Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Quo vadis České pivo?

Někde na webu jsem četl, že vysoké procento (řekněme třeba 80 %) kozumentů se zajímá o to, z jaké země pocházejí výrobky, které v obchodě kupuje. Proti tomu tam však bylo postaveno zjištění, že jen málokdo zná chráněné zeměpisné označení České pivo, které by jistotu původu mělo zajišťovat. To je určitě pro pivovary užitečné zjistění — má vůbec smysl se o tuto značku snažit, když většině lidí nic neříká a jen si tím pivovary komplikují výrobu (čti snižování nákladů)?

ilustrační foto (vemnr)

ilustrační foto (vemnr)

Pak je tu však i druhá strana mince. Jak moc si tím vlastně takový pivovar komplikuje výrobu? Něco mi říká, že i z těch, co CHZO České pivo znají a na lahvích vyhledávají, nebude asi mnoho pijáků, kteří opravdu vědí, co se za tímto symbolem ukrývá. Kdyby to věděli, tak by možná už toto označení vůbec neřešili. A kde je podstata tohoto problému? Hádám, že se zde střetávají dva tlaky — zachovat historické postupy a kvality českého piva a napasovat normu na praxi v největších pivovarech. Zkrátka aby se vlk nažral a koza zůstala celá. No a právě v tom druhém tlaku je asi zásadní potíž.

Čo si predstaviťe pod takým Českým pivom, vojín Kefalín?

Když si tu však stěžuji na kvalitu nebo nekvalitu nějaké normy, není asi od věci popsat jádro pudla, tedy vady, které norma má. Jeden by si řekl „Je to České pivo, tak to bude asi označovat pivo z českých surovin a vařené tradičními českými postupy“. Není to však zdaleka tak jednoduché. Co se týče tradičních postupů, specfikace Českého piva z Úředního věstníku EU 2008/C-16/05 (tedy ona norma) definuje použití jednoduché až trojité dekokce a odděleného hlavního kvašení a dokvašování piva.

To by celkem postačovalo, pokud bychom ovšem přehlédli požadavek na „maximální teplotu kvašení 14 °C“, což není zrovna tradiční teplota používaná při výrobě českých ležáků. Hodí se však velkým pivovarům urychlujícím výrobu teplejším kvašením v cylindrokónických tancích. To však rozhodně neznamená, že CKT = šizené pivo! Technologie HGB (ředění piva sifonem) taky původně nevznikla proto, abychom dostávali v hospodě osmnáctky ředěné na 10° nýbrž například proto, aby se pivovary vyvarovaly zbytečných daňových nákladů, pokud místo 11,8° piva uvaří 12,1° pivo vlivem kolísavé kvality surovin.

A suroviny?

Se surovinami je to bohužel horší než s definicí výrobního postupu. Diskusi, zda je v českém pivu cukr tradiční surovinou či ne, ponecháme stranou. Řekněme tedy jen, že cukr se v současné podobě normy používat může. A nejen cukr. Jelikož není definováno, co může mimo sladu sypání na várku obsahovat, můžete si zde představit například glukózový sirup či v extrémním případě rýži či kukuřici. Naštěstí s takovými surovinami se, v naprosté většině piv vyráběných v Česku, nesetkáváme.

Celkový podíl sladového extraktu pocházejícího ze schválených odrůd ječmene pro České pivo musí tvořit alespoň 80 % celkového extraktu (tedy zjednodušeně 80 % sladu musí být českého druhu). To je fajn až na jednu drobnost. Nikde se totiž nehovoří o tom, že ten slad českého druhu musí být skutečně vyroben Česku. Na webu Českého piva sice najdeme dokument uvádějící minimální podíl 50 % sladu vyrobeného „na vymezeném teritoriálním území“, nikde však není uveden zdroj této informace (a v Úředním věstníku nic podobného uvedeno není).

Podstatně horší než se sladem je to s chmelem. Nebo, chcete-li, chmelovými produkty. Ono se totiž sice hovoří o chmelu ale ve výsledku můžete používat libovolnou formu, tedy i chmelové extrakty. To ještě nemusí být takový problém (pokud nehledíme jen na náklady). Problém je však množství chmele (přesněji alfahořkých kyselin dodaných chmelovými produkty), které u světlých piv musí tvořit nejméně 30 % chmelení a u tmavých piv dokonce jen 15 %! Aspoň že je definována nutnost v těchto procentech použít schválené odrůdy z tradičních oblastí pěstování (určeno geografickými hranicemi), tedy v praxi Žatecký poloraný červeňák, Sládek nebo Premiant. Výsledkem tedy je, že v praxi může 70 % chmelení tvořit klidně chmelový extrakt z Číny a stále se bavíme o Českém pivu. Taky vám tady něco nesedí?

Co se týče vody a kvasnic, je určeno použití místní vody s tvrdostí dle specifikace. Kvasnice musí být spodní. Nikde však není uvedeno, jak dlouho má pivo kvasit či ležet, což má na charakter a chuť piva též dost podstatný vliv.

Závěr

V současné podobě je nařízení Českého piva bezzubým dokumentem, který nic zásadního nenařizuje a rozhodně není garancí, která spotřebiteli řekne „Ano, tohle je skutečné, nešizené, české pivo“. Nepopírám, že mnoho pivovarů z těch, co mají známku České pivo, vaří pivo tradičně za použití jen českých surovin a nemají potřebu nic nahrazovat ani nakupovat, tak aby ořezaly náklady bez ohledu na chuťový výsledek. To by však dělaly i bez této známky protože se domnívají, že je to správné a ne proto, že jim známka nějak marketingově pomůže a oni si tak vynahradí „ztráty způsobené použití kvalitních surovin“.

Bylo by fajn, kdyby se někdo na Inspekci zamyslel a i přes jistě silné lobby prosadil přísnější normu pro české pivo, která bude konzumentovi skutečně něco garantovat a nebude mít jen roli nic neříkající nálepky na obalu.

Bonus — České pivo hrůzy

Když se nad normou pro České pivo zamyslíme, budeme snadno schopni dát dohromady pivo, o kterém budeme tiše doufat, že se jej nikdo nepokusí uvařit. Přesto však může existovat a získat známku České pivo.

  • Sypání: 50 % český slad, 30 % světlý slad vyrobený v Maďarsku ze schválených odrůd pro České pivo, 20 % kukuřice z Brazílie.
  • Chmelení: 60 % vysokoobsažný chmelový extrakt z Číny, 10 % isoextrakt z Vietnamu, 20 % český chmelový extrakt, 10 % granulovaný Žatecký chmel.
  • Postup výroby: jednoduchá dekokce, uvaření 18° mladiny, následně hlavní kvašení při 14 C°. Ležení v délce několika dnů. Filtrace, vysoká pasterace pro trvanlivost 1,5 roku, ředění pomocí HGB na 9° a stáčení do bílých průhledných lahví.

Výstupem s největší pravěpodobností bude nepitelný výrobek pivního typu s vodovou chutí a ostře hořkou hořkostí. Dobrou chuť!



Komentáře

  • PetrM napsal:

    Velmi hezký článek, který popisuje legislativní stav ochranné známky. K úplnému obrazu mi snad jen chybí úvaha PROČ TOMU TAK JE?
    Zkusím podsunout myšlenku a také fakta.
    V době, kdy ochranná známka České pivo vznikala, se opravdu uvažovalo o mnohem větší svázanosti s tradičními postupy a surovinami, byla snaha u ukotvení a podporu opravdu originálních českých prvků receptur.
    Jenže …
    Začalo se projednávat KDO vlastně by měl získat právo na používání ochr. známky. A to byl právě ten kámen úrazu nebo chjceteli jádro pudla. Uvědomme si, že se píše rok 2005-6 (známka je platná od r. 2008), většina menších a středních pivovarů u nás na tom není nějak růžově, dominují SAB, InBev, Heineken. Velcí hráči mají >80% trhu. A nyní má vzniknout ochranná známka a tito velkovýrobci pivních sifonů jí nebudou moci používat? Protože používají HGB, nakupují suroviny na aukci v Amsterdamu a kvasí narychlo při vyšších teplotách a tlacích? Přece není možné, aby tyto ikony českého pivního nebe (rozuměj pro 95% pivních lemptačů) neměly nárok na používání názvu České pivo!!! Ono se totiž za používání známky platí a to je pak jasné, že je potřeba podchytit právě ty velké hráče, kteří zaplatí bez problémů a hodně (a rádi).
    A tak se na přísnosti podmínek ubíralo a ubíralo a ubíralo a … dopadlo to přesně tak, jak popisuje gum. Bezpohlavní norma, do které se naprosto všichni vejdou, prostě jak se říká – vlk se nažral a kozy zůstaly celý.
    Je to smutné, ale tato známka pro českého konzumenta ve vztahu k jeho lepší orientaci mezi výrobci piv a jejich produkty neřeší zhola nic.

    • jirkaslava napsal:

      Á pán je patrně odborník na výrobu piva, co? Já ho dělám v poměrně velkém pivovaru již skoro 30let a přál bych vám zažít na vlastní kůži kontrolu ohledně známky České pivo. Pracuji ve výrobě ( takže vím z čeho vyrábím ) a ne někde v kanceláři. Takže takovýhle kecy jsou úplně a naprosto mimo mísu. Zdravím.

      • mnicky napsal:

        Tak napiste nieco viac o tom, ako to prebieha… Urcite nie som jediny zvedavy 🙂

      • PetrM napsal:

        Výřený pane, chci věřit, že v pivovaru, ve kterém pracujete, vyrábíte pivo poctivě tak, jak tradice a hrdost pivovarnického a sladovnického cechu velí.
        Nicméně můj komentář se vztahoval k vývoji této ochranné známky a navazoval na článek, z něhož vyplývá, že tuto známku může teoreticky získat kdejaký patok za podmínek touto známkou definovaných – viz. konec článku České pivo hrůzy.
        Shodou okolností jsem byl blízko informačního zdroje, když jednání a pravidlech pro České pivo probíhala a vím, že se vše ladilo tak, aby ani nadnárodní společnoti, působící u nás a vyrábějící piva ne zrovna tradičními postupy a za použití surovin z různých koutů světa za výhodný peníz nebyly náhodou touto známkou poškozeny. Takže ještě jednou – pokud ve vašem pivovaru (nevím, o který se jedná, ale zajímalo by mě to) vaříte pivo poctivě, budiž vám čest.
        Dej bůh štěstí.

        • jirkaslava napsal:

          Pokud se váš komentář týkal POUZE známky české pivo, tak proč jste se navážel do těch jak píšete velkovýrobců pivních sifonů? Já jsem z Plzně ( a jsem na to hrdý ) a jsem již třetí generací v pivovaru, také jsem nejdřív nebyl nadšený z příchodu „nějaké nadnárodní společnosti“ ještě navíc z Afriky. Ale můžu vám říct ( napsat ), že ačkoliv jsem již okusil mnoho těch poctivých piv z minipivovarů po celé republice, tak vám málokterý sládek z těchto pivovarů přizná barvu kde a jak co nakupuje. Takže proč se neobouváte do nich? A že tam mám mezi nimi plno kamarádů, jsem mimochodem vyučený sládek, ale taky v Plzni.

          • PetrM napsal:

            Pivním sifonem mám na mysli piva, která jsou ředěná z jedné mateční várky na 9 (pardon už zase na 10), 11 a 12°. Nebo tomu tak není? Poučte nás, prosím, jak se takový Gambrinus vyrábí – určitě si rádi rozšíříme svoje znalosti, získané za kancelářským stolem:-). A vlastně o kterém Gambrinu se tu bavíme? Z Plzně, Popovic nebo Nošovic?
            Že Gambrinus ztratil na pitelnosti někdy kolem roku 2005 a dneska ho hospody valem opuští a přechází razantně na Kozla, je věc nevyvratitelná – stačí se podívat na vaše obchodní výsledky. Zkuste to.
            Mini a mikropivary – který pak z nich používá známku České pivo? Já takový neznám. A že jsou jejich výrobky někdy až za hranicí pitelnosti? Určitě, ale oni nesou svoji kůži na trh sami, neohánějí se megareklamou, ve které jsou všichni happy a lejou do sebe sifon. Nemohou si platit hospodské za to, že jim budou čepovat jejich piva. A jsou mezi nimi takoví, kteří by si punc ČESKÉ PIVO určitě zasloužili mnohem víc, než některá piva z vaší továrny.
            Nicméně hrdost vám určitě brát nechci, ta je majetkem každého z nás.

            • jirkaslava napsal:

              Bohužel, těsně vedle, já jsem psal o PIVU né o G… jako vy, milý pane. A za tím, že my děláme poctivé a z POUZE českých surovin si stojím. A SAMOZŘEJMĚ vaříme JEN 12ku ne jako v naší matičce Praze 18ku v tom nejmenovaném pivovaru… co tady taky píšete. O G… se tady radši vůbec nezmiňujte, pokud zde píšete o pivech 🙂 Ten už to dávno mezi lidmi prohrál.

            • jirkaslava napsal:

              Mimochodem koukněte se na výsledky ankety Zlatý pohár Pivex – Pivo 2013. Nebo myslíte, že sme je podplatili? 🙂 🙂 🙂

              • PetrM napsal:

                Ptal jste se, proč se navážím do výrobců sifonů, já vám na to odpověděl – protože ředí pivo sifonem! Píšete, že jste z Plzně – z toho jsem si vydedukoval (možná chybně), že pracujete v jihoafrickém pivovaru. Ten vaří Gambrinus, o kterém píšu a který je jedním z těch výtvorů, kvůli kterým se České pivo ohýbalo do současné podoby. Jaké ocenění na Pivexu máte na mysli?

                • jirkaslava napsal:

                  Ten jihoafrický pivovar se ale odjakživa sestával ze dvou výsostných pivovarů a tak je to dodnes i když už ne možná tak výsostných… 🙁 Ten pivex hodnotil třeba nealko 1.a 2.místo – Birell,( ten děláme taky my, polotmavý v Popovicích ) nejlepší 11ka – Kozel Medium a v kategorii světlých ležáků – 3.místo ten hrozný Gambrinus Premium 🙂 Přesně tohle jsem myslel, víte?

                  • PetrM napsal:

                    Tak já se přiznám,, že se ve vašich myšlenkových pochodech nějak ztrácím. O G nemám psát, to už dávno lidi odepsali jak píšete, na druhé straně bylo třetí na vámi uváděném Pivexu, to asi ten Pivex bude nějakej mimo, ne? Birell používá České pivo? To snad ne, co? Já jsem psal o tom, že se podmínky pro udělení ohýbaly právě proto, aby sedly na GA, onu pražškou 18, nejlepší pivo na jižní Moravě a podobné dobroty.
                    Tak vo co vám tedy pane sládku z Plzně jde?

                    • Kuba napsal:

                      Taky jsem ty myšlenkový pochody nepobral a to jsem se fakt snažil 🙂

                    • jirkaslava napsal:

                      Pánové vy jste se trefovali do těch velkých co dělají pivní sifon, já ne. Takže i když nemám z GA mnoho společného, tak jsem vám psal, že dostal na Pivexu ocenění i ty ostatní piva co děláme my. Takže já dělám také v tom velkém pivovaru a u nás to vaříme pěkně po česku. Nevím co je na tom k nepochopení, ale možná jsem to napsal moc složitě… 🙂 Páni pisálkové z Brna.

                    • Moro napsal:

                      Pane Jirko (předpokládám, že Jiří je vaše křestní jméno), se zájmem sleduji tuto rozpravu – vždy je dobré, když se zde zapojí člověk od řemesla pivovarského a širší veřejnost se tak občas něco dozví. Nedovolil bych si Vám sahat na čest, na kterou je každý pivovarský náležitě hrdý. Rozpravy na našem webu byly a jsou vždy vedeny sice tvrdě, ale čestně. Už se těším, až a zda se zapojíte i u recenze, která stojí ve frontě a to na Velkopopovický Kozel 11°, který již delší dobu nenese přívlastek MEDIUM, ale to je jen drobnost.
                      Za pány pisálky z Brna Moro.

                    • Kuba napsal:

                      Sancta Simplicitas…

                  • PetrM napsal:

                    Dobrý den pane Jiří z Popovic, dnes se na PI objevila recenze na Kozla výčepního, takže pokud máte chuť na výměnu informací, můžete se zapojit do diskuze.

  • Jirka 2 napsal:

    Chmel i slad se používá především český.Plzeň i Radegast mají vlastní sladovny a slad i vyváží.Cukr a podobné musí být uvedeny na etiketě.Proto se přestal používat kuler vyrobený z cukru ale sinamar z ječmene.(Já nesouhlasím s používání jakéhokoliv přibarvování)Vaření musí být provedeno rmutováním.Na 18°je vzhledem k váze sladu dost nepravděpodobné.Kvašení dvoufázově buď z CKT do sklepa nebo z jednoho do druhého a dokvašení při nižší teplotě.Prosím napište které české pivo má trvanlivost 1,5 roku.Které pivovary používají kukuřici nebo čínský extrakt. Ať je nekupuji.Děkuji

    • Moro napsal:

      Honza se jistě vyjádří sám, jen … Příklad v posledním odstavci byl hypotetický = i takový výtvor by mohl mít označení České pivo. Mám(e) informace o jednom (velkém českém) pivovaru, který opravdu kmenové várky vystavuje na stupňovitost 18, ale pokud nebudeme mít tuto informaci ověřenu na 100%, pak s ní ven nepůjdeme – nejsme bulvární server.

      • Jirka 2 napsal:

        Takže hypoteticky může každý na napsat cokoliv.A já myslel že na tomto webu píší ti kteří za tím co napíši stojí

        • PetrM napsal:

          A je tomu snad jinak? Znovu opakuji, že článek není o pivech, ale o normě České pivo, která umožňuje vařit to, co teoreticky popsal Honza a pořád to je České pivo. S tebou je to jak tak čtu kapánek složitější. Buď nečteš celý články nebo ti uniká podstata. První se dá napravit okamžitě.

          • Jirka 2 napsal:

            Tak dobrá ale já bych to tak nikdy nenapsal stejně jako bych nenapsal máme informace…až si je ověříme.Dost lidí když si přečte že je něco takového možné tak to tak je.Dále si myslím že ta norma není až tak špatná,na Primusu nebo Klasiku být nemůže.A myslím že nemůže být ani na pivech vyráběných licenčně mimo republiku. Nesedí mi ani věta Bylo by fajn,kdyby se někdo na Inspekci…Inspekce normy nedělá jen je může kontrolovat.

            • gum napsal:

              Jirko, je to přesně jak píší mí kolegové spoludiskutující. Nikde nepíšu, že takové pivo existuje, složení však uvádím jako příklad piva, které by mohlo existovat a dostat známku České pivo.

              Na levných pivech možná být nemůže neboť se většina z nich vaří v Polsku 🙂 Případně může jít o jednofázově kvašená piva, infuzní ležáky a podobně.

              Inspekce sice normy nedělá ale je orgánem, který se podílí na jejich tvorbě minimálně konzultační činností a též zodpovídá za kontroly takže České pivo určitě není mimo její působnost.

        • Moro napsal:

          Jirko, evidentně nechceš pochopit, o čem je tento článek, to předně. Za druhé – o stupňovitosti 18 – Ty píšeš, že je nepravděpodobná, já vím, že se to tak v jistém pivovaru dělá. Ale pokud nevystavím na webu fotku s nastavením třeba displeje na HGB nebo neseženu člověka z pivovaru, který mi bude ochoten dát rozhovor, pak to není potvrzené. A pak – já jen reagoval na Tvojí myšlenku v diskusi. A na závěr – PetrM Ti to vysvětlil snad dost jasně. Tato norma je vlastně k ničemu a Honza jí ve svém příspěvku dovedl ad absurdum – jinými slovy – jaký patok by se honosil označením české pivo.

  • PetrM napsal:

    Plzeň sice sladovnu má, to nikdo nepopírá, nicméně slad se tam dělá z ječmene (tam výhradně), takže surovina = ječmen. A kde se ten nakupuje?
    Ostatní bylo popsáno s nadsázkou, jak píše gum – „pivo, o kterém budeme tiše doufat, že se jej nikdo nepokusí uvařit. Přesto však může existovat a získat známku České pivo.“
    A opět v článku ke kukuřici – „v extrémním případě rýži či kukuřici. Naštěstí s takovými surovinami se, v naprosté většině piv vyráběných v Česku, nesetkáváme.“
    Tento článek není kvalitě nebo nekvalitě piv, nesoucí označení České pivo, ale o normě jako takové, dovolující v podstatě téměř cokoli.
    Co dalšího je na tom k nepochopení?

  • PetrM napsal:

    Sečteno a podtrženo – České pivo není nic jiného než marketingový nástroj k ovlivnění nákupu pivně nevzdělaných obyvatel České republiky (i turistů, bažících po regionálních výrobcích), kteří jsou patrioty a preferují české výrobky. Proto se za používání této známky platí a na oplátku je uživatelům poskytován jakýsi mediální servis – notabene na podmínky, které stát může vytvořit, dost mizerný servis.

  • Namell napsal:

    I když je teda ta známka vpodstatě naprd,… proč se nesmí používat svrchní kvasnice, dit pšenice tu má celkem hlubokou tradici, i když se na ní v poslední době zapomínalo.
    A osobně bych určitě rád ochutnal pravý český Ale, rozhodně by to nebylo takový provinění, jako to co si tu dovolí uvařit ti naši nejmocnější.

    • gum napsal:

      Pšenice tu má sice tradici, tu se však hezky v posledních desítkách let podařilo zadupat do země. Pokud si otevřeš nějakou starou knížku o pivovarnictví (1800-1900), zjistíš, že zcela běžně se tam řeší použití amerických chmelů, britského ječmene, infuzní vaření ejlů či pšenice. V dnešní literatuře se člověk dozví jen to, jak má dělat ležáky. A ostatní pivní styly se ke slovu dostávají znovu až teď s nástupem minipivovarů.

  • Moro napsal:

    Jen pro úplnost si dovolím doplnit další odkaz, který nastiňuje stejnou problematiku.

  • zdenda napsal:

    největší znečiš

    největší znečištovatel ovzduší pivo. 1cm piva ostatní CO2

    3

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »