkurence, už snaha odlišit se funguje, v oblastech bez konkurence ale není hospodský k žádné kreativitě nucen. Dokonce toho může i zneužívat a přístupem „ať budu točit cokoliv, hosti to stejně vypijí, protože nejbližší druhá hospoda v Ouholičkách je 5 kilometrů daleko a navíc tam mají taky G“ rezignovat na jakoukoliv snahu a spoléhat se, že štamgasti jsou stejně líní jako on.
Osobně si myslím, že by si hosté takovou ignoranci neměli nechat líbit – a to nejen ti pivně uvědomělí. Jaké bude třeba jídlo, které jim hostinský s takovým přístupem připraví? Když postoj takového hospodského otočím, tak i kdyby čepoval o korunu dražší, ale dobré místní pivo, štamgasti mu kvůli tomu do Ouholiček vzdálených 5 kilometrů určitě neutečou. Čili je to naopak příležitost nabídnout hostům něco zajímavějšího.

A zde jsem u druhého podstatného bodu. Tím dle mě nejsou slabší distribuční schopnosti menších pivovarů (v rámci kraje jsou většinou srovnatelné s velkými hráči), ale jakási konzumní setrvačnost značky. Jako jsou někteří lidé jsou navyklí zapnout každý večer stejný televizní kanál, jsou jiní navyklí automaticky sahat do regálu pro tu svou značku. V obchodní hantýrce se tomu říká vztah ke značce. Spotřebitel si už v podstatě nekupuje zboží, ale značku, s níž se ztotožnil. Bez velkých ohledů na její měnící se kvalitu. Zabrousíme-li trochu do psychologie, konzument tímto počínáním získává falešnou představu bezpečí skrze opakování navyklých rituálů. V případě silné značky se k tomu může přidávat stádní pud, tedy strach z odlišnosti a ztráty domnělého bezpečí anonymity stáda.

foto siki

foto siki

Před podepsáním smlouvy s pivovarem by si tedy hostinský měl zamyslet:

  • nezavazuje mě smlouva k něčemu, co těžko můžu splnit?
  • neomezuje mě v mých záměrech (např. nezakazuje mi prodávat jiné pivo)?
  • je smlouva opravdu tak výhodná jak se na první pohled zdá?
  • jak bude smlouva výhodná za půl roku, za rok?
  • neomezuje smlouva budoucí rozvoj hospody?
  • je pivo, které se ve smlouvě nabízí, kvalitní nebo jsem ho zvolil z konzumní setrvačnosti?
  • chci nabízet konzumní průměr, nebo chci, aby moje hospoda byla něčím charakteristická?
  • zkusil jsem se zeptat na podmínky jiných pivovarů, zejména těch v blízkém okolí?
  • dokázal bych se postavit před štamgasty a říci – ano, opravdu si myslím, že tohle je dobré pivo?

Doufám, že výše uvedené otázky pomohou hostinským se lépe rozhodovat. A pokud ano, účel mého zamyšlení byl splněn.



Komentáře

  • Zbyněk napsal:

    Skvělý článek. Díky!

  • Honajz napsal:

    Vynikající článek, škoda jen, že spousta těch, co nově otevírají hospodu, skočí právě na ten špek velkých pivovarů. Pak to vypadá tak, že v celé čtvrti točí jen G, K, S nebo P, což je vlastně to samé, a chybí jakákoliv alternativa. Pak na Facebooku honí lidi, aby k nim chodili, a tvrdí, že to jejich G, K, S, P je vynikající pivko. a ty ve friťáku smažené věci dokonalé jídlo.

  • roman napsal:

    Ale je treba si uvedomit, ze konzumenti v principu spadaji do dvou skupin. Ti co je zajima svet kolem nich (typicky mestsi, vzdelani, uspesni lide) a ti ktere to nezajima (typicky opak predchoziho). A tomu samozrejme odpovida nabidka.

    Myslim ze je falesne, hazet odpovednost na vycepni. Ti proste reaguji na realitu jejich trhu. Odpovednost je na zakaznicich.

    A mimochodem, jedina moznost jak vzbudit zajem o regionalni znacku onoho prvne zmineneho typu konzumenta je… uhm… lokalni patriotismus (nacismus), protoze toho vazne nejaka chut nezajima.

    Sumarne vzato, cloveke/hospoda/vsecko je produkt sveho okoli a systemu nastavenho v dane lokalni funkcionalite. Chvalim snahu na to upozornit, ale jsem skeptik vzhledem k dopadu.

    Kazdopadne bravo, skvely clanek!

    • PanVrchni napsal:

      Díky za komentář i za pochvalu, jen prosím opatrněji s tím nálepkováním – vím, že je dnes v módě na kdeco prsknout nálepku „nacismus“ nebo „fašismus“, ale pojmem lokální patriotismus rozumím lásku ke svému kraji a hrdost na to, co je v něm vyjímečné – a to opravdu není nacismus 😉

    • poutnik napsal:

      míchat lokální patriotismus dohromady s nacismem je fakt těžký úlet, to je jako dávat rovnítko mezi sportovní střelbou na střelnici a válečnými masakry civilistů

  • honajz napsal:

    Dovolím si nesouhlasit. V Praze, kde bydlím, je to samý výčep a hospoda s europivem. Na vesnici, kousek od Brna, kde bydlí mí rodiče, je pět hospod, a každá točí jiný druh piva – Poutníka, Poličku, Rampušáka a další

    • Pike napsal:

      Ony se ty rozdíly v mentalitě mezi městem a vesnicí postupně stírají. Spíš je rozdíl v tom, že ve městech je zkrátka větší platforma zákazníků, takže se uživí více podniků a mezi ně se vejdou i ty, které cílí spíše na okrajovější skupiny. A co si budeme povídat, zájemci o pestrou nabídku regionálních piv jsou stále ještě minoritou oproti lemtačům průmyslových produktů.

      Jinak – moc pěkný článek, díky za něj.

  • Mosquit napsal:

    Dalším faktorem výběru je vhodnost skladovacích prostor. Ne každý má chlazený sklep. Pivu z chemičky „G“ se v teple nic nestane. I filtrovanému pivu z menšího pivovaru často ano…

    Článek taky nezmiňuje běžnou praxi, kdy obchoďák nenabídne každý X-tý sud zdarma, ale rovnou dá majiteli hospody X00 tisíc „do začátku“, když se upíše na Y let k odběru Z sudů měsíčně. No a co si budeme povídat, lákadlo podpory stovky tisíc na rozjezd je velká. Hlavně když docházejí peníze, což docházejí vždy…

    Tady za rohem – známá restaurace Na Vlachovce – čepovali dlouhá léta Budvar. Nikdo tam nechodil (vzhledem k tomu, co nabízeli, se ani se nedivím). Podepsali pivovaru „S“, za tyto peníze (domnívám se) udělali rekonstrukci, a hle – opět tam nikdo nechodí. Restaurace je opět uzavřena…

  • Jana napsal:

    …spoléhat se, že štamgasti jsou stejně líní jako on…
    Ano, jsou, bohužel. Nehleďte na to očima městského pivního fajnšmekra. A navíc, bude-li pivo z malého pivovaru, byť jen o 1 Kč dražší, na vesnici se nechytáte. Výjimky jen potvrzují pravidlo. 🙁

  • Jirka92 napsal:

    Já bych to celé tak negeneralizoval. Znám spoustu lidí, kteří jsou velmi vzdělaní, úspěšní, městští, krásní atd. 😀 a také se o pivo či gastronomii vůbec nezajímají. A dokonce jsou to patrioti. Naopak lidé, se kterými si o pivu mohu popovídat na úrovni, jsou často opakem.
    Myslím, že je to spíše o tom umění prodat svůj nápad lidem, kteří chodí na ulici a přizpůsobit svou propagaci prostředí (jak taky bylo řečeno v článku). Vidím to např. v Ostravě, kde v poslední době narůstají podniky s reg. pivem na čepu, ale je tu i pár rest. pivovarů. Jejich prezentace na venek je lidská, nijak přehnaně osvětová a přesto osvětu šíří. A zde se setkávám se skladníky, úředníky i intelektuály. Je jasné, že bude trvat dlouho, než zde vzniknou skutečné svatyně degustace piva určené opravdovým fajnšmekrům, kteří neřeší jen cenu, ale i jiné aspekty.
    Jinak děkuji za zajímavý článek, kéž by takových vznikalo víc. 

    • karlos napsal:

      přiznám se, že začínám být mírně alergický na všudypřítomné slovo „úspěšný“. Donedávna jsem úspěch chápal jako jako výsledek nějaké procedury, která má pouze dvě možná řešení. Chápu, že úspěšný maturant je někdo, kdo složil maturitní zkoušku. Ještě bych rozuměl tomu, že úspěšný obchodník s ojetými auty je někdo, kdo s touto činností přinejmenším nemá vážnější problémy. Ale co to znamená být úspěšný bez nějaké konkretizace… to teda nevím. V obecném smyslu je úspěšný asi každý, kdo je naživu a celkem v pohodě, no ne?

      • Jirka92 napsal:

        Reagoval jsem na příspěvek pana Romana. Ten smajlík tam je z toho důvodu, že to slovo ve mně také vyvolává jistou alergii 🙂 Kdo je úspěšný a kdo ne, to taky nevím 🙂

  • karlos napsal:

    Článek ze začátku vypadá jako klasický žalozpěv na téma bezcitný, vypočítavý a ďábelský nadnárodní gigant versus obyčejný český hospodský, dobrák od kosti, leč mírně slaboduchý, ale autor si nakonec udrží celkem střízlivý pohled na věc i s kritikou konzumentova chování, což se v u nás moc nenosí. Především bychom v podobných úvahách měli vycházet z předpokladu, že hospodský i pivovar jsou dva autonomní subjekty, které spolu vědomě a ze své vůle uzavírají dohodu na základě jasně daných pravidel a nepodléhat národnímu zvyku automaticky romantizovat fyzické osoby a démonizovat osoby právnické. Opravdu nevidím smysl v omlouvání nebo zlehčování kompetence kterékoli ze stran takovou dohodu uzavřít, pokud nám nejsou podobné skutečnosti známy. Jednoduše řečeno – hospodský si uzavře dohodu jakou chce, a pokud tím někomu neškodí nebo pokud mu nikdo nedržel pistoli u hlavy, tak bychom to měli respektovat, třebaže se domníváme, že máme na věc lepší pohled. Já se ostatně domnívám, že člověk, který je schopen rozjet vlastní kšeft, investovat, inovovat, lítat po úřadech, platit zaměstnance a obětovat tomu téměř veškerý osobní čas, je taky bez problémů schopen posoudit důsledky uzavření smlouvy na odběr piva. Bere pivo, které brát chce a o jiném zkrátka ani neuvažuje, jak tomu nasvědčuje i případ autorova známého, který zrovna otvírá hospodu. Prostě jej kvalita piva nezajímá, smiřme se s tím. A to je i případ většiny konzumentů. Plně chápu svod pivomila se k takové situaci kriticky vyjádřit, ale buďme objektivní, chyby hledejme na obou stranách. Pravda je, že lidé jednají v zažitých rytmech a rituálech, identifikují se s obecně přijímanými vzorci a symboly, stávají se nekritickými a ztrácejí schopnost otevřít se odlišnému, novému či neznámému a oprostit se od starého. V této situaci skutečně hrozí určitá fašizace společnosti, tedy hlavně střední třídy, která se stává antiliberální a slepě obdivuje jen jednu interpretaci reality. Ale lidstvo už je takové. Musíme s tím bojovat, ale nikdy to asi nevykořeníme, s tím se musíme smířit.
    PS: slova „těšíc“ a „snažíc“ jsou asi použita nesprávně, protože se jedná o ženský způsob. Čili např. matka, hledajíc nádraží, ale otec, hledaje nádraží… Takže by to mělo asi být muž těše se na pivo, muž snaže se vypít pivo atd.

    A ještě pozor na rozšířenou chybu: nikoli vyjímka, ale výjimka.

    Neberte to jako rýpání, ale jako přátelské popostrčení na vyšší úroveň 🙂

    • standa napsal:

      Když dostane finanční injekci a vybavení oproti smlouvě tak to není rozjíždění vlastního kšeftu , můj názor . Pokud rozjíždím vlastí kšeft tak chci si o tom co budu dělat a točit sám a ne být něčím otrokem .

      • standa napsal:

        samozřejmě dělat a točit rozhodovat sám

      • karlos napsal:

        no myslel jsem to tak, že kdo je schopen rozjet hospodu, tak by snad měl být schopen rozumem posoudit smlouvu o pivu. proč by měl být hospodský něčím otrokem. Anebo jinak – pivovar je taky otrokem hospodského, protože se zavázal mu dodávat pivo ne? A hospodský je otrokem zákazníka, protože mu musí dávat, co zákazník chce.

    • Shnoff napsal:

      a nebyl to nahodou zensky rod?

    • PanVrchni napsal:

      Díky za reakci, nicméně musím vyjádřit nesouhlas. Strany uzavírající smlouvu nejsou vždycky rovnocenné, na jedné straně je zkušený a mnoha školeními prošlý obchodník, na druhé hostinský, přičemž se jedná o UZAVŘENÍ OBCHODU – tudíž je nabíledni, že obchodník má při přesvědčování navrch. Nejmarkatnějším příkladem této nevyrovnanosti stran z poslední doby jsou tzv. šmejdi.
      Jádrem vašeho příspěvku je vlastně několikrát opakovaná myšlenka „musíme se s tím smířit“. Avšak proč bych se měl jako spotřebitel smiřovat s tím, že většina hospod nabízí průmyslově vyráběnou nudu, jež mě hrubě neuspokojuje, opravdu netuším.
      Za jazykové poznámky díky, mrknu na to.

      • Kuba napsal:

        Naprostý souhlas s PanemVrchním, bohužel se najde spousta lidí, kteří budou šmejdství obhajovat 🙁

      • karlos napsal:

        Lidé jsou rovnocenní v tom smyslu, že mají stejná práva před zákonem, popřípadě před jasnými pravidly hry, do které vstupují. Lidské osobnosti jsou samozřejmě rozdílné, mají různé zkušenosti, znalosti, dovednosti, preference, inteligenci, světonázor… podle toho, co si z života vzali či co jim bylo naděleno. Ale specifická struktura lidských osobností není důvodem pro tvrzení o hierarchické nerovnosti. Jedni nejsou lepší než druzí, jsou jen vzájemně odlišní. A vstupují-li do společných dohod a her, není možné usuzovat na zvýhodnění kterékoli strany (pokud tedy nejsou nevýhodná samotná pravidla či zákony), protože vzhledem k nesouměřitelným osobnostem není možné určit, co je pro kterou z nich nevýhodné. Takovou nevýhodnost bychom museli dokazovat pouze z vlastního pohledu, z vlastních cílů a hodnot, což by ovšem vedlo k neúspěchu, protože bychom upřednostnili vlastní osobnost nad osobnost druhého. Což ovšem v tomto případě „hostinský“ taky děláme, na což poukazuji. Nevidím žádný důvod proč osobnost hostinského či zástupce pivovaru chápat šablonovitým pohledem dobrý sedlák/zlý feudál. Nevíme nic o tom, kdo má jaké zájmy, školení, plány nebo vize. Nemáme žádný důvod jednu stranu považovat z důvodu naši vlastní předsudečnosti za více či méně dobrou. Nemysleme si, že náš vlastní rozum má neomylnou schopnost zrentgenovat a následně vylepšit podle vlastích představ jakýkoli jiný rozum. A proto ctěme volbu hostinského i pivovaru. A pokud máme podezření na nějakou nepravost, opatřeme nejprve důkazy. Doložme smlouvu a poukažme v ní na nějakou protizákonnost. Dokažme, že jedna ze stran nedostala možnost obeznámit se s pravidly hry. Protože pouhý fakt, že hostinský chce dva roky odebírat gambáče či co, ještě nestačí ke konstatování, že mu pivovar mu asi unesl dítě a nevydá je bez podpisu smlouvy, ani k tvrzení, že hostinský je prostoduchý jelimán. Některý lid rádi géčko. Smiřme se s tím. A co míním slovem smíření? Respekt. Toleranci. Úctu k volbě a vkusu jiného. Nevnucování vlastního názoru. Schopnost udržet více protikladných perspektiv. To neznamená souhlas či přizpůsobení. Znamená to schopnost být a nechat být.

        A pokud se mám vyjádřit ke „šmejdům“, ke klišovitému pojmu, na kterém si udělala jakási mladá režisérka propagaci svého průměrného filmu s laciným tématem, pak i v tomto případě máme co dělat s řadou předsudků, nevědomostí a neochoty akceptovat cizí, nám nesrozumitelnou svobodnou volbu. Nechci tvrdit, že prodejci předváděček vystupují vždy korektně. Nechci tvrdit ani pravý opak. Ale co si snad tvrdit mohu dovolit je, že sami nakupující mnohdy mají svůj neoddiskutovatelný podíl viny na tom, co nakoupili. Někteří zase jezdí na podobné akce a nekoupí nikdy nic. Jiní nakupují i přesto, že už se dříve spálili. Další jsou zase přesvědčení, že nakoupili dobré zboží, ať si kdo chce říká co chce. Takové věci je třeba analyzovat na konkrétních případech, nelze zevšeobecňovat. Protože věk nad šedesát nedělá automaticky z lidí méněcenné hlupáky, stejně jako to z nich nedělá povolání hostinského či domovina na venkově. K tomu je ještě třeba především jejich vlastní „snaha“.

        • Kuba napsal:

          Grafomanie pěkná, ale naprosto zbytečná. Nikdo tu netvrdí, že jsou tyto praktiky protizákonné. Ve většině případů jsou „jen“ morálně pochybené, což se samozřejmě blbě měří.

          Odstavec o šmejdech nebudu komentovat, musel bych být sprostý, ale skutečnost, že jste se jako první věc pokusil dehonestovat režisérku o mnohém vypovídá…

          • Zbyněk napsal:

            Naprosto souhlasím s kolegou Kubou.

          • karlos napsal:

            No, kritika by měla být trošku konstruktivní. Dokažte na mém textu nesmyslná nebo mylná tvrzení a uveďte je, to bude lepší. Grafománie – no je fakt, že mám ve zvyku se neúměrně rozepisovat. Je to trochu i tím, že mám zaměstnání, ve kterém není moc co na práci, tak jsem na netu.

            Praktiky pivovarů – sice tvrdíte, že jsou legální, ale nejsou legitimní či morální. No, já netvrdím ani jedno. Mi se zdají celkem v pořádku. Dokažte opak! Potíž s pojmem „morálka“ je ta, že si ho může každý přizpůsobovat vlastnímu pohledu. Neexistuje nic jako obecná morálka, existují jen specifické a vzájemně se leckdy vylučující systémy morálky. Něco o morálce si myslel Platón, něco zase zcela jiného Nietzsche. Takže kdo mluví o morálce, měl by uvést o jakou morálku se jedná, protože jinak je to jen prázdný samolibý pojem.

            A režisérka – neni mi známo, že bych ji nějak dehonestoval. Čím? Že jsem naznačil, že natočila průměrný film s jednoduchou polarizací dobra a zla, se staronovým tématem, které se pak mediálně profláklo? A co má být? Tak prostě není moc dobrá režisérka, to ji má nějak urážet?

            • roman napsal:

              Ja s vami pane Karlos prakticky uplne souhlasim 🙂 Problem je ze vy mate netrivialni videni sveta, a vetsina lidi proste chce jednoduche odpovedi, byt takove typicky neexistuji.

              Jeste bych si dovolil poznamku k tomu jak mi lide psali o mesto/vesnice atd. Nelze pouzivat obracenou implikaci. Tj. kdyz jsem napsal ze ten narocnejsi jedinec je typicky z mesta, tak se to neda obratit a tvrdit ze clovek z mesta je typicky narocnejsi. Implikaci nelze obracet.

            • Pike napsal:

              Dobra, tedy pokus o kostruktivni kritiku:
              Rozumim-li tomu spravne, zakladas svoji uvahu na myslence, ze pravidla moralky, nebo rekneme slusneho chovani, nemohou byt zavazna, protoze jsou vzdy subjektivni; objektivne je treba se ridit pouze platnymi zakony. Jenze tato myslenka dovedena do dusledku by znamenala, ze jedinym relevantnim zakonem je pravo silnejsiho. Nazor, ze pravo je necim objektivne existujicim, co maji lidske instituce toliko „nalezat“, je prekonan, pokud vim, uz par set let.
              Zakony nevznikly nijak jinak, nez na zaklade spolecenskeho konsensu o obecne uznavanem moralnim systemu. Nepokryvaji a z podstaty veci ani nemohou pokryvat vsechny oblasti jednotlivce ani spolecnosti. Proto se rika, ze pravo je minimem moralky. V modernim pravnim state sice plati, ze co neni zakazano, to je povoleno, ale to jeste neznamena, ze je to spravne a moralni. Clovek, ktery vyuziva mezer v zakone bez ohledu na elementarni slusnost, je amoralni. Zvucnym ceskym slovem vyjadreno – je to smejd.

              • Pike napsal:

                Pardon: „…vsechny oblasti zivota jednotlivce…“

              • karlos napsal:

                No já v podstatě z výše napsaným souhlasím, až na malé výjimky. Člověk se má řídit zákony, byť nedokonalými, a nezneužívat prázdná místa v nich. Má jednat morálně, ano. Jenomže při posuzování morálního jednání je třeba vyjasnit o jakou morálku se vlastně jedná, protože je jasné, že různí lidé mají různé představy o morálce. No a v kontextu našeho tématu – hostinský a pivovar – jsem žádné morální vady na postupech ani jedné ze stran nezaznamenal… a pořád nevidím důvod, proč by měla být nabídka pivovaru, že hostinskému pomůže v začátcích, pokud se hostinský zaváže ke konkrétní časově omezené spolupráci, nějak amorální. Mi to připadá jako celkem průzračná dohoda a nevidím, že by měl někdo jednat proti duchu zákona nebo dobrým mravům.

                • Pike napsal:

                  Opakovaně tu argumentuješ svobodou volby. To je pěkná teorie, ale nežijeme v ideálním modelovém světě; v praxi je svobodnost volby (nejen) v obchodních vztazích velmi iluzorní. Aby byla volba skutečně svobodná, musí být učiněna na základě dostatečných a relevantních informací. Jenže není v silách žádného jednotlivce vyznat se dokonale ve všech druzích zboží, ve všech tajích spletitých smluv, ve všech přesvědčovacích a reklamních tricích a ve všech právních kličkách. Proto mu často nezbývá, než se ve větší či menší míře spolehnout na solidnost protistrany. Seriózní obchodník si je toho vědom a na této solidnosti si buduje své renomé, snaží se zákazníka o všem pravdivě informovat, i za cenu (krátkodobě) nižšího zisku. Pragmatický obchodník si je toho také vědom a naopak využívá své převahy nad zákazníkem k tomu, aby své zisky zvýšil. A pak jsou obchodníci bezskrupulózní, kteří zákazníka do podřízené pozice přímo cíleně manipulují (a jsme opět u „šmejdů“).

                  To je podle mne to, oč tu běží. Zdá se mi, že polemizuješ s něčím, co tu nikde netvrdil. Článek jsem přečetl opakovaně, ale nikde v něm nevidím ani mezi řádky nečtu informaci „všichni zástupci velkopivovarů jsou darebáci, nikdy jim nic nepodepisujte“. Osobně jej chápu jako snahu informovat pivomilnou veřejnost o méně zjevných zákoutích pivního byznysu a případným zájemcům o otevření nové hospody předat poselství „ne každá výhoda je skutečně tak výhodná, jak se na první pohled zdá a málokdo vám dá slevu zadarmo. Dobře se zamyslete, než něco podepíšete“. Tomu zamyšlení pak pomáhá sadou cílených otázek.
                  Když se vrátím na začátek, článek pomáhá potenciálnímu zákazníku být informovanějším a tedy činí jeho volbu svobodnější. Což, jak jsem přesvědčen, je jedině dobře.

                  Případným čtenářům svých příspěvků se omlouvám za grafomanii. 😉

                  • karlos napsal:

                    Ale ani já netvrdím, že článek říká, že pivovar je zloduch. V mém prvním příspěvku jsem hned na začátku uvedl, že článek se tak sice na začátku tvářil, ale že si zachoval střízlivost a objektivitu. Nicméně z následujících reakcí jsem vycítil, že přispěvatelé mají jakési apriorní morální výhrady k praktikám pivovarů, tak jsem chtěl, aby tyto výhrady něčím podložili.

                    Pokud se týká svobodné volby, jsem toho názoru, že svoboda je podmíněna nikoli dobrou informovaností jedince, nýbrž možností takové informovanosti reálně dosáhnout. Čili v neupírání přístupu k informacím (pokud tedy pro to nejsou vážné důvody). Svobodná volba totiž nemusí být vždy volba dobrá. Lidé jsou různí a volí si to, co se jim jaksi podobá. Různí lidé mají různý systém hodnot a různé cíle. Jejich svoboda spočívá v tom, že si mohou zvolit i svou vlastní nevýhodu. I kdyby jim byla nějak implantována dokonalá informovanost, neznamená to, že by jednali ve smyslu racionality, efektivity, ekonomičnosti nebo nějakého zdánlivého univerzálního dobra. Jednoduše by si zvolili vlastní zájmy, které z našeho pohledu můžou vypadat iracionálně. Ale to ještě neznamená, že jednali nevědomě nebo nesvobodně. Koneckonců – obě strany uzavírající smlouvu jsou lidé, proto jsou obě strany z principu omezené a není možné objektivně určit, která je omezená „více“, která je v „nevýhodě“, protože pro každou ze stran hraje dohoda rozdílnou roli v systému soukromých hodnot. To není nějaká soutěž, kde se jeden dostane nad druhého. Pokud si člověk pravidelně v obchodě kupuje špatné pivo, dělá tak proto, že jednoduše špatné pivo chce. Protože to odpovídá jeho nátuře, odpovídá to roli, kterou v jeho osobních hodnotách pivo hraje. Nebyl podveden pivovarem (tedy pokud nedostal něco jiného, než pivovar na láhvi deklaroval, např. čistou vodu). To, že se mu řekne, že existují i lepší piva ještě neznamená, že pivo jako takové stoupne v žebříčku jeho hodnot a začne dbát na kvalitu.

                    • Pike napsal:

                      Souhlasím s tím, že svobodná volba nemusí být vždy dobrá (jinak by se nedalo hovořit o svobodné vůli, ale byli bychom automaty nastavené k vybírání té nejlepší možné alternativy). Souhlasím i s tím, že pod pojmem „dobrá volba“ rozumí každý něco jiného.
                      Nesouhlasím s tím, že všechny strany ve hře mají stejné výchozí postavení. Stejně jako svobodná volba, i svobodný přístup k informacím je jen iluzorní. V dnešní době není problém v dostupnosti informací, ale naopak v jejich nadbytku a v obtížnosti se v nich orientovat. Navíc volba není podmíněna čistě racionálně, ale i na úrovni emocí, podvědomí atd. Ve výsledku má pak nadnárodní gigant jiné postavení než jednotlivec, prodávající jiné než kupující, jednorázový zákazník jiné než stálý odběratel… Netvrdím, že to automaticky dělá ze silnější strany darebáka a ze slabší utiskovaného dobráka. Tvrdím ale, že pro silnější stranu může být lákavé se snažit ze své výhody vytěžit maximum i na úkor protihráče, a že slabší strana by si měla být přinejmenším vědoma, že tahá za kratší konec a že by měla postupovat obezřetně.
                      Dále souhlasím s tím, že mnoho lidí dává dobrovolně přednost pivu, které by většina zdejších diskutujících označila za špatné. Nemíním jim upírat právo k této volbě, ale věřím, že je správné snažit se veřejnost informovat o tom, že pivní svět je mnohem pestřejší, než se může na první pohled zdát. I s vědomím toho, že ne vždy tyto informace padnou na úrodnou půdu – ale tam, kde ano, bude opět volba informovanější a tedy svobodnější. A navíc čistě prakticky: Informace generují poptávku, poptávka generuje nabídku – a ve výsledku budou mít lidé, kteří se o pestřejší pivní svět zajímají, větší a lepší možnost výběru.

                    • Pike napsal:

                      P.S.: Zajímalo by mne, jestli ještě někoho baví tyhle naše traktáty číst…

                    • Moro napsal:

                      Já čtu veškeré příspěvky a je to velmi zajímavé.

                    • karlos napsal:

                      Tak myslím, že se nakonec můžeme shodnout na tom, že člověk by prostě občas měl přemýšlet o tom, co, jak a proč dělá, měl by umět naslouchat jiným pohledům na věc, ale zase nenechat si nic vnucovat. A dávat pozor na to, co podepisuje.

                      Jinak myslím že nějaký ten traktát si tady můžeme dovolit, neboť papír neničíme, stromy se kvůli tomu kácet nemusí, tak co bychom se nerozepsali, no ne?

  • Jana napsal:

    15 km od Krnova je hlubčický pivovar ( http://www.glubczyce.com.pl ). Hlubčické pivo se za komunistů prodávalo v prodejnách Pewex (obdoba Tuzexu). V Krnově toto pivo nikdo nečepuje, protože zde vítězí česká blbost a nadutost, že polské potraviny nejsou kvalitní.

    • poutnik napsal:

      Krnov je totální pivní poušť, jediným tamním pochybným zpestřením je Krnovská 11 v hotelu na náměstí a Opavar v nádražce Krnov-Cvilín, obé vařeno v pivovaru Zubr, to město je pivně totálně mrtvé, bylo by fajn, kdyby s tím např. takoví bratři Salabové mínili něco udělat…

      • Jana napsal:

        Tak zvanou „Krnovskou“ 11 má i Vietnamec v herně zvané Chytráček (U Lva) na Opavské ulici vedle Kauflandu.

        Zlatovar se prý vyrábí v Uherském Brodě http://www.zlatovar.cz . Kromě hospody U Ladě na cvilínském nádraží je i v hospodě Zlatovar na Opavské na SPC vedle Hrušky. Obě hospody se Zlatovarem má stejný majitel.

        Jak se říká, kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Skutečně je zajímavé, kde se pivo nevyrábí. Celé Krnovsko, celé Bruntálsko, západní Opavsko. Nejbližší ke Krnovu jsou Hlubčice, Opava, Rýmařov.
        http://www.pividky.cz/mapa.php

  • zdeny napsal:

    Bydlím nyní kousek severně od Brna v malém městě. Téměř všechny hospody nabízejí Černou Horu, tedy místní výborné pivo, a za dobrou cenu. Jsem spokojený.

  • stanrock napsal:

    Je těžké otevírat restauraci mít ideu,ale bohužel finanční injekce od velkopivovaru je velmi lákavá.Pamatuji si taky dobu tak 10 let zpátky kdy v Bruntále jsem pil Starobrno a v okolí Brna zase Radegast.Snad se to někdy zlepší.G bylo vyhlášeno jako nejpopulárnější pivo Česka na mapě piv světa.

  • XXL napsal:

    Nová zkušenost od nás . Zavedený hostinec mění nájemce. Doteď PU a Radegast 10%. Výtoč asi 500 hl/rok. Nový chce 12 kohoutů s rúznými místními pivy. SAB nabízí Kozlovnu a k tomu 1,8 mega a komplet vybaveni, to vse na 6 let. Nový najemce to nebere a jde do malých pivovarů bez podpory ale s rizikem. Přežije? Je to město 19 tis obyvatel a spádová oblast asi tak 2300 lidi

    • Jirka2 napsal:

      Jako nápad to vypadá super.Ale když spočítáš kolik vytočí za den tak i kdyby měl naraženy jen 6 píp tak jen pravidelné čištění je problém.A když si dáš večer pivo které se ten den netočilo dostaneš břečku.To se mi už několikrát stalo.Teď si dávám jen to co pije většina.Když se zeptám hospodského tak pokud nemá dostatečný odbyt počet druhů snižuje.Hospoda nad 5 píp má naději se udržet jen tam kde je dostatečný odbyt.

      • Horstokvas napsal:

        12 kohoutů je zbytečná megalomance. Je větší šance, že se zákazník dočká piva, které je naraženo nějaký čas a je již zazenitem. Radši méně píp a častěji měnit (čistit apod.). S tím je spojena i větší motivace hospodu opětovně navštívit.

        • PanVrchni napsal:

          Souhlas s Horstokvasem, 12 kohoutů mi připadá už téměř rizikových přesně z důvodů, které popsal.
          Polovina by stačila – dobrou levnou desítku nebo 11 pro „lemtání“, pak pořádný ležák, polotmavý nebo tmavý speciál, pšenici a jeden dva ejly, případně světlý speciál, to je podle mě bezriziková sada i v konzervativnějších oblastech.

  • KapsaDan napsal:

    Majitel hospody může mít s pivem experimentovat a začne točit zajímavé pivo, ale když ho štamgasti odbudou s „Co to máš za sr… místo Radka? Asi začnu chodit do jiné hospody.“, tak toho moc nenadělá (kor třeba na vesnici, kde ty štamgasty prostě potřebuje). A nejhorší pholed je na minipivovar, kde vaří dobré pivo, ale místní pijí toho svého Radka.

    • Jirka2 napsal:

      Tady je to spíš o někom kdo si chce dát 12 píp a to asi na vesnici nebude.
      Zatím jsem nenatrefil na minipivovar který když vaří dobré pivo za dobrou cenu ho neprodá no a jestli se pokouší vařit různé speciály a chce za ně jednou tolik co za radka nemůže se divit že to neprodá.
      Jako příklad dobrého piva dávám pivovar Koníček který stojí na dohled Nošovického pivovaru a nestačí vařit.

    • kratoska15 napsal:

      S tímto mám, trošku v jiné podobě, smutné zkušenosti. Dělám už několik let pro místní borce pivní amatérský košt. Na vesnici o 600 obyvatelích. Slepou ochutnávku, kde chutnají a hodnotí piva od velkoproducentů, minipivovarů i domovar. Mini a domovar z většiny obsadí přední příčky a Radci, géčka atd. končí ve druhé polovině. A pak, když se jich zeptáš jaké si dají pivo, jestli domácí nebo radka, co si myslíte, že si dají????:-( Jednou jsme dokonce udělali podvod a narazili Poličku a tvrdili, že je to Radegast. Všem ohromně chutnalo, ale majitel, který nám to pronajímal, a je milovníkem Radegastu, o tom věděl, si celý večer pivo nedal. Až se večer pak ten Radegast opravdu narazil, s chutí vypil pět kousků. Podotýkám, že to bylo v začátcích této akce, dnes už bych tam Radegast nevzal. A perlička na konec, onen majitel a milovník Radegastu, jak on tvrdí, jej ve slepé ochutnávce samozřejmě nepoznal. To jsem ale dostal trochu jinam. Prostě jsem chtěl říct, že ty zabedněné vesničany těžko předěláte. Mohu to tak říct, protože jsem sám kluk z dědiny…..:-)

      • Zbyněk napsal:

        Velmi trefně napsáno! Mám podobné zkušenosti. Značná část lidí je prostě zvyklá pít 15 let stejnou značku a minipivovarské pivo odmítají z principu jako špatné. Ve slepé ochutnávce samozřejmě vyhraje dobrý minipivovar, ale tím to bohužel končí…tihle pivaři si pak stejně koupí radši Radegast nebo Bráník nebo Gambrinus.

      • Petr Měrka napsal:

        Běžte už laskavě všichni do Prčic (Prčice) s dělením na vesničan = vemeno a měšťané = konzumenti na úrovni.

        Tam i tam jsou lemtalové kterým je jedno z čeho se motají, případně jim i ten jejich G,R či S chutná (nebo si to alespoň myslí).

        Každopádně v naší vesničce střediskové o 998 duších fungují 3 zařízení na domácí výrobu piva. Na akce (kultůrní i jiné) které s naším spolkem pořádáme chodí i několik set lidí mimo jiné i proto že vždy točíme piva aspoň ze tří malých a ještě menších pivovarů.
        V kterém městě jsou na tom podobně (v přepočtu na počet obyvatel)?

        • kratoska15 napsal:

          Čus Peťo, samozřejmě platí odstaveček č. 2 z tvého příspěvku. Ovšem, co si budem nalhávat, ještě stále na vesnici doráží novoty moderního života o malinko později….:-)a lidi jsou o trochu mín nakloněni novotám. A jinak, Kostelec je taková oáza v, zatím ještě, pivní poušti….:-)
          A taky musím dodat, že i na tom koštu jsou lidi, kteří si dají radší mini, když mají možnost a ke mně si chodí pravidelně na pivo, takže to není úplně černé.

          • Jirka2 napsal:

            Když přijedu do Prahy tak hospody prodávající piva velkých pivovarů jsou plné.A to nejen ty v centru.A když se dám do řeči s někým v některém hostinské pivovař jedná se většinou a mimopražského návštěvníka. Že bych narážel na samé vesnické lemtly?Já si myslí že lidi jdou především po ceně a jen příležitostně si dají něco lepšího.Především tedy ti kteří mají průměrný nebo nižší příjem.

  • Pike napsal:

    Myslím, že jen v ceně to není, i když nepochybně hraje důležitou roli. Většinu lidí příliš nezajímá kvalita a chuť, ale spíše renomé značky – to neplatí jen u piva, je to obecný jev. V případě piva k tomu ale přistupuje ještě jeden zajímavý fenomén: Nemalá část pivařů má někde v podvědomí zafixováno, že pivo je něčím, co se dobře a poctivě dá uvařit jen na průmyslové úrovni. Určitě jste se už také setkali s nedůvěrou k řemeslně vařenému pivu – ať už domovarnickému, nebo minipivovarskému. Ortodoxní pivař k němu zpravidla přistupuje v lepším případě jako k zajímavé kuriozitě („No jo… Ono to chutná skoro jako pivo…“), v horším případě pak rovnou podezřívavě až s odporem („To myslíte vážně? To bude nějaká břečka, vždyť se z toho po…“).
    Je to zajímavé, u většiny jiných nápojů i potravin mají přívlastky „domácí“ nebo „řemeslný“ pozitivní zvuk…

    • Zbyněk napsal:

      Přesně!
      Mně to taky hlava nebere, kde se tyhle předsudky vůči minipivovarskému/řemeslnému pivu berou. Přitom je slýchám i od inteligentních lidí. Že by dvacet let reklamní masáže velkopivovarů udělalo svoje? Asi ne…nejspíš za tím bude ještě něco jiného. Ale co?

  • HK napsal:

    V Kroměříži se asi zítra otevírá ochutnávková pivnice U Lva. Co vím, tak 8 píp, Janáček, 1. Selský, Maxmilian a Plzeň

  • honajz napsal:

    Jako by to Halík napsal. Ale na europiva a obchodní triky filozofie neplatí.

  • honajz napsal:

    Ono to není ani tak o morálce, jako o vychcanosti. Proč banky nejdůležitější body smluv píší nejmenším písmem? A stejně je tomu o smluv velkopivovarů, kdy začínajícímu hostinskému nemusí všechny důsledky být hned jasné, a této nevědomosti či prvotní neznalosti je vychcaně zneužito.

    • karlos napsal:

      Jenomže to se pořád točíme kolem stejného tématu – co je to vychcanost? Jak kdo koho přechcal? To je třeba nějak doložit. Kdyby banky psaly nečitelným písmem smlouvy, byla by to vychcanost. Ale pokud banka nabídne někomu nějakou dohodu a on ji příjme, s vědomím všech pravidel, tak je to jeho zodpovědnost a jeho volba. Já sám mám nabrnknuté dvě banky, mám u nich nějaké půjčky v kontokorentu, a prohlašuji, že vím houby o tom co je ve smlouvě nebo jaké všechny poplatky vlastně platím. A proč? Protože je mi to volné. Nikdo z nás dopředu neví důsledky jednání. Život totiž o příčinách a následcích ani tak moc není, jako spíše o měnícím se pohledu na realitu v čase. Kdybychom měli nějak zákonem eliminovat všechny možné potenciálně špatné volby člověka, tak v podstatě by stát nemohl ani vydávat řidičáky.

    • Honza Svet piva.cz napsal:

      Ze by v roce 2015 zacinajici hostinsky nevedel o co jde? A ze by nikdy necetl v novinach, ze je tu hafo minipivovaru a ze ma tedy svobodnou volbu vyberu? Myslim, ze v dnesni dobe pokud zacinajici hostinsky nevi co podepisuje a ze tu svobodnou volbu ma, nemel by ani zainat…

  • Jirka2 napsal:

    Každý trochu rozumný podnikatel se musí orientovat ve smlouvách řady dodavatelů ať jeto pivovar,dodavatelé energií nebo třeba limonád dál se musí prokousat řadou provozních předpisů a zákonů.Nebo si vzít právníka.jinak pravděpodobně brzy narazí.
    Můj děda když za první republiky provozoval vlastní hospodu dostal od pivovaru celé výčepní zařízení do doby než dostal chladící pult dostával ke každému sudu led.Dál dostával podle spotřeby sklenice a další reklamní předměty.Při změně pivovaru si vše odvezli a nový dodavatel přivezl nové.Je samozřejmé že smlouvu uzavíral na určitou dobu.Toto fungovalo až do zestátnění ale ji pak pivovary dodávali do hospod tácky,sklenice,ubrusy ap.Ale to už záleželo na smlouvách mezi státními podniky.

  • Petr S napsal:

    Trošku obnovím toto téma. Je tu ještě další aspekt.
    Mám penzion v Českém ráji. U penzionu sezonní občerstvení. Jakožto patriot roky točíme místní Svijany 11 a řezaného Fandu a místní Rohozec 11.
    Pominu že místní už o Svijanech nechtějí ani slyšet a točím je hlavně proto ,že turisté z jiné části republiky je ještě chtějí.
    Teď navíc chystám samoobslužný výčep ,kde bych rád střídal minipivovary z okolí.
    Svijany i Rohozec mi nápojka třikrát týdně doveze až k výčepu.
    Pivo z minipivovarů si musím dohledat ,uprosit je aby prodali, přivézt v rozumném množství aby vydrželo a po pár dnech znovu .
    Žádná nápojka která by toto zajistila v okolí není ,protože se to nevyplatí. Pominu sklo a výčep zdarma od větších pivovarů a sanitaci zdarma kdy je potřeba.
    Tot pohled z druhé strany.

  • kovi napsal:

    Pěkný článek. Když jsme tedy u tohoto tématu, jaký pivovar je podle vás idálním kompromisem mezi chutí piva a „zákaznickou podporou“ (podporou ve formě vybavení a jiných předmětů)? Řekněme idální pivo na stabilní pípu v nějaké ochutnávkové pivnici?

    • Zbyněk napsal:

      Za mě: Chotěboř, Únětice, Hendrych.

      • Kuba napsal:

        Nevím, jestli Únětice nebo Hendrych poskytnou nějakou zajímavou podporu, to jsou spíš ty ochutnávkový piva. Několik ochutnávkových pivnic zvolilo Primátora (nějakou podporu prý poskytuje a nechce za to závazky), Chotěboř by asi taky šla, případně Poutník či možná něco ze skupiny Lobkowicz…
        _
        Prostě nějaký průmyslový pivovar, který má slušné ležáky a za podporu nechce závazky.

  • Hana napsal:

    Dobrý den, mně se asi nejvíce osvědčil nákup gastro zařízení zde: http://www.gastrocentrum-pisek.cz/. Mají skvělé podmínky, mohu všem jen doporučit.

  • PanVrchni napsal:

    Jedna epizodka ze života k mému vlastnímu článku: člověk bere v pivotéce sud a říká: „jo, zase Kozlíka, jim to chutná“ a bere sud Kozla 11.
    Přitom je toto pivo I V AKCI(!) asi o 25% dražší, než např. Hubertus 11, který tam mají také.
    Píšu to jako ilustraci, jak brutální sílu může mít zmiňovaná konzumní setrvačnost značky: Lidé jsou ochotni platit více za to, aby měli horší věc 🙂

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »