Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Systembolaget, pivařova severská spása

Jistě jste zaregistrovali, že občasně jsou na našem webu publikovány recenze našeho kolegy Ladislava, který již řadu let žije ve Švédsku. Požádal jsem jej, zda by českému čtenáři nepředstavil poměrně unikátní systém prodeje alkoholických nápojů. Ladislav souhlasil a výsledkem bude několik blogů reportážního charakteru. Dnes vám přinášíme první, který ač obsáhlejší, pak s velkou vypovídací hodnotou. Chutě tedy do čtení … (Moro)

Během jedné diskuze mi Moro navrhl možnost podělit se se čtenáři pivních recenzí o pivní zkušenosti z mé druhé domoviny Švédska – Skåne. Slovo dalo slovo a tak v následujících řádcích přináším stručný popis, jak tu přežít, pokud milujete pivo. V dalších článcích se potom pokusím zprostředkovat příběhy lokálních minipivovarů jako inspiraci pro vaše zastavení ve Skåne během cest do Švédska, protože Skåne se jen tak nevyhnete.

I přes skutečnost, že Švédsko nepatří k významným výrobcům alkoholických nápojů, je zdejší alkoholová kultura na velmi vysoké a kvalitativní úrovni. Nelze opomenout výrobu Absolut vodky (Åhus), těžko uchopitelný tradiční Brrännvin, silnou skupinu vyznavačů cideru, kvalitní i diskutabilní produkce pivovarů hegemonické skupiny Carlsberg, ale i piva špičkových lokálních minipivovarů a jedinečný homebrewing. Švédsko je i nezanedbatelný alkoholový importér. Jen např. pro americké pivovary je druhou vývozní destinací a to hned za Kanadou. Švédové potom vypijí v průměru 7,2 litru alkoholu per capita – číslo, které se v minulosti vyvíjelo směrem nahoru a dolů.

Tabulka_1

Vývoj celkové spotřeby alkoholu ve Švédsku-litry čistého alkoholu per capita (zdroj Statnet)

Nabízí se tedy otázka, co dělá vlastně milovníka piva ve Švédsku šťastným, jak tu lze přežít? Oním záchranným kruhem je System… Systembolaget (SB).

Zdroj google.cz

Zdroj google.cz

Nejen lokální pivní svět, ale vlastně celý pivní svět vám zde leží doslova před nosem. Takže odpověď na otáku, jak zde může milovník piva přežít, má jasnou odpověď a dopředu mohu potvrdit … jako v ráji (a pokud máte na dosah i pivní Kodaň, tak možná i víc jak v ráji). Tedy s dodatky – pokud je vám více než 20 let, pokud nedostanete chuť koupit pivo v neděli a pokud se nespokojíte s pivem ze samoobsluhy o obsahu alkoholu do 3,5% (věřte mi , že opravdu nejde pít Plzeň nebo cosi zvané Pakapramen o obsahu alkoholu 3,5 %. To je zkrátka peklo v lahvi).

SB je švědský fenomén. Jeho kopie naleznete ve Finsku i Norsku. Počátky regulace spotřeby alkoholu ve Švédsku sahají až do poloviny 19. století. SB tak představuje současnou formu různých snah státu omezovat a kontrolovat spotřebu alkoholu. Švédská populace měla v minulosti se spotřebou a následky požívání alkoholu problémy (zima je tu ubíjející, dlouhá a tak místní nelze než chápat). Navíc je téma spotřeby alkoholu ve společnosti stále živé a dle mých zkušeností vykazuje zdejší populace menší odolnost k účinkům alkoholu. Uvádí se, že zhruba 4,4 % současné populace má s alkoholem problémy. Ročně zemře ve Švédsku (dle statistik) okolo 4000 lidí na příčiny, které souvisí s konzumací alkoholu.

Od poloviny 19. stol. je tak patrná snaha vlády regulovat výrobu a prodej alkoholických nápojů různou mírou prohibičních nástrojů, různými legislativními omezeními. Některé politické strany například zakázaly konzumaci alkoholu na svých setkáních již začátkem 20. století. Silná fronta odboje proti alkoholu byla na světě a pokračuje směle dále. S větší či menší prohibiční aktivitou tak vyústila snaha regulovat spotřebu alkoholu ve vznik monopolní struktury pokrývající jak prodej, tak donedávna i dovoz alkoholických nápojů v zemi. A poválečná léta ještě regulaci distribuce alkoholu ještě zdokonalila. Prodej alkoholu registovaný v potravinových výdejních knihách dospěl potom až ke vzniku Systemu. Jeho příběh začal oficiálně 1.10. 1955.

SB je monopolní moloch a je plně vlastněn státem. Jinde v obchodě si tu prostě alkoholické nápoje nad 3,5%  ABV nekoupíte. Monopolní postavení se nelíbí EU. Po vstupu do EU došlo k různým změnám ve funkci Systemu, a jeho dnešní aktivita je trochu jiná než např. v roce 1990. Za zmínku stojí, že System zpracoval studii věnovanou odhadu dopadu liberalizace místního obchodu s alkoholem. Po jejím přečtení si myslím, že bude lepší, když monopol zůstane monopolem. System totiž kromě samotného prodeje alkoholických nápojů hraje velkou roli v osvětě, boji proti alkoholismu. Ale hlavně díky procesu selekce nabízeného zboží je zaručena nevídaná pestrost a aktuálnost sortimentu. Zejména potom sekce „Specialöl” nemá na základě mých zkušeností obdoby. System zároveň zajišťuje reklamu alkoholických nápojů s obsahem nad 3,5 % alkoholu. Další možností reklamy těchto produktů je potom promo ve speciálních časopisech, restauracích. Alkohol s obsahem pod 2,5 % může mít reklamu neomezenou téměř kdekoliv).

Problematická může být pro někoho cena alkoholických nápojů v Systemu. Řešením je pro obyvatele Skåne cesta do Německa (odhaduje se, že z Německa pochází až 60% piva soukromě dovezeného do Švédska) nebo alespoň Duty free shop cestou trajektem do Dánska, které je na dosah a ceny alkoholu jsou příjemnější. Řeší se tak zejména nákup velkého množství alkoholu pro velké soukromé oslavy. A teké pochopíte, proč má Volvo V70 vlastně tak velký kufr.

System v kostce:

SB představuje jednoho z největších prodejců s alkoholem na světě. System prodává ročně okolo 460 milionu litrů alkoholických nápojů všeho druhu s obratem přes 30 miliard SEK. Z pohledu jednotlivých druhů alkoholu se ročně prodá okolo 228 mil. litrů piva, 150 mil. litrů vína, 15 mil. litrů cideru a 25 mil. litrů tvrdého alkoholu. Zahraniční produkce alkoholu je do Švédska importována a do Systemu dodáván prostřednictvím široké sítě dovozců, kteří musí být v zemi registrováni. System o možnost přímého dovozu alkoholických nápojů přišel.

System zaměstnává okolo 5000 lidí a řada z nich je připravena vám odborně poradit s výběrem alkoholických nápojů. Personál na obchodě je školený, pořádá odborná setkání na různá témata spojená s degustací alkoholických nápojů. System provozuje po celém Švédsku přes 400 vlastních provozoven a přes 500 agenturních prodejců – ty zejména pak v oblastech zvaných „Bruntál“. Provozovny jsou rozděleny dle velikosti a s tím i počtem nabízených položek do skupin A (500 položek) až E (2130 položek). Nutno podotknout, že se nabídka jednotlivých prodejen mírně odlišuje a to i v rámci jednoho města. System je ale v nabídce velmi flexibilní a pokud není vámi toužený drink fyzicky k dispozici ve vašem obchodu, je možné si jej dopředu objednat. System vám umožňuje objednat si z nabídky okolo 12 000 alkoholických nápojů z celého světa. Pokud potom není vámi kýžený drink v běžné nabídce, System vám jej dodá po objednání, ale musíte odebrat definované minimální množství (u piva je to většinou minimální sekundární balení, ve kterém daný pivovar pivo exportuje). Oblíbený nápoj lze objednat online nebo přes aplikaci na vašem iphone. Aplikace vám mj. ukáže nejbližší prodejnu ve městě, což se hodí pokud jste náhodou na služební cestě nebo na výletě. System zákazníkům nabízí během roku řadu novinek, přičemž změny sortimentu probíhají čtyřikrát do roka a vycházejí ze statistických údajů prodeje. Dále vás potěší limitovanými a exkluzivními edicemi, o které je mezi konzumenty velký zájem, a tak můžete strávit nekonečné diskuze s ostatními zákazníky u selekce pivních výročních speciálů. Otevřeno je od pondělí do soboty, ale pokud chcete mít jistotu, že vaše oblíbené pivo ( či jiný drink) bude k mání i na víkend, je lepší si ho koupit už v týdnu. Lepší kousky mizí s blížícím se víkendem raketovým tempem. Toto platí zejména, pokud žijete v univerzitním městě.

Regál s pivy v pátek odpoledne ...

Regál s pivy v pátek odpoledne …

 Švédsko a pivo:

Pivo je ve Švédsku velmi oblíbený nápoj, je všudepřítomné. Pivo představuje asi 49% prodaného sortimentu v Systemu, přičemž dominuje ležák (přes 90% prodaného piva). Celkově se potom ve Švédsku vypije dle statistik okolo 53 litrů piva per capita (Kirin beer report). Pivo ve Švédsku je dle množství alkoholu rozděleno do tří skupin:

  • Class I (obsah alkoholu do 2,25%) je označováno jako pivo pracujících – lehké, lättöl. To si můžete dopřát v kantýně k obědu a je prodáváno bez zásadního omezení (kromě vašeho věku). Jedná se většinou o ležák většího řízu, příjemně osvěžující pivo
  • Class II (obsah alkoholu do 3,5%) je nazýván lidové pivo, folköl. Je k dostání ve většině samoobsluh. Nutno podotknout, že se jedná nejen o naředěné ležáky, ale dá se koupit i naředěný Stout, Ale, sezonní speciál, apod.
  • Class III silné pivo, starköl- tedy cokoliv nad 3,5% obsahu alkoholu. Kategorie výlučně pro System a restaurace.

S obsahem alkoholu se bohužel zvyšuje i cena, protože alkoholické nápoje jsou ve Švédsku citelně daněny dle obsahu alkoholu.

Prodeji v Systemu dominuje ležák uvařený ve Sverige, viz. Tabulka níže. Většina představuje velmi pitelná piva. Co je dále v nabídce pozitivní, je povinnost Systemu nabízet i produkci lokálních minipivovarů (okruh cca 100 km). To je festival chutí a pivního umění, minipivovarská scéna je tu totiž velmi kvalitní, experimentující a u zákazníků oblíbená. Minipivovary potom pořádají pravidelné prohlídky pro veřejnost a účastní se řady festivalů. Ale o tom v dalším článku.

Z nabídky českých pivovarů tu bohužel není až tak z čeho vybírat. Na druhou stranu se při současném stavu mainstreamového pivovarství v ČR není čemu divit. A tak kromě globálních výrobců, hájících své stěžejní brand names, na moc kvalitních českých piv nenarazíte (má soukromá zkušenost). Důsledkem je že lze běžně zakoupit jen klasiku velké chemo trojky (Prazdroj, Staropramen, Zlatopramen, Krušovice). U kategorie piv na objendávku je situace ale příjemnější (potěší možnost objednat si z nabídky např. Bernard – díky, Stando). Občas se z regálu na vás usměje Primátor. O tochu kvalitnější nabídku českých piv najdete v restauracích (100 % nekuřácké), kde lze při troše štěstí v lahvi dostat alespoň Bernarda nebo Žatec (věřím, že nabídka je v jiných končinách země ještě pestřejší, ale nemám s ní osobní zkušenost). Pivo z restaurace si ale nesmíte s sebou odnést domů (zapomeňte na pět kousků do džbánku). A pokud jste na zábavě, nesmíte zapomenout, že alkohol je prodáván jen do jedné hodiny v noci. Cestou ze zábavy nezkoušejte pít alkohol na ulici, pokud je v blízkosti policie. V nejlepším případě vám policista vylije obsah, pokud ale nemáte štěstí na policistu tak je to dost drahá lapálie.

Konkrétní spotřeba piva v SB, 2013- 2014 (zdroj Sytembolaget)

Öl Volym (liter)
2013 2014
Sofiero Original 15 559 355 13 327 225
Mariestads Export 10 133 854 12 035 242
Norrlands Guld Export 9 285 345 10 698 194
Falcon Export 8 667 251 9 193 769
Fem komma tvåan 7 718 392 7 670 000
Stockholm Festival 7 520 398 7 242 084
Pripps Blå 6 557 112 5 996 493
Kung 5 657 155 5 729 945
Sofiero Guld 5 575 111 5 612 245
Åbro Original Extra Stark 3 309 326 5 261 921
Småland 4 969 486 4 812 367
Staropramen 4 767 548 4 549 190
Carlsberg Hof 4 687 040 4 490 660
Pripps Extra Stark 3 898 302 4 438 015
Spendrups Premium Gold 4 499 558 4 353 656

Skål …



Komentáře

  • Kuba2 napsal:

    Rock’n’Roll beer a Solna lager by měl být dostupný ve Švédsku – jedná se o Vyškovskou dvanáctku pod privátní značkou

  • Zbyněk napsal:

    Super článek! Díky. Už se těším na pokračování.

  • Ondra napsal:

    Zajímavý článek! Díky!

  • Rudla napsal:

    Zdravím na sever a díky za zajímavé čtení. Fakt mě zaujalo jak to ve Švédsku chodí a těším se na pokračování.
    Pochopil jsem správně, že se řekne švédsky pivo ÖL, něco jako olej,,?, nebo je pododnost jen náhodná?

  • Antihnusák napsal:

    Možná by nebylo od věci, kdyby někdo článek před publikací přečetl a opravil hrubky…

    • Moro napsal:

      Nepočítám-li nějaké to interpunkční znaménko a mezeru za tečkou, pak lze z článku vycítit jistou (a pro mě osobně) i půvabnou kostrbatost, která je odpustitelná, protože Ladislav pravidelně nemluví svým rodným jazykem. Ponechal jsem tedy jeho text bez úprav a kdo někdy dělal jakoukoli korekturu textu ví, že někdy můžeme text číst mnohokrát a stejně na všechny chyby nepřijdeme.
      Takže poněkud osobněji – pokud jsem nějaké hrubky přehlédl, není nic lepšího, než je sem vypsat, namísto podrypování.
      Děkuji.

  • Mosquit napsal:

    Já jsem zvědavý na pokračování o homebrewářích, a o tom, zda jsou nákupy alkoholu nějak monitorovány, a co to případně pro časté nákupčí znamená.

    Díky za článek!

  • PIvo napsal:

    Nevím, jak se mi to podařilo, ale Skåne jsem se vyhnul. Při vzpomínce na slabší polární verze Guldu a Prippsu se mi udělal opar.

  • Poldaj napsal:

    Na hrubky i ryponě kašli.Článek super….
    asi myslel positivní pozitivní….

    Že nedovážejí české pivo nejspíš znamená že mají své a lepší ,?

    • Moro napsal:

      Ou – tento archaismus jsem také opravil. Děkuji.

    • PIvo napsal:

      Pokud vím, tak se dá psát obojí, jen by se měla dodržet potom jednotnost v celém textu. Hrubky tam opravdu byly a docela hrubé, stává se. Neřekl bych, že mají lepší pivo, minipivovary jsou určitě na vyšší úrovni, než u nás, soudím podle piv, která jsem ochutnal. To stejné v Norsku, kde mi navíc připadalo pivo ve vinmomopoletech daleko dražší než ve Švédsku. V barech to vyjde asi na stejno v obou zemích.

  • roman napsal:

    A jak je to s cenou piva? At uz v tom systembolagetu nebo v hospodach? Jake maji zvyky pri piti piva?

    Ja napriklad ziju v Londyne a pivo zde stoji 4-5liber (tj. 5-6 euro). A lezaky jsou zde vicemene strasne, kultura toceni piva nulova, spinave sklenice. Je to proste zeme kde si pije ale ktery to nevyzaduje. Taky se zde preferuje tmave pivo pred svetlym (svetle = horse piss). Jak je to ve svedsku?

  • Ladislav napsal:

    Děkuji za komentáře k článku. Čas mi dovolil odpovědět až dnes, omlouvám se. Pokusím se v odpovědi počet hrubek minimalizovat…
    Obecně je pivo (alkohol všeobecně) v restauraci několikanásobně dražší než v Systemu (2-3X). Pro úvod asi nutné uvést že tu platí Švédská koruna (cca 2,9 CZK, a 0,08 GBP). Ale zajímavé je, že tu běžné věci mají velice podobnou nominální hodnotu jako v ČR (chléb 20 SEK, chléb v ČR 20 CZK…ale nafta tu stojí jen 13 SEK-liter). Nejsem ekonom, tak tomu moc nerozumím, proč tu takové podobenství nominálních hodnot pro většinu běžného sortimentu existuje. Prostě kilo jablek tu stojí cca 24 SEK a v ČR, co vím, je to cca 24 CZK. Podobná je tu i velikost oficiální průměrné mzdy (25 000 SEK, 25 000 CZK).
    Pivo v Systemu stojí od 11 SEK (Pripps Blå) až třeba k 70 SEK, ale to mluvíme o opravdovém uniku, jako třeba Hellwoeen dýňový speciál od Samuela Adamse. Opravdové speciality pak můžou stát i přes 100 SEK za 0,7 litru. Běžně se třetinky dobrých IPA a APA (Sierra, Mikkeller, apod.) pohybují okolo 25-30 SEK. Ležáky dle značky 11-25 SEK (to co mám v paměti). A potom obsah alkoholu…vyšší cena.
    V restauraci potom Bernard v lahvi může stát 60 SEK a více. Proto na pivo do restaurace tak často jako v ČR lidi nechodí. Spíše na dobré jídlo a zábavu (a k tomu pivo :). Jít jen na pivo a platit potom za rundu piv v restauraci 270 SEK pro 4 lidi je celkem frustrující.
    Děkuju za tip k Solna Öl, to mi zatím uniká. Ale vím že pivovar Östrelenbryggarna nechává vařit jejich ležák Skånsk Klassiker v ČR, údajně z jejich Skåne sladu (možná vaří někdo jako Platan, protože v Tomelille nabízejí naostro produkci právě Lobkowitczů v lahvi). A jako úsměvná potom může působit skutečnost, že pro zájemce o Beer sommelier kurz je jako třetí lekce zařízen výlet do pivovaru v Chodové Plané. Takže česká stopa tu jako je…a totéž platí i pro vybavení minipivovarů, nebo výčepů-Lindr je tu, docela známý- zejména kvůli ceně.
    Za 7 let jsme nezjistil, že by tu byl nějáký druh piva honorován oproti ostatním, jak uvádíš v UK. Je to dané asi historií vývoje piva v daném regionu a Carlsberg tu vše válcoval (ale třeba na ostrově Gotland je historicky rauchbier). Množstevně je dominantní jednoznačně ležák, ale i Ale má své silné zastoupení. A to platí jak v Systemu, nabíce minipivovarů, tak v restauraci…mj. je tu celkem velké množství Sport a English pubs.
    Zajímavé je co uvedl PIvo (mám celkem omezené sprovnání s domovinou, takže děkuju za komentář, ale snad vznikají i dobrá piva. Teď na Velikonoce si něco objednám dalšího).
    I zde je v craftbrewing celkem boom. Možná že do pivovaru zde jde ne jen ten kdo má v zadku dirku, ale kdo to myslí hlavou a hlavně srdcem. Nedávno byl k dispozici zajímavý komentář z Harpoon brewery na toto téma, z USA. Tam je situace s craftbrewering boom daleko pikantnější, mám v plánu přeložit a přeposlat.
    Skåne se dá vyhnout letecky :). Karavanem tě ubíjející rovina nejspíš nemine.
    Skål…

    • PIvo napsal:

      Chtěl jsem se tehdy ze studijních důvodů stavit v pivovaru South Plains, který se rozjížděl, to by mě Skane skutečně neminulo. Jenomže jsme letěli Berlin-Stockholm a pak parním kočárem přes Umea do Abisko. Autem bych se zbláznil.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »