Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Vlastní cestou aneb díky pane Bernarde

Čtvrtek! Pracovní týden se pomalu blíží ke konci a já toho mám opravdu plné zuby. Vytížení se na mě podepsalo podstatným způsobem a nejraději bych po příjezdu domů nedělal vůbec nic a maximálně se uklidil k PC nebo TV. Telefon – volá mi žena, že prý potřebuje naší ratolesti koupit nějaké oblečení a že tedy pojedeme na nákup do okresního města Hodonína. No nazdar(!), říkám si – toto mi ještě chybělo! Protože mě však už pár let zná, tak vzápětí dodává:„Můžeš si sednout někam v klidu na pivo a já s malou půjdeme po nákupech.“ To už je lepší, souhlasím tedy. (fejeton)

Vybírám si podnik Budvarka, kde v tuto odpolední dobu bude jistě klid. Sotva usedám ke stolu se stylovým názvem Na Chmelnici, přichází číšník a dotazuje se na mé přání – přineste mi kroužek a pořádného turka k tomu. Patřím k lidem, kteří do hospůdky na pivo zásadně nechodí sami. Hospoda je pro mě kulturní místo, kde se setkávám s přáteli a řešíme problémy celého světa. Toš, co včil – říkám si. V pracovní tašce mám naštěstí poslední vydání magazínu Vlastní cestou, takže jej zcela nestylově rozkládám na stole. Sotva jej rozevřu, přichází číšník – zanechává mi na stole jedno krásné orosené a turka k tomu. Pivo je na dva zátahy ve mně a žádám promptně další. Číšník odchází a já se pouštím do čtení. V úvodníku na mě vykoukne rozesmátý Standa Bernard – hezká slova, která mají hloubku – nezačíná to věru zle. Číšník přináší další půllitr a než otočím stránku na rozsáhlý rozhovor s hercem Tomášem Hanákem zaposlouchám se na chvíli do dění v hospodě.

Zátiší na stole ...

Zátiší na stole …

U sousedního stolu, který nese název Várečný, sedí dva (odhadem) pětapadesátníci s dámou přibližně shodného věku. Probíhá právě zapálená diskuse na rockové téma – dominuje dohadování, ze kterého alba skupiny Queen je profláknutá píseň Bicycle Race. Jeden z pánů tvrdí, že je 100% z alba Jazz a druhý trvá na singlu. Argument stíhá argument a debata má překvapivé rozuzlení. Pán s prošedivělým vlasem a vzezřením postaršího Franka Zappy vytahuje z kapsy svůj našlápnutý android, připojuje se se k netu a vynáší verdikt – pravdu máme vlastně oba! Dáma si zase prohlédne obal alba a diskuse pokračuje dál. Já se zahloubám do rozhovoru s Tomášem Hanákem – o jeho snech, ideálech, krutém vystřízlivění, dluhu o velikosti půldruhého miliónu, o tom, jak ze starého objektu vyšlapal prosperující hospodu, o politice, … Hezké počtení a musím uznat, že i tazatel měl styl a uměl volit otázky.

Dopíjím další půllitr a opět je tu číšník. Dáváme řeč na téma, které pivo se tu nejvíc čepuje, jak zkoušeli provedení Budvar Cvikl a jak museli sudy vylévat, protože sklepní provedení Budvaru místní pijáky nezaujalo. Objednávám si kroužek říznutý tmavým ležákem. Rocková skupina od Várečného mezitím vyrovnává účet, odchází a stůl tak na chvíli osiří. Zahloubávám se do článku o lesních stromových hotelích ve Švédsku a moje myšlenky se mimoděk dostávají k mému redaktorskému kolegovi Kubovi. Jakub přijal místo právě v Pivovaru Bernard a setkává se tam s dalším mým pivovarským známým – Romanem Holoubkem. Jak ti dva spolu budou pracovně vycházet, kam posunou pivovar, s jakými pivy překvapí? To jsou otázky nad kterými přemítám a k Várečnému usedají dva mladíci s kšiltovkami v černých mikinách. Svorně si objednávají kroužek a ani při řeči neodloží své mobily. Ach, ta mladá generace, oni se bez toho mobilu snad ani nevyse …

Po odchodu rockerů ...

Po odchodu rockerů …

I říznuté pivo je ve mně a už přichází moje žena i s ratolestí. Dáváme si něco malého k jídlu, malá nezbytné hranolky s kečupem, já vše zakončuji posledním kroužkem. Při placení si uvědomuji, že únava je ta tam a já, ač jsem byl snad po druhé v životě v hospodě sám, jsem si za tu chvilku skvěle odpočinul. Paráda. Při ukládání magazínu zpět do tašky mě napadá jen – díky i vám pane Bernarde, díky za příjemné relaxační odpoledne …

Pěna dní?

Pěna dní?



Komentáře

  • PIvo napsal:

    Pivní Troll, nejlepší z nebojácných recezneztů, jehož cizí zadnice vůbec nazjímají, začal s první osobou přítomného času a okamžitě se to koukám na všech provalených serverech ujalo.

  • Kuba napsal:

    Co to Kubovo angazma v Humpolci znamena pro Falkona?

  • asfaf napsal:

    podruhé v životě v hospodě sám? no pane… tak to je rarita… Je fakt, že je samozřejmě lepší zajít na pivko s někým, než sám, ale stejně si nějak nedovedu představit, že bych dokázal zpětně ze svého života vypreparovat všechny situace, kdy jsem si zašel sám do hospody – ochutnávka nějakého fajn moku po cestě z práce, čekání na nádraží, jedno k obědu, jedno na horské chatě po výstupu, další někde ve vesnici po sestupu, někdy večer na lepší spaní, jen tak na relax… a hlavně na chuť..

    Vzpomínám si, že se před lety manželka od kamaráda zmínila, že si ještě nikdy sama nezašla do restaurace na jídlo. Zůstal jsem v němém úžasu. Ještě že jsem se jí nezeptal, jestli si někdy sama zašla alespoň na jedno orosené do nádražky před spaním… 🙂

  • DanDv napsal:

    Taky nerad sám do hospody. Nudím se tam. V hospodě se musí klábosit. Když už fakt není zbytí a do hospy sám musím (třeba proto, že tam zrovna čepují nějaký speciál, který už tam nikdy, opravdu NIKDY čepovat nebudou), jsem rád za wifi a nějakého toho androida. Aspoń si člověk může v klidu projít pivní weby.

    • Kuba napsal:

      Mám to podobně. Hospoda je o společnosti, a když se náhodou stane, že je tam člověk sám (zmíněná ochutnávka, zastávka na jedno při cestě kolmo, nebo třeba čekání na vlak bo něco podobnýho), tak se taky rád kamarádím s mobilem. Nepřipadám si potom tak divně.
      _
      A Moro, nevím, jestli se ještě můžu počítat mezi mladý, ale já se ráno bez mobilu fakt nevy… Nějak si u toho rád čtu; na knížku je to krátko, na zprávy o politice ale ideální místo 😀

      • Moro napsal:

        No, mně šlo spíše o to, že mladí přesto, že jsou minimálně dva (nebo více), neodloží své mobily a namísto, aby spolu pokecali, tak si „hrají“ s mobily a komunikují spíše spoře. O tomto dle mě hospoda a sezení v ní není 😉

        • Kuba napsal:

          Jasně, souhlasím. Já jen, že jsem si vybavil, jak se každý ráno po probuzení, utíkám zavřít na pár minut s mobilem na místo úlevy 🙂

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »