Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Jak postupujeme při hodnocení piva na škále 0-10 (metodika hodnocení piva)

Každé pivo, které na Pivních recenzích hodnotíme v dolním „pivním“ pruhu ve škále 0 až 10 (kde 0 je nejnižší) prochází jednotným systémem hodnocením. Toto číslo nemá jen orientační význam, ale i srovnávací — jak si na tom dané pivo stojí mezi ostatními. Jak tedy počítáme toto magické číslo? Nechali jsme se inspirovat na webu BeerAdvocate.com – známý to americký web, kde lidé hodnotí piva z celého světa. Je to největší web na hodnocení piva vůbec, má obrovskou komunitu.

Jedná se o vážený průměr z hodnot patřičných kategorií a rozdílných vah:

Barva — 10 %

Barevnost a průzračnost piva. Barevnost by měla odpovídat příslušnému stylu. Měla by být správně sytá, kalná či průzračná, světlá, tmavá a zkrátka barevná tak, jak který pivní styl předepisuje.

Pěna — 10 %

Pěna by měla ve sklenici pěkně držet, pěkně kroužkovat, neměla by hned opadat a vyprchat, měla by chránit pivní hladinu od styku s okolím. Samozřejmě pěnu ovlivní u točených piv z poměrně velké části zručnost výčepního, způsob čepování a technologie v pivnici, ale s tím je nutné počítat.

Vůně — 20 %

Vůně, kterou pivo produkuje při teplotě podávání. Řídíme se doporučeními pro každý styl — tedy v ležáku českého typu by měl být cítit slad, chmel a případně kvasnice, ne však cokoli jiného. Naopak v pšeničném pivu je žádoucí aroma banánu, hřebíčku, citrusů a dalšího ovoce.

Hodnotíme nejen vůni jako takovou ale i její výraznost a vyváženost složek.

Chuť — 40 %

Chuť je pro hodnocení piva nejdůležitější. Zde opět uvažujeme, jak by mělo v rámci daného stylu pivo chutnat, jak jsou jednotlivé složky výrazné, jak jsou propojené spolu. Též hodnotíme plnost piva, vyváženost a výraznost hořkosti a její charakter.

Říz — 10 %

Říz, který obvykle ovlivňuje i pěnivost piva, má sice na výsledné skóre malý vliv, souvisí však částečně i s vnímáním chuti a pitelností. Pivo by tedy mělo mít říz nejen odpovídající stylu (např. u českého ležáku střední až silný, u pšenice silný a podobně) ale i správný charakter, který nebude rušit chuťový zážitek a neznehodnotí tělo piva svou přílišnou nebo slabou výrazností.

Negativně se na hodnocení může projevit i pivo, které po otevření lahve přepěnilo — to bývá způsobeno špatnými surovinami či chybou při výrobě.

Pitelnost — 10 %

V této kategorii hodnotíme, jakou chuť jako konzument máte na další doušek po napití. Na pitelnost má vliv nejen chuťová kvalita piva, ale také jeho výraznost, obsah alkoholu (těžká piva se obvykle nedají pít ve větším množství) ale i svěžest vzorku.

Shrnutí

Jakmile máme obodovány jednotlivé faktory, provedeme výpočet buď ručně nebo čísla zadáme do chytré tabulky, která nám vážený průměr položek vypočítá. Ten je následně zaokrouhlen na nejbližší hodnotu stupnice a později se objeví v recenzi pod každým pivem. Snažíme se tak dodat hodnocení větší objektivitu, než tu, kterou by mělo, pokud bychom celkové číslo jen „střelili od boku“.

Pokud chcete mít představu, jak asi chutná pivo s příslušným bodovým hodnocením, prohlédněte si seznam níže, který uvádí odpovídající kvalitu piva spolu s přílušným bodovým hodnocením:

  • 0 — Životu nebezpečná tekutina, použít maximálně na hubení hlodavců.
  • 1 až 2 — Šmejd, kterým si neumejete ani nohy, velmi podprůměrné pivo s množstvím senzorických a/nebo stylových vad.
  • 3 — Podprůměrné pivo na hranici pitelnosti, často se senzorickým vadami nebo vlastnostmi neodpovídajícími příslušnému pivnímu stylu.
  • 4 až 6 — Průměrné pivo, bez větších senzorických vad, které více méně odpovídá danému stylu, slušně pitelné.
  • 7 až 8 — Nadstandardní, výborné pivo bez senzorických vad výborně odpovídající pivnímu stylu uváděnému pivovarem.
  • 9 — Vynikající, bezvadné pivo, o kterém budete psát máti domů.
  • 10 — Nedosažitelný vrchol.

Doufáme, že jsme tedy osvětlili základní princip našeho číselného hodnocení při degustacích a recenzích. Chutě každého recenzenta jsou popchopitelně do značné míry individuální, proto se, pokud možno, snažíme každé pivo ochutnat více lidmi aby bylo hodnocení objektivnější. Podle našich zkušeností se však na základních charakteristikách a obvykle i na hodnocení (± 1 bod) shodneme.



Komentáře

  • Jeff napsal:

    Berte moje následné poznámky jako pokus o posun této problematiky. Ne jako kritiku. Jako osnova je to OK jako metodika se mi to zdá nedotaženo. Když už jsou uvedeny ty vážené průměry jednotlivých dílčích vlastností hodnocení mělo by jasně pro čtenáře vyplynout, kolik vlastně dílčích bodů za tu danou vlastnost pivo dostalo. Jako příklad vezmu barvu. V recenzi bývá popisně uvedeno je zlatá, je temná neprůhledná a konec. Podle metodiky má váhu 20 % tedy 0-4 body. Co já jako čtenář z výše uvedeného popisu barvy vyčtu ohledně hodnoceni? Nic. Proto jsem v předchozí debatě u trapistů narážel na to hodnocení vína. Podle mne by závěr hodnocení jednotlivých kategorií by měl končit podobně jako vynikající-velmi dobré-dobré-uspokojivé-neuspokojivé, jedno jediné (či dvě) slovo na konec a z toho by vyplynulo obodování dílčí vlastnosti a po přepočtu váženým průměrem by se došlo k výslednému hodnocení. Ještě si dovolim malou poznámku 40% pro chuť 20% pro barvu? To se mi zdá jako špatný poměr. Myslím, že chuť u piva hraje mnohem důležitější roli a barva měně důležitou roli než máte v metodice nastaveno, nemluvě o tom, že barevný etalon pro jednotlivé kategorie piv asi neexistuje, že. Ve skutečnosti u hodnotitele bude chuť výrazně převažovat a tvořit cca 60-70% celkového hodnocení. Já vím, že rýpu a asi měnit cokoliv v zaběhnutém způsobu hodnocení už bude hodně komplikované…. 🙂

    • pinkano napsal:

      Není to tak, že váha 20 % znamená 0-4 body. Vždy je to tak, že každé položce dáme 0-10 bodů a pak se z toho dělá vážený průměr. A to je podle mě dost spravedlivé a dokáže odrazit nedostatky jednoho z parametrů. Co se týče rozložení vah, zdá se nám to férové. Pivo není jen o chuti, je o všech složkách. Možná mohla dostat barva 15 % a chuť 45 %, ale to už je teď bohužel pozdě, když je vše zaběhnuto.
      Etalon barev sice neexistuje, ale stout nemůže být medové barvy atd.
      Každopádně díky za podněty!

      • Jeff napsal:

        No jasně, že to nejsou 0-4 body, mea culpa, popletlo mě, že stupnice je 20 hodnotová díky půlbodům, ale rozsah je jen 10 bodů. Ale 2 body těch 20% v maximu může udělat
        Ale interně si myslím, že hodnotitelé vždy podlehnou kouzlu chuti a pokud se zveřejňuje jen takto konečné hodnocení, bez rozpisu na jednotlivé položky, nakonec převážně výsledek bude odpovídat chuti z těch 70% 🙂 ale to už je jen takové moje hledání blech….

        • pinkano napsal:

          Snažíme se opravdu pocitvě hodnotit, navíc když je špatná pěna, je to vidět jak na obrázku, tak je to ve slovním hodnocení zohledněno a popsáno. Třeba „Tragická pěna“ a podobně 🙂

          Druhá věc je, že se pro výpočet výsledku používá chytrá tabulka, která by měla omezit dojmy typu „skvělé pivo, 8“ když je více faktorů špatně — každá část hodnocení se vyplňuje a tabulka výsledek vypočítá. Pokud bychom podlehli chuti, tak by to znamenalo, že i ostatní položky hodnocení musí být vyplněny s vysokým skóre aby to ve výsledku dalo dobré bodové hodnocení.

  • Martin napsal:

    Opravdu mě mile překvapilo.!!! Už mám dost klasických ,,EURO PIV“ tipu Gambrinus… 🙁 opravdu si ho s chutí vychutnám i v lahvovém stavu. 🙂

  • vítězslav ivičič napsal:

    Nedalo se to skoro pít….příliš kávová chuť,bez bublinek,jako voda z kohoutku….Myslím tím sudový Nakouřený švihák…Kvalita mne velmi zklamala a to nedám na pivovar Eggenberg dopustit!!Světlá piva jsou super,ale tenhle nakouřený švihák se nepovedl….

  • Jirka2 napsal:

    Postup při hodnocení vypadá dobře.Ale!Záleží i na tom kde hodnotím v jaké jsem náladě,možnosti srovnání a i na školenosti degustátora.Přijít do hospody nebo si koupit lahvové a degustovat je o ničem.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »