Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Česká pivní legislativa — máte správně označené pivo?

Jak si možná v poslední době všímáte, tu a tam se objeví, nejen na našem webu, nějaká kritika nebo připomínky k tomu, jak jsou postaveny české zákony týkající se piva. Řekli jsem si, že už asi na čase sepsat všechny tyto připomínky do jednoho článku a zároveň vytvořit ucelený manuál pro pivovary, jak označovat svá piva.

Záměrem není jen upozornit na to, že by se asi mělo někde něco změnit (haló, poslouchá někdo ze Svazu pivovarů?) ale taktéž dát k dispozici menším (a bohužel často i velkým) pivovarům manuál k tomu, jak správně označovat své pivo, aby se jim nestalo, že je jednoho dne navštíví inspekce jako se to stalo Heinekenu u Zeleného piva. Situace znepokojuje, jak se zdá, všechny. Pivovary, konzumenty, i nás, pivní publicisty. Zašli jsme si tedy o celé věci s p. Žákem ze Sdružení za poctivé české pivo o celé věci promluvit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Zde jsme jednotlivé body probrali s Ing. Mezerovou a Ing. Pokorou z odboru kontroly, laboratoří a certifikace a následně tyto informace ještě redakce Pivních recenzí doplnila o informace z oficiálního vyjádření SZPI získaného koncem srpna 2013.

ilustrační foto (vemnr)

ilustrační foto (vemnr)

Stupňovitost

Stupňovitost, toť věc ošemetná. Před nějakou dobou ještě zcela běžná, pak vytlačená jen označením kategorie (výčepní, ležák, speciál, …) a nyní se opět navracející a to jak v podobě PET lahví z minipivovarů, tak v podobě o stupeň lepších reklam. Jak to tedy s tou stupňovitostí v dnešní době vlastně je? Vyhláška hovoří jasně, tedy „lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny
vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech“. Žádné stupně.

Je tedy v zásadě několik případů, které mohou nastat:

  • Dvanáctka — v zásadě správně, má se za to, že pivo má 12 % EPM (platí i o jiném čísle uvedeném tak, že vyvolává dojem, že určuje stupňovitost)
  • 12° pivo — chybně, pro označování se mohou použít jen procenta, nikoli stupně
  • Dvanáctiprocentní pivo nebo 12 % pivo — správně

Ideální není ani příklad viditelný na některých etiketách — totiž že je sice uvedena „Průměrný extrakt původní mladiny: 12,5 %“, na dalších dvou místech etikety je však „12° pivo“. Používat jen procenta a to v obou případech. Stupně jsou vidět i na etikatách velkých pivovarů, které mají na legislativu určitě dost zásadní vliv. Moc nechápu, proč nedodržují něco, co si samy prosadily.

Dnes už je to obecně známé, pro jistotu to však ještě zopakuji — stupňovitost se uvádět nemusí, pokud ji však pivovar uvede, tak ji musí dodržet. Zaokrouhluje se dolů na celé stupňě. Nechci konkrétně jmenovat ale jedno populární pivo, stupňovitost asi 11,8 %, vídám velmi často napsané jako dvanáctku, což je samozřejmě chyba. Problémy s označováním se netýkají jen samotných lahví nebo sudů ale i ostatních propagačních materiálů. Všude musí být stupňovitost správně uvedena.

Celé by se to tak dalo nazvat jakousi podivnou „válkou o symbol“ za číslem. Absurdní? Jednoznačně.

Složení

Filtrované pivo, nefiltrované pivo, pasterované, kvasnicové…to by z toho měl běžný konzument mít v hlavě asi hokej, že? O tom, kterak se jednotlivé druhy od sebe liší, jsme už psali. Nemám na to sice žádný výzkum ale troufám si tvrdit, že valná většina minipivovarů právě má ve složení nápoje chyby. A jaké jsou ty nejčastější?

  • kvasnicové pivo — kvasnicové pivo je jen a pouze pivo s přídavkem kvasnic (např. ve formě rozkvašené mladiny), nestačí tedy aby bylo nefiltrované
  • kvasnice nebo kvasinky ve složení — pokud pivovar uvádí kvasnice nebo kvasinky ve složení, musí být do piva přidávány po ukončení kvašení. Rozhodně tedy nestačí aby šlo o „přírodní nefiltrované pivo“
  • špatné pořadí surovin — pivo má složení voda, slad, chmel/upravený chmel/chmelové produkty (, kvasnice). Rozhodně ne v jiném pořadí. Nebo do piva dáváte více chmelu než sladu? Asi ne. Suroviny uvádíme v pořadí podle zastoupení v receptuře.

SPZI se moc nepozdává ani označování pivním stylem. Pokud tedy něco takového (nedejbože, když vaříte pale ale!) na etiketu uvedete (idálně spolu s formulací například v podobě „obchodní označení“), je nanejvýš vhodné jinde uvést „zákonná kategorie: pivo ležák světlý svrchně kvašený nefiltrovaný“ abyste zbytečně někoho nedráždili. Naštěstí se toto zatím toleruje protože je těžké prokázat, že není název pivního stylu jen obchodní označení piva (kterým ostatně, zejména u minipivovarů, většinou bývá).

Za příkladu mohu dát jedno nově prodávané pšeničné pivo, které je sice nefiltrované a jinak správně označené jako „svrchně kvašený světlý ležák“, přesto má však ve složení kvasinky, které tam však nikdo nepřidal protože potom by v označení muselo být navíc slovo „kvasnicové“.

Druh použitého sladu

Označování skupinou piva (ležák, výčepní …) má jeden háček. Pokud je v sypání více než polovina jiného sladu než ječného, nesmíte pivo označit názvem příslušné skupiny ale musíte ho označit pouze podskupinou (pšeničné, z jiných obilovin, …) a zároveň uvést EPM. Pivo může být „ležák“ nebo „výčepní“ pouze pokud je v něm převážný podíl ječného sladu. Tedy taková dvanáctka pšenice s 60 % pšeničného sladu je jen „12 % pšeničné pivo svrchně kvašené“.

Způsob kvašení

Vyhláška praví, že pokud je pivo svrchně kvašené nebo dokvášené v lahvi, musí být tato informace na obalu uvedena. Pokud tedy vaříte ejly, je třeba pivo označit jako svrchně kvašené. A protože je legislativa tak trochu postavená na hlavu, tak k tomu musíte v případě 11-12,99 % piva uvést ještě navíc označení ležák. Takže máte vlastně ležák ejl a i kdybyste sebevíc chtěli, tak s tím nic nenaděláte, dokud se legislativa nezmění. To stejné platí pro lambiky, spontánní kvašení se označuje jako svrchní kvašení.

Barva piva

Barevnost je ve vyhlášce definována dost vágně a znění bodů týkající se označování barvy umožňuje například pivo, ve kterém je 90 % světlého a 10 % barvicího sladu označit jako světlé, polotmavé i tmavé. Vyberte si. Ve Vyhlášce se totiž píše že světlé pivo je „pivo vyrobené převážně ze světlých sladů“ což 10 % barvicího sladu splňuje. Zároveň takové pivo však spadá i do tmavých a polotmavých piv jelikož jde o „pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady“.

Inspekce tedy doporučuje se zde neřídit doslovným zněním vyhlášky ale přihlédnout k tomu, jak pivo na výstupu vypadá a pokud by měla být barva zavádějící (a tedy by hrozilo klamání spotřebitele), zařadit pivo do jiné podskupiny.

Chmel?

Chmel je další veselá část označení. Jistě jste na etiketách již mnohokrát viděli napsané u minipivovarů „chmel“. Jenže kolik z těchto provozů používá chmel ve formě hlávek? Řekl bych že skoro žádný. Označují svá piva tedy chybně. Doporučení SZPI zní tak, že je nutno na obalu rozlišovat mezi chmelem (hlávky), upraveným chmelem (granule) a chmelovými extrakty. Fajn je označení „chmelové produkty“ protože tím obsáhnete vše, co se z chmele dá vyrobit.

Sice si nejsem jist, zda se v řetězci dohledatelnosti surovin dá v mnoha případech vůbec zjistit, jakou formu chmelu sládek na varně do díla nasypal, nicméně doporučením je vhodné se řídít.

Dodatek pro minipivovary — trvanlivost, skladování, šarže

Velké pivovary s tímto problém nemají, v malých je to však dost časté. Na etiketě chybí datum minimální trvanlivost, způsob skladování a číslo šarže (várky). Poslední ze jmenovaných údajů sice není povinný, leč je doporučeno jej uvádět kvůli dohledatelnosti (to má ráda i Celní správa).

Pro označování si stačí koupit 2 razítka — jedno na datum a druhé na číslo várky. A máte vystaráno.

Závěrem

Tak, pivo jsme si označili správně, teď je na řadě další krok. Stěžovat si kde to jen jde a dávat najevo svoji nespokojenost s tím, jak pivní zákony v naší pivní zemi vypadají.

Zásadní problém vidím v zkostnatělých názvech zákonných kategorií. Narazit by tak mohl například nejmenovaný pražský pivovar se svým (mimochodem skvělým) nakuřovaným porterem. Který samozřejmě porter není protože nesplňuje hranici 18 % EPM aby mohl spadat do kategorie porterů. Nebo proč do kategorie ležák spadají i piva, která nemají s ležákem jako pivním stylem nic společného a jen je pivovar uvařil ve stupňovitosti odpovídající této zákonné kategorii? Řešit rozdíl mezi stupněm a procentem, když oboje vyjadřuje to samé, mi taky připadá dost nemocné.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že SZPI za nic nemůže protože tam musí jen dodržovat nařízení a zákony, které byly vytvořeny někým jiným. Na plná ústa to samozřejmě nikdo neřekne, je však evidentní, že i jim současná situace vadí a nemají z ní radost.



Komentáře

  • Pivní Filosof napsal:

    Myslim ze problem je spis „kulturni-jazykove“. Svrchne kvasena piva jsou jeste docela nova vec tady a zakony jdou obvykle pomalejsi nez zmeny (a budme realisticke, tohle neni az tak dulozite).

    Kazdopadne, skvely clanek!

    PD: stupnovitost vs procent, no, to je fak hloupost.

    • jarin napsal:

      pokud uvádět stupňovitost, tak pouze s příslušnou jednotkou – P (°Plato), tak jak tomu je běžné v zahraničí. pouze číslo nebo číslo s kroužkem neznamená vůbec nic. (už na střední škole ve fyzice byl výsledek bez příslušné jednotky špatný výsledek)
      procenta jsou bez jednotková

  • Sam Bake napsal:

    Na tu „dvanáctku“, která dvanáctkou není (a nevím, proč ji tolik lidí má za dvanáctku) jsem občas obsluhu v hospodě slušně upozornil, ale od té doby, co na mě servírka vyjela, že jim to vozí jako dvanáctku, tak radši držím jazyk za zuby 😀

    Jinak možná si to moc beru, ale přestože chápu, že pro účely zákona existuje jiná terminologie, tak když vidím nějaký ejl označený jako ležák, tak mě to pokaždé naštve… 🙁

    • Jirka 2 napsal:

      Už hodně dlouho jsem se v hospodách nesetkal s označením dvanáctka.Přesto i když je na pípě napsáno třeba Premium ze zvyku si objednávám dvanáctku.

      • Sam Bake napsal:

        Já se s tím právě setkávám docela často.
        A někdy je dokonce u toho piva napsané „12°“.

        Mimochodem to označení „Premium“ je podle mě taky takové zvláštní, myslím, že víckrát se o tom na PR podobně vyjadřovali i kluci z redakce…

  • Sam Bake napsal:

    Díky za další super článek – přehledný, stručný a zajímavý.
    Jen doplním, že porter je DLE ZÁKONA od 18 % EPM (včetně), nikoliv 19 % EPM.
    (Ale zároveň to musí být tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů.)

  • PIvo napsal:

    Zaokrouhlování dolů má asi ulehčit od daní, ale je povinnost tenhle matematický nesmysl psát i na obaly? Taky by mě zajímalo, zda by tam měl být uveden cukr, pokud je použit v sypání. Bylo mi několikrát sděleno, že teoreticky ano, ale není to informace z příslušného odboru a obávám se, že to tak v praxi nefunguje.

    • Jirka 2 napsal:

      Cukr musí být uváděn.U piva označeného jako české se nesmí používat.

      • gum napsal:

        Zdroj? Pokud vím, musí být splněno jen „Celkový podíl sladového extraktu pocházejícího ze schválených odrůd ječmene pro České pivo musí tvořit alespoň 80 % celkového extraktu“. Taková Polička cukruje a má České pivo.

        • PIvo napsal:

          Polička to na obalu uvádí? Ta cukruje určitě, občas je i dost lihová. V českých minipivovarech je cukr údajně běžná praxe. Zajímalo by mě, jestli si tak počíná skutečně i ten Prazdroj, tam to ale v chuti poznat není.

          • Premek napsal:

            Již několikrát jsem upozorňoval na to, že je třeba rozlišovat dva pojmy, vyrobeno z a obsahuje! Cukr je výsledkem celého procesu výroby piva, od sladování po rmutování. Pokud cukr nebude, nebude ani alkohol. Pokud sládek nechá pivo hluboce prokvasit, asi nebude mít nakonec cukr / možná / ale také nebude mít tělo, prostě nebude moc chutnat… Kdo pivu trochu rozumí, tak tohle ví!

            • gum napsal:

              Přemku, to je myslím PIvovi jasné 🙂 Každé (obvyklé) pivo obsahuje (zbytkové) cukry. Tady jde o to, zda je cukrem nahrazována část sypání.

              A ano, ve složení je uveden cukr a na obalu CHZO České pivo.

              • DAle napsal:

                zdravim, a co když je ¨cukr¨ přidáván při stáčení pro dokvašování v lahvích?

                • gum napsal:

                  Možné by to bylo, to by však muselo mít pivo uvedeno na obalu „dokvašováno v láhvi“. Druhá věc je proč by to pivovar dělal. Je logické, že chce zvýšit stupňovitost např. protože má malou scezovačku a nevyrobil by dostatek piva, tak si pomůže cukrem. Pokud by však dávkoval cukr do lahví, tak by musel prodávat pivo nefiltrované aby se nasytily (kvasnice zpracovaly cukr), je tam však nejistota nehomogenního rozdělení kvasnic do lahví a tedy různého nasycení lahví (= problém s konzistencí várek).

        • Jirka 2 napsal:

          Bohužel máš pravdu.Je to horší než jsem myslel.Značka české pivo je celkem na h…Ale je fakt že třeba PP cukr pro svá piva nepoužívá.

  • DAle napsal:

    Ohledně těch kvasni mě napadá…
    složení-to slovo podle mne znamená, co to obsahuje. A tudíž pokud má někdo nefiltrované pivo a dokváší ho třeba i ve finálních nádobách, nelze pochybovat, že to pivo kvasinky nebsahuje, zaráží mne tedy že tam nemůžou být napsány… naopak slad a chmel už tam jako takový není, a uveden je…?
    Měli bychom tomu spíše říkat Suroviny: v tom případě by tam ale ty kvasnice být museli… CO S TIM?

    • PIvo napsal:

      To je pravda :D, správně by mělo být u většiny piv psáno: voda, sladový a chmelový výluh a odpadní produkty kvasnic, případně CO2. Jinak je to klamání spotřebitele.

      • gum napsal:

        Ono je to složitější. Kvasnice (stejně jako například kyselina mléčná, CO2 nebo látky na úpravu vody) jsou pomocná látka a tudíž se na obalu neuvádí.

        Jinak sami vidíte, že je to opravdu strašlivý kočkopes, už jen těmito souvislostmi.

  • Pražský pepík napsal:

    Na podobné téma bylo pár dnů před vámi psáno třeba tady: http://www.alkoholium.cz/chuda-a-nepresna-ceska-pivni-legislativa/

    A je dobře, že se o tom píše i tady. Má-li se totiž legislativa změnit, je třeba o problému psát, co to jen jde a tlačit tak na povolaná místa.

  • Miloš Bačkovský napsal:

    V článku je vše asi dobře popsáno. Co mi však chybí, je proč se u piva nemusí udávat ve složení chemikálie, kerá je přidána do konečného výrobku (trvanlivost) např. karcinogenní dusitan sodný. Každý výrobce tento údaj musí (!) na svém výrobku uvádět proč ne pivovary. To mají nějakou výjimku?
    Pokud trvanlivost nezajišťují dusitany, ať to někde veřejně uvedou, např na těchto stránkách.

    • Kuba2 napsal:

      Dusitany/dusičnany = sůl, která se přidává do masných výrobků hlavně kvůli stabilitě barvy. Zatím sem neslyšel o pivovaru, který by záměrně přidával do piva sůl…jinak se samozřejmě musí na etiketě značit veškeré přídavné/pomocné látky, tak jako u všech jiných potravinářských odvětví

      • Kuba2 napsal:

        Samozřejmě můžou tyto látky pocházet přímo z vody, avšak opět platí jisté limity, které je potřeba si hlídat při rozborech

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »