Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Lesk a bída kurtizán

Pan Honoré de Balzac (*1789 – †1850) by mi snad odpustil, že jsem použil názvu jeho románu (včetně názvů jednotlivých dílů), čímž žádám o tolerantní přístup i milovníky vážné literatury. Použít paralelu se slavným románem z období francouzského realismu mi připadalo nejen vhodné, ale i vtipné, tak snad bude připadat i vám. Jestli vám budou mé příměry připadat snad až příliš ostré pak vězte, že jich nebylo použito s nedobrým či dokonce zlým úmyslem.

Moje myšlenky jsou jakýmsi volným pokračováním blogu Quo Vadis …, který jste si mohli přečíst na našem webu před nějakým časem. Honza se v něm snažil nezaujatým okem nastínit problém toho, kam kráčí české pivo. Zkusím vám nabídnout čtení ve stejném duchu, ovšem na téma konzumenti piva, pivovary a minipivovary.

Ilustrační foto (vemnr)

Ilustrační foto (vemnr)

Díl I. – Jak milují lehké holky,

aneb o českém (většinovém) pivaři. Je to tvor spokojený s patřičně vysokým sebevědomím, konzumuje přece nejslavnější i nejrozšířenější pivní styl na světě a navíc … Již drahně let patří ve spotřebě piva na hlavu k absolutní světové špičce. Se svým pivovarem žije v jakési harmonicky symbiotickém vztahu a tento vztah je dosti pevný. Kdo by si myslil, že je to i vztah neměnný, pak se mohl hodně mýlit. Pro svůj pivovar je ochoten a schopen se i měnit a svým způsobem vyvíjet. Během velmi krátké doby se například naučil pít i směsky svého oblíbeného piva s něčím jiným – tedy záležitost, která byla dřív takřka nemyslitelnou a stávala se terčem nejednoho posměšku. Je to také vztah založený na důvěře a dosti vysokém stupni věrnosti. Pivař důvěřuje svému pivovaru a je věrný svojí značce, jiné odmítá a nebo se po krátké koketerii opět vrací do domovské náruče. Pozor – pivař však rozhodně není tvor slepý, vnímá i vidí, co se děje na trhu, ochutná produkty z jiných států či malých pivovarů, ale stále jej hřeje vědomí, že jeho „domovská značka“ je stejně nejlepší. Dá se vypozorovat, že pivař je svým pivovarem také vychováván – když pivovar změní technologické postupy, zefektivní a urychlí výrobu, či na trh uvede nový, progresivní obal, pak se pivař více či méně rád přizpůsobí a ochotně akceptuje tyto novinky pokroku.

Díl II. – Nač přijde láska staré pány,

aneb ze života nadnárodních pivovarských gigantů. Zde vládnou tvrdé podmínky a přežijí jen ti opravdu nejlepší. Jako v každém oboru i v pivovarnictví vládnou výkazy, zisky, ztráty, cash-flow, výnosy, úspory, optimalizace, atd. Chlebíček manažerů je tvrdý a neschopnost není tolerována. Pivovary musejí vyrábět a prodávat, zisk musí růst nebo alespoň neklesat a prostředky, jak toho dosáhnout jsou různé. Výrobní technologie našich pivovarů byly v nedobrém stavu, byly třeba velké investice do výroby, bylo třeba výrobu zrychlit a zefektivnit. Tak museli staří pánové otevřít své peněženky a investovat. Ale to nebyly zdaleka jediné investice. Značka a dobré jméno jsou jako křišťál, pokud popraskají, už se jen velmi těžce dostávají do původního stavu. Bylo třeba investic do reklamy, marketingu, osvěty pivařů, na vybavení restaurací, …  Tak naši staří pánové v rámci změn a norem EU opustili tradiční udávání stupňovitosti u našich piv, kdy lehké holky sice remcaly, ale v duchu myšlenky z kapitoly I. se nakonec přizpůsobily. Je mírnou ironií, že se „zastaralé“ stupně opět vracejí na etikety našich značek. Módní jsou také různé podpůrné marketingové akce, kdy za konzumaci piva dostávají pivaři dárečky a pozornosti, stejně jako kdysi lehké holky. I na toto umějí staří pánové otevřít své peněženky.

Zavedlo se používání chmelových extraktů i izoextraktů, naše pivovary jsou bohatší o CKT, metody HGB, atd. Jen opakuji – bylo to vše nutné stejně jako fakt, že je třeba pivařům občas připomenout, že tradiční výroba pořád žije, proto např. na etiketě či v reklamním spotu necháme pivo třikrát chmelit, či  natřikrát podrobit zkoušce ohněm. Z desítek se nám také stávaly devítky, aby po čase a s velkou pompou byli opět povýšeny do původního stavu, ač se vše odbývalo v legálním ranku výčepních piv. O ležácích – prémiových pivech nemluvě.  Samostatnou kapitolou by pak bylo vzkříšení zašlé slávy pšeničných piv, které staří pánové samozřejmě udělali po svém. Samozřejmě jim to bylo prominuto a sláva (taky)pšeničných piv narůstá. Musím zde také vzpomenout, že staří pánové rozhodně nejednají v rukavičkách – umějí se důsledně a ostře nejen bránit, ale také zaútočit na jiné, kteří se snaží jim ubírat podíly na trzích. Se zlou se také potázali ti, kteří se se starými pány chtěli přít, či si jim dovolili vytýkat chyby ve výrobě či marketingu. Pokud tedy použiji pana Balzaca, pak vztah starých pánů a lehkých holek je nutný, vzájemně potřebný a vyvíjející se.

Ilustrační foto (vemnr)

Ilustrační foto (vemnr)

Díl III. – Kdo se dá cestou nepravou,

aneb máme tu také minipivovary. Protiváhou velkých byli odjakživa malí. Minipivovary zažívají neskutečný boom a doslova vyrůstají, jako houby po dešti. I v tomto případu je však třeba se pravdě podívat zpříma do očí. Kvalita výtvorů je různá, stejně jako kvalifikovanost pivovarských, kteří zde pracují. Rád věci pro přehlednost dělím, bylo by asi radno rozdělit i naše mini. Tak tedy:

  • pivovary majoritně vystavující klasické pivo plzeňského typu
  • pivovary novátorské, zavádějící nové postupy, které seznamují svoje spotřebitele s pestrostí pivního světa
  • pivovary vezoucí se na módních vlnách pivního trhu

Je zřejmé, že existují i kombinace a spojení výše uvedeného výčtu. Od minipivovarů většina konzumentů očekává jakousi „přidanou hodnotu“ – kvalitu, osobitost, povýšený chuťový zážitek, atd., kdy vyšší cena produktu není jistě na závadu. V minipivovarech sládkují opravdoví odborníci, ale také lidé, kteří sotva prošli rychlokurzy o vaření piva. Od toho se samozřejmě odvíjí vystavovaná kvalita pivního moku. Najdeme zde inovátory a odborníky a v protiváze k ním jsou jiní, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že stačí, aby bylo vařeno poctivě – to přeci musí být dobré a vrcholem pivního umění je přidat kompot do piva nebo vonné koření do várky. Často se pak stává, že díky nedokonalé znalosti pivovarských postupů jsou várky až příliš kolísavé kvality a pivovar není schopen udržet nastolený kvalitativní trend. Také se stává, že pivovar uvaří pivní styl, jehož domovina je v jiné zemi a použije chybné postupy. Je velmi krátkozraké se domnívat, že když teď pivovar vykazuje zisk, bude jej díky takovým přehmatům vykazovat i v budoucnosti.

Ilustrační foto (vemnr)

Ilustrační foto (vemnr)

Díl IV. – Vautrinovo poslední převtělení,

aneb co bude dál. Těžko odhadovat, i když jisté náznaky tu jsou. V oblasti velkých hráčů se jistě bude situace přiostřovat. Klesá spotřeba čepovaného piva na úkor lahví a PET. Restauratéři a hostinští si už díky svojí naivitě či dokonce hlouposti při podepisování smluv s velkovýrobci, nebudou schopni vydělat na živobytí a budou svoje podniky zavírat. Napomáhá tomu i aktuální ekonomická situace v našem státu. Boj o spotřebitele se může už jen přitvrzovat. Osobně vidím pozitivum v tom, co s českým konzumentem „provádějí“ například Pivovary Lobkowicz prostřednictvím svého projektu Cesta pivních znalců, což bych označil jako nenásilné a pozvolné „poučování a vychovávání“ pivního konzumenta. V oblasti minipivovarů bude zřejmě pokračovat růst a doufám, že i v této oblasti poroste uvědomění i znalosti pijáků, kteří začnou rozlišovat kvalitu od pouhé komerce. Neměl bych ani zapomenou na domácí vaření piva – i tento segment je na vzestupu a je lhostejno, zda si doma mícháme pivo z plechovek, či vaříme z výtažků a nebo hezky klasicky ze surovin. Jen si netroufám odhadnout, jak se zachová náš Nanny State, až zjistí opravdovou masovost domovarnictví, třeba nám to proti malým vinařům zase trochu „osladí“.

Buď, jak buď – pivo se bude pít pořád a ať vám to vaše oblíbené chutná, ať je odkudkoli.



Komentáře

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »