Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Protřepat, zamíchat

Občas si při návštěvě hospod a restaurací připadám jako James Bond. Jednak bych nejraději na krku nosil ceduli se škrtnutým nápisem z názvu článku a jednak mám občas sklony obsluhu zabít za to, co si dovolí s pivem dělat. Vrcholem všeho však byla víkendová návštěva brněnských Slavností piva a konkrétně stánek pivovaru Valášek.

Nevím, zda byl stánek provozován samotným pivovarem, někým kdo pro něj pracuje nebo úplně cizími lidmi, kteří „jen prodávají pivo“, je to však odstrašujícím příkladem toho, co by se stávat nemělo. Abych vám to v krátkosti popsal — před stánkem se tvořila průběžně fronta čítající přibližně 10 lidí. Ti co přišli později většinou už neměli trpělivost a raději si nechali načepovat pivo u některého z konkurenčních stánků.

ilustrativní foto (vemnr)

ilustrativní foto (vemnr)

A proč že se tam ta fronta tvořila? Kvůli extrémně špatnému čepování a slečně, která může být sice odbornicí na výrobu pivní pěny, o pivu toho však zřejmě nic moc neví a co je horší, za tím svým nic si pevně stojí. Když jsme si do fronty stoupli, že si jako taky dáme nějaký ten ejlík a pšenici, tak jsme se nestačili divit. Nejen, že měla slečna před sebou u každého výčepu několik rozčepovaných kelímků s pěnou roztrhanou na cáry ale pivo čepovala (bůví proč jen někdy) pouštěním z výšky. Co nás však naprosto dorazilo, tak byla její reakce na dotaz kohosi z fronty „proč to tak trvá“ — odpověděla „že to moc pění“. No fakt! Pivo čepuje z výšky a čeká snad že nebude mít pěnu?

Nemusím asi dodávat, že pivo bylo totálně bez řízu a co hůře (ale zde už je sporné, zda může situaci obsluha ovlivnit) bylo totálně zkyslé. Že bylo skladované v teple? To je pravda ale ať mi nikdo neříká, že se za dva dny ve 20 stupních může solidně chmelený ejl jen tak zkazit… Mnozí domácí vařiči piva by jistě mohli vyprávět o ležácích zapomenutých v komoře, které byly i po roce od stočení stále v pořádku. Je to o to smutnější, že piva z Valáška má většina redakce ráda.

Tak jsem si zanadával a teď trochu konstruktivní kritiky — je opravdu takový problém si někde na internetu najít video nebo zkontaktovat libovolného pivního odborníka aby dal dohromady informace o tom, jak správně načepovat pivo (nebo si o tom u nás přečíst článek)? Někde se poučit o funkci kompenzátoru? Nebo o tom, jak správně nastavit výčepní tlak aby pivo teklo rozumně rychle? Já sám výčepní nejsem a má praxe je tvořena jen několika (desítkami) hodin čepování na festivalech a ochutnávách, nemám však pocit, že takovou věc jako čepování se musí člověk učit desítky let aby pochopil pár základních principů „jak nepokazit pivo“. Tím samozřejmě nemyslím na úrovni, se kterou pracuje například náš redaktor Lukáš z brněnské Boženky, to však po osobách za festivalovým výčepem nikdo nechce.

Na festivalech je to sice asi nejhorší (neboť čepování, přirozeně, stejně jako pivu, rozumí každý Čech), v hospodách je však z velké části případů stav také tristní. A jen důkladným vyžadováním čistého umytého skla a správného způsobu čepování můžeme dosáhnout situace, kdy budeme moci přijít do kterékoli hospody a vychutnat si tamější nabídku bez ohledu na značku. Protože i to nejlepší pivo se nejsnáze pokazí nikoli v pivovaru ale za výčepem…

P.S.: Důkazem, že to jde, když se chce, je ochutnávková místnost pivovaru Bernard. Osoba za výčepem se před započetím ochutnávky dokonce zeptala, zda máme raději pivo načepované najednou či nadvakrát. Očekával jsem, že tam s našim „najednou“ zůstaneme osamoceni, opak však byl pravdou. Třešničkou na dortu už bylo jen zjištění, že ono čepování se bude provádět otočným kohoutem Nostalgie a též pohled na výčepního, který evidentně dobře věděl, co dělá a tak jsme si ochutnávku mohli řádně užít.



Komentáře

  • Petr M. napsal:

    Zkušenost naprosto totožná, jen to zkyslé pivo už bylo prodáno a na mě se dostalo z tohoto pohledu nezávadné. Ta paní (slečnu bych si už asi netypl) byla opravdu výčepní zázrakPodobnou zkušenost jsem získal na stánku, kde se čepoval Guines – z výšky a pěna jak když doma manželka cídí papiňák. Je to škoda, že když si malé pivovary s mnohdy zajímavými ba výtečnými kousky dají tu práci, čas a investují nemalé náklady na prezentaci, nějaký ňouma jim takto udělá mědvědí službu.
    Neuvažovali jste o nějakém kurzu výčepních pro veřejnost? Aby mohli náležitě ocenit „umění“ svých hospodských?

  • Martin napsal:

    Asi jako největší problém bych viděl, že si pivovar, který na pivním festivalu prezentuje svoji značku, nepohlídá aby pivo čepoval někdo od něj, který ma patřičné znalosti. Radši pošlou svoje pivo a děj se vůle boží, přijde nějaká brigádnice, kterou to nebaví a je zle. Navíc, když je za výčepem někdo z pivovaru tak je to fajn i pro nakupující, který se můžou o pivovaru či konkrétním pivu něco dozvědět.

  • Wal napsal:

    Ta slečna/paní/osoba vlevo čepovala Valáška i na letošním Masters of Rock (v červenci) a omluvu/výmluvu na pěnící pšenici jsem slyšel na Náměstí Svobody i tam. Až mám skoro strach, že je přímo z pivovaru.

    Nicméně jsem si jejich IPU docela vychutnal (možná proto, že ve čtvrtek večer se moc nepila (a tedy nebyla ošklivě předtočená) a dostal jsem ji čerstvou, pokud se dobře pamatuji…).

  • Kuba napsal:

    Taky přidám svoji trošku do mlýna. Paní jsem na Svoboďáku zažil taky a pobavila 😀
    IPU už jsme asi naštěstí nestihli, tak jsme dali třetinku pšenice (IPA z PET zakoupená v pivotéce mi ale chutnala náramně). Vzhledem k tomu, že jsem před pšenkou měl APU od Harracha a IPU od Kocúra, tak si netroufám vynášet definitivní soudy, v jaké byla kondici. Je to přece jen nápor na chuťové buňky. Nicméně jsem tam koupil i PET na doma a ta mě úplně nepřesvědčila. Nebyla zkyslá, ale přišlo mi, že měla větší říz, než by se na pšenici slušelo. Lahvový Velen mi o nějaký den později kupodivu chutnal více (asi už zase dobré várky).
    _
    Problematika zmíněná v blogu je popsána trefně, a i když se to tu opakuje vcelku často, je to asi pořád málo. Ano, stejně jako většina ostatních tady nechápu, proč si to – jinak imho výborný pivovar – nepohlídá???

  • Dri napsal:

    Ja mel v Sobotu IPU natocenou od jine slecny, tato ovsem asistovala, ale IPA byla super, i kdyz natocena nadvakrat. Na tom festivalu byli horsi pripady 😀

  • PetrM napsal:

    Jen malá poznámka k pisatelům komentářů: vzhledem k tomu, že komntáře k pivům čtou i méně znalí pivní nadšenci, doporučoval bych nepoužívat zkomoleniny názvů pivních kategorií. IPA není ve 2. pádě IPU, ale zase jen IPA (India Pale Ale). IPU není nic. To stejné platí pro APA -> APU. Nejsem šťoura, ale myslím, že s věci mají nazývat pravými jmény. Díky.

    • Kuba napsal:

      Nesouhlasím. Formálně je to sice pravda, ale diskuzní příspěvky jsou naprosto neformální záležitost (na rozdíl od článku samého) a v neformální mluvě mi neskoloňování těchto zkratek nějak nejde přes prsty. Druhou otázkou je, zda zkratky IPA, APA, EPA apod. už nejsou v této sféře natolik zažité, že se z nich stávají víceméně svébytná (a tedy skloňovatelná) slova?

      • pinkano napsal:

        Ještě jsem nikde neviděl jazykový zákaz používat IPU, IPY atp. Zkomolenina to není, je to počeštění, my si tady prasíme spoustu věci, nejvíce německých a anglických. V USA si to nemůžou zkomolit, protože nemají jak, tam je to IPA pořád, ale tady to jde, tak to děláme. Nikdo na toto téma nepojednal myslím. Jestli je ta, to nebo ten IPA. Osobně mě toto vůbec netrápí, jestli budou lidé skloňovat ejly, jenom dobře, bude vidět to, že se zajímají o pivo a zkoušejí různé pivní styly.

        • Petr napsal:

          Já bych řekl, že se jedná o typické zkratkové slovo (jako např. ČEDOK apod.), kteréžto je povoleno ohýbat podle libosti:-)

  • seeker napsal:

    PetrM asi nenarážel na rod, ale na fakt, že je to vlastně zkratka a jako taková je opravdu z gramatického hlediska nesklonná. Ale jinak taky stojim na straně „skloňovatelů“. Jde o natolik známé slovo, že už de fakto funguje jako regulérní podstatné jméno (které vzhledem ke koncovce většina intuitivně použije, jako kdyby bylo ženského rodu). A je to asi jako vytýkat, že se píše „ejl, ejly“ apod. ono popravdě neskloňované slůvko „ale“ dokáže v češtině, kde už jdno takové máme, nadělat mnohem více paseky. 😉 Ono ostatně, i bez skloňování tu bude jazykový problém dál. měl bych napsat „dal jsem si dvě IPA“ nebo „dva IPA“? Jak se to určí? Takže bych se v tom fakt nešťoural.

  • PetrM napsal:

    Jak jsem uvedl – jen doporučení. Naprosto souhlasím, že pro vás, kdo o pivu píšete, zajímate se o něj a máte přehled, je to úplně jedno. Pro běžné smrtelníky, kteří znají STB 10 a 11 jsou to (alespoň myslím) tajuplné zkratky, které jim v jejich orinetaci moc nepomůžou. A myslím, že i tito lidé (nebo právě tito) se v počeštěných zkratkách ztratí. Znovu připomínám – je to můj názor a nikomu ho nevnucuji, každý ať píše, jak uzná za vhodné a smysluplné.

  • Elf napsal:

    Myslím si, že gramatické problémy z americkými/anglickými zkratkami se časem „vyřeší“ samy. Já se držím toho, že Ale je rodu mužského a pokud možno neskloňuji. Na druhou svádí to, říkat ta IPA, i když je to ten India Pale Ale.

  • pan Nohava napsal:

    No co mě jen tak v rychlosti napadlo, tak IPA taky může být:
    1) International Police Association (kdysi jsem pro českou pobočku párkrát pracoval)
    2) Izolační Pás Asfaltový – ano, ta populární lepenka v charakteristických rolích, každý stavebník zná… co jsem se jich natahal, když jsme přestavovali barák 🙂

    No a pak prej taky
    3) Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet) – to užý jsem googlil 🙂
    4) Indian Pharmaceutical Association (taky google)

    atd. atd.

    Tak bacha 😀

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »