Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Recenze Fuller’s India Pale Ale

Údaje o pivu

  • Název piva: India Pale Ale
  • Pivovar: Fuller Smith & Turner PLC  
  • Země, město: Velká Británie, Londýn
  • Styl: English India Pale Ale
  • Alkohol: 5,3 %
  • Forma: lahvové 0,5 l; trvanlivost ještě rok a půl
  • Stupňovitost: 13,3°

Hodnocení

Barva

Barva tmavě zlatá až světle jantarová.

Pěna

Pěnivost spíše podprůměrná, pěna je tvořená většími bublinkami a příliš dlouho ve sklenici nedrží, což ale u Britských Ales příliš nevadí.

Vůně

Vůně není tolik výrazná, pokud máte pivo vychlazené. Po ohřátí se projevuje výrazná květinová až pryskyřičná chmelovost. Chmelová vůně může připomínat i citrusy, ale ne v americkém slova smyslu. Sladová složka je trochu v pozadí, stejně tak lehká ovocnost.

Chuť, říz

V chuti se propojuje typická sušenková sladovost anglických Ales, která přechází až do velmi lehké karamelovosti, s chmelovou složkou. Chuti dominuje chmelová hořkost doplňovaná květinovými až pryskyřičně-zemitými tóny. Celkovou chuť dotváří velmi lehká esterovost a kvasničnost. Doznávání je suché a dlouho trvající, ale lehce se ozývá i slad. Říz je nižší až střední, plnost střední až vyšší (naopak historické IPA byly pravděpodobně hluboce prokvašené).

Další komentář

Pivo je dokvašováno v lahvi (Bottle Conditioned). India Pale Ale je exportní pivo, v Anglii se prodává pod názvem Bengal Lancer.

Gum: Barva medově zlatá, lehce zakalená. Vůně sladově sladká s lehkými citrusy a květinami, závěr je mírně kořeněný. Chuť je sladce sladová, středně plná s příjemným charakterem hořkosti, který je zpočátku zakulacený a později se mění na o něco kousavější hořkost dosti dlouho doznívající. Tělo je sladové spíš než ovocné, přesně jak se dá do EIPA čekat. Dá se říci, že je to pěkný příklad stylu english india pale ale. Vy z vás, co očekáváte výraznou pecku, můžete být zklamáni, zvlášť pokud budete pivo konzumovat vychlazené z lednice. Stačí však nechat sklenici trochu ohřát a hned to bude jiná 🙂 Pitelnost velmi dobrá. Hodnotím 6,5 z 10.

Fotografie

Výsledek (?)

1 bod1 bod1 bod1 bod1 bod1 bod1 bod0 bodů0 bodů0 bodů
7 bodů z 10

Hodnocení čtenářů:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů6 bodů7 bodů8 bodů9 bodů10 bodů (5 hlasů, průměrné hodnocení: 7,80 z 10)
Loading...Loading...

Vlastnosti: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,



Komentáře

  • roman napsal:

    Neni to ani moc alkoholove (5.3 ABV), ani moc „vonave“. Proc je to IPA? Proc ne ESB?

    Ja osobne chapu IPA jako silnejsi (ABV), a hlavne silne prochmelene piv (viz napr. thornbridge kipling ktery ma nizsi ABV ale dohani to chmelem), v cem je rozdil mezi (americkou?) IPA a anglickou IPA? A ESB?

    Jinak Fullers je takova prijemna volba v nahodne hospode v Londyne. Jejich piva jsou prijemna, prestoze osobne vyhledavam jina (London Fields Brewery! jinak doporucuji Arbor, Wild Beer a vubec 🙂 ). Skvele, ze v cesku lidi vnimaji i jina piva z UK nez Brewdog 😉

    • Moro napsal:

      Ohledně pivních stylů bude nejlépe umět odpovědět Elf, já jen dodám, že není pravdou, že IPA nutně musí vždy být s vyšším obsahem alkoholu.

    • Elf napsal:

      Voňavé je to dost. Pouze je vhodné si toto pivo vychutnat při vyšší teplotě. ESB to není, protože je to na anglické poměry silně chmelené. ESB nemá tak výrazně chmelové aroma ani chuť a více se prosazuje sladová složka, hořkost je také nižší. Co se týká alkoholu, ani historické IPA nebyly na svou dobu příliš silné (cca 6 až 7% alk.). Navíc je těžko říct, kolik toho má společného dnešní India Pale Ale s tím původním, o kterém můžeme říct s jistotou jen pár věcí (např. předpoklad hlubokého prokvašení, absence chmelového aroma atd.). Také není pravda, že by historické IPA byly silně chmelené. Americká verze by se ve skutečnosti měla nazývat American Strong/Hoppy Pale Ale, protože je to v podstatě silnější a chmelenější verze amerického Pale Ale. Rozdíl mezi IPA z Anglie a Ameriky je v použitých surovinách a celkovém senzorickém profilu. Hlavní rozdíl vidím v použití aromatických amerických odrůd chmele, které dodávají pivu jinou chuť.

    • PIvo napsal:

      To je problém vývoje IPA v Anglii. IPA měla největší úspěch v 19. století, vycházela ze stock aleů, byla enormě chmelená a to tak, že byla prakticky nepitelná jako čerstvá, průměrně se vařila o síle 17,5 °P, ale někteří výrobcí dělali i přes 20 °P. Dlouhé zrání v dubových sudech způsobilo vyhalzení hořkosti a trpkosti a nejspíš se vytratila i část aroma. Pivo bylo zároveň hluboce prokvašené běžně okolo 90% a víc. Dohady jsou takové, že za to mimo jiné mohla typická anglická divoká kvasinka, která přežívá ve dřevě a je schopná trávit i část dextrinů. Osobně bych za podobný styl piva označil asi belgický Orval. Na přelomu 19. a 20. století začala být možná díky ekonomické situaci, používání karamelových sladů, lepším technologiím a rychlejšímu dozrávání v módě slabější piva. To mělo za následek postupné snižování obsahu alkoholu i pro styl IPA a také se nedosahovalo takové míry prokvašení, průměrné plato IPA 12,5° míra prokvašení okolo 65%. Dnešní americké verze jsou chmelené slaběji a tudíž jsou pitelné po pár měsících nebo dokonce týdnech, jejich chmel je zároveň dost specifický a výrazný narozdíl od jemnějších odrůd z Kentu. V USA tuším ovlivnila „sílu“ piva prohibice, ale pivní revoluce vše zase napravila.

      • Elf napsal:

        Ales určené v 18. století na export do kolonií (nejen pro indický trh) takto silné nebyly. Měl OG 1050 až 1060, ne 1070 až 1080. Proto také měly obsah alkoholu 6 až 6,5%. Dokonce ani nepatřily mezi nejsilnější piva v nabídce tehdejších pivovarů. Byly silně chmelené, ale ne více než jiná silně chmelená piva určená pro domácí trh. Hodně chmelné bývaly Portery, proto se ta také často exportovaly do kolonií. Jistý čas dokonce tvořily větší část vývozu než světlé Ales. Ovšem pravděpodobně nebyly IPAs chmelené tak, že by byly čerstvé nepitelné. Ano, na začátku 20. století se průměrná OG anglických piv snížila, což bylo dáno hlavně WW1. Co se týká aromatu a hořkosti, čím je pivo starší tím více ztrácí aroma, hořkost méně. Tzn. že piva, která doputovala do Indie pravděpodobně aroma téměř postrádala, zatímco hořká chuť mohla být stále výrazná. S tím Orvalem je to pouhá spekulace a já osobně bych se do toho vůbec nepouštěl. A jak jsem psal americká verze IPA je vlastně nesmysl, ale tento termín je už zaužíván. Každopádně chmelé méně asi nejsou, ikdyž by to hezky podporovalo tezi o nepitelnosti čerstvých anglických IPAs v 18. století. A díky používaným surovinám nemají mnoho společného s dnešními anglickými IPAs a už vůbec s těmi historickými. Co se týká Stock Ales, tím si také nejsem příliš jistý, ale to budu muset ještě více nastudovat. Hlavní věcí, kterou chci říct je, že IPAs 18. století nebyla na svou dobu nijak zvlášť silná piva, ani nebyly nějak zásadně více chmelené, než bylo obvyklé.

        • PIvo napsal:

          IPA opravdu nepatřila mezi nejsilnější piva. Ale pokud si pamatuju, tak jsi ještě nedávno popíral, že by mohla mít zcela běžně 6-7%. 😉 V dostupných analýzách se pohybuje obsah alkoholu v IPA v 19. století od 5% do 8%, nejběžněji právě 6%-7%. K tomu chmelení, např. Geroge Amsinck (1806-1888 Londýn) uvádí u jednoho z poznamenaných receptů na Burton East IPA teoretické IBU okolo 160, alkohol 8,7% a to rozhodně není málo. Fullers 1897, kdy se začal výrazně snižovat obsah alkoholu v pivu, vařili 14ku 5,3% o teoretické hořkosti 74 IBU, což opět není málo. O pokřivených ústech obchodníků při ochutnávce čerstvé IPA v 18. a 19. století se taky nějaká ta zmínka najde. Je taky potom na diskusi, co ještě považovat v té době za IPA. Hodlám historickou IPA uvařit, tak doufám, že nestřelím s receptem vedle. Má se podobat Burton IPA z počátku 19. století, teoretická hořkost je astronomická, ale prý je pivo vynikající.
          Co se Orvalu týče, tak je to opravdu jen můj odhad, bude tam určitě rozdíl v surovinách (jiná voda, je tam i karamelový slad, jiný chmel, jiný základní kmen kvasnic), taky je použit jiný kmen brettanomyces na sekundární dokvášení (bruxel. místo clausenii). Ale ty rozdíly nejsou zase tak velké, aby měly zásadní dopad na chuť, jako třeba americký chmel. S vyjímnkou těch umýslně přidaných belgických bretts, které dodají pivu více „stodoly“, když se hodně rozjedou v teple nebo při delším skladováním. IMO je to taková belgická historická IPA.

          • Elf napsal:

            Jestli jsem popíral, že by mohla mít IPA z Anglie 19. stol. běžně 6-7%, si opravdu nevzpomínám a nedávno to určitě nebylo. Ale pravdou je, že jsem také docela dlouho věřil pohádkám amerických homebrewařů („IPA byla extra silné a strašlivě chmelené pivo“).
            Jelikož měla Ales určená na export většinou 6 až 6,5%, určitě neměla tak vysokou stupňovitost, o které mluvíš ty.
            74 IBU je dost a 160 IBU opravdu hodně, ale přinejmenším je to pouze teoretický výpočet, který je minimálně diskutabilní vzhledem k tehdejší výtěžnosti.
            Co se týká Orvalu, pokud jsou rozdílné všechny suroviny (voda, slad, chmel, kvasnice), předpokládám, že i pivo bude o dost jiné než historická IPA. Myslím, že chápu, co tím chceš říct, ale jak už jsem psal, myslím si, že není nutné se do těchto spekulací pouštět.
            A k tomu vaření historického IPA, jsem minimálně skeptický. Dnes již nejsou dostupné ani suroviny, ani tehdejší technologie. Ale je tu ještě daleko větší problém, není jak ověřit, zda jsi se trefil, nebo ne. Klidně bych se na toto vykašlal. Můžeš se inspirovat tehdejším receptem, ale vytvoříš pivo dnešních dnů. A proč, sakra, ne? Jenom proto, že není možné ověřit do jaké míry odpovídá historickému IPA, není důvod, si myslet, že nevznikne výborné pivo.

            • PIvo napsal:

              Jsou to jenom historické dokumenty, v 19. století jsem se v Anglii nepohyboval, takže s tvojí určitostí to samozřejmě tvrdit nemůžu. O tehdejší špatné úrodě a výtěžnosti EKG taky nic nevím. Suroviny nejsou až takový problém (překvapivě byl recept velice jednoduchý), technologii si lehce přizpůsobím, dubový sud bohužel vynechám, nemám. Nejde mi o simulaci konrétní historické značky a nehodlám s tím jít ani do televize.

              • Elf napsal:

                O špatné úrodě jsem nic nepsal. Horší výtěžnost jsem myslel vzhledem k používané technologii. Suroviny podle popisu problém možná nejsou, ale rozhodně nebudou stejné, možná ani ne příliš podobné těm, které se tenkrát používali. Tzn. že já můžu s určitostí tvrdit více, než ty.
                Každopádně jsem také psal, že nejde ani tak o to, na kolik se přiblížíš IPA ze začátku 19. století. Jde o to, zda pivo, které uvaříš, bude dobré/chutnat tobě/chutnat tvým kamarádům. Takže žádný stres a do televize s tím klidně jdi, udělaj ti dobrou a bezplatnou reklamu:o).

  • jan napsal:

    len skoda ,ze ziadne z tych microbreweries nevie uvarit poriadny lager.

  • poutnik napsal:

    za měsíc mám v tomto pivovaru domluvenou exkurzi, potom se jdu kouknout i do The Kernel Brewery

    PS proč by, proboha, měli v UK vařit nějaký pro ně nezajímavý ležák, který tam nemá žádnou tradici?

    • roman napsal:

      Kousek od kernelu je meantime brewery (v greenwichi), ktery je asi nejvic americky pivovar v londyne. Pobliz je taky borough market kde je uto beer/rake, kde se daji koupit nebo ochutnat zajimave veci. Dal se podle mne vyplati zajit do shoreditche do london fields brewery (delaji exkurze a maji brewpub). V shoreditchi je taky redchurch brewery, kterou se mi ale nikdy nepodarilo najit 🙂

      Mimochodem, v UK je normalni ochutnavat piva pred zakoupenim. Takze klidne v hospode ochutnejte 5 kousku predtim nez se rozhodnete….

      Prijemny pobyt v londyne!

  • Kuba napsal:

    Ve čtvrtek jsem testoval v Srdcích, točené mělo pěnu příkladnou, jinak popis naprosto přesný. Přotože jsem už věděl, že nemám očekávat žádnou aromatickou pecku, tak jsem rozhodně nebyl zklamaný. Velmi vyvážené, pro mě příjemný suchý dojezd. Fajn. Rád jsem ochutnal.

    Jen by mě zajímalo, jak je to s dokvašováním u sudového? Prozradí někdo vzdělaný?

    • PIvo napsal:

      V Brně jsou filtrované a pasterované KEGy, pivu to dost ubližuje, ale stejně je relativně dobré. Doporučuji láhev. Ještě by měla existovat cask conditioned verze, ale tu sem zatím nevozí.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »