Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Co se dočtete na pivní etiketě: kvasnicové, nefiltrované a nepasterizované pivo

Tento článek je dílem číslo 2 z celkových 2 seriálu Co se dočtete na pivní etiketě?

Seriál Co se dočtete na pivní etiketě?

V tomto díle seriálu Co se dočtete na pivní etiketě si představíme několik pojmů, které se navzájem často zaměňují a v jejichž významu nemají jasno i někteří pivně vzdělaní konzumenti. Celou situaci komplikuje fakt, že povědomí o skutečném významu pojmů nemají často ani osoby, které pivo čepují nebo prodávají a dokonce i pivovary samotné.

Filtrované a nefiltrované pivo

Nefiltrované pivo je dnes v módě. Proč jej však nevídáme častěji na pultech supermarketů v nabídce velkých značek? Ono je to totiž s tím nefiltrovaným pivem složitější. Pokud chcete mít pivo skutečně v přírodní formě bez úprav, tak jej nemůžete ani pasterizovat (o tom dále) a tedy namísto několika měsíců skladování v regálu v pokojové teplotě a slunečním záření je třeba se k takovému pivu chovat s náležitou úctou. Ne kvůli nějakému rituálu ale hlavně proto, aby se vám ve špatných skladovacích podmínkách nezkazilo.

ilustrační foto (vemnr)

ilustrační foto (vemnr)

Přírodní nefiltrované pivo (obvyklý produkt minipivovarů) vydrží v nejlepší kondici v teple nanejvýš několik (desítek) dnů v závislosti na stupňovitosti a chmelení. Pokud se však podíváte do pivoték, všechna čerstvá piva mají dobré prodejny uložené v lednici, kde je jim nejlépe a kde nejdéle vydrží.

Nefiltrované pivo se vyznačuje tím, že je po ukončení výrobního procesu vynechán proces filtrace, tedy odstranění kvasnic z uleželého piva. Pivo, které není filtrované, je zakalené a záleží jen na způsobu výroby a složení, jak moc kalné ve výsledku bude. Jsou tu však i takové pivovary, které sice uvaří pivo nefiltrované, přidají do něj však další látky (například přírodní zahušťovadlo pektin), aby bylo kalné nejen pár prvních dnů až týdnů ale po celou dobu vystavení na pultě. Přirozeně kvasnicové pivo se totiž časem vyčeří, kvasnice se usadí na dně láhve a vše může dojít až tak daleko, že po nalití vypadá pivo jako běžné filtrované.

Filtrované pivo je běžné pivo, jakých je na trhu 95 %. Toto pivo je zcela čiré. Pokud se náhodou setkáte s filtrovaným ale zakaleným pivem, může tato kalnost být způsobená například tepelným šokem, uvolněním bílkovin a dalšími technolgickými drobnostmi, které však obvykle nemají na chuť vliv. Mluvíme tak o tzv. poruše koloidní stability. I filtrované pivo je nanejvýš vhodné skladovat v temnu při nízkých teplotách (4-8 °C) a pít čerstvé.

Pasterizované a nepasterizované pivo

Pasterizace je proces, při kterém danou látku na krátkou dobu ohřejete na danou teplotu a pak ji zase rychle zchladíte. Tím zničíte organismy, které by při delším skladování mohly způsobit zkažení piva. V dnešní době je pasterizace již poměrně šetrná a dle mnoha sládků její efekt v podstatě nemáte šanci poznat, je-li provedena správně. Na trhu jsou i piva pasterizovaná dlouhou dobu nebo za vyšších teplot, kde už mohou být rozdíly patrné.

Pasterizovaných piv je na trhu většina. Pasterizace jednoduše prodlouží dobu spotřeby piva z několika dnů až týdnů na několik měsíců a v extrémních případech i let (bavíme se o světlém ležáku běžné stupňovitosti, ne o belgických speciálech, které mohou po expedici z pivovaru ještě dozrávat). Takové pivo je potom odolnější vůči vnějším vlivům a je jej tedy možné snadno vystavit na dlouho dobu v regálu bez starosti o jeho kvalitu.

Můžeme se setkat i s pivy nefiltrovanými a zároveň pasterovanými, stejně jako s pivy nepasterovanými a zároveň filtrovanými. V prvním případě jde většinou jen o optický dojem, kdy se zakalené pivo lépe prodává a je možné se snáze odvolávat na tradice a historii. Případně může jít o způsob, kterak konzumentům chtivým nefiltrovaného piva dodat jejich oblíbený nápoj s přijatelnou dobou trvanlivosti a hlavně s možností jej umístit i mimo lednici v supermarketu. Ačkoliv se v takovém případě bavíme o kvasničných „mrtvolkách“.

Druhý případ je v dnešní době, zejména u regionálních pivovarů, dosti častý. V případě, že pivo jen filtrujeme a nepasterujeme, tak je použita důkladnější filtrace (tzv. mikrofiltrace), která z piva odstraní i ty nejmenší částečky spolu s organismy, které by později mohly narušovat chuťovou stálost.

Kvasnicové a kroužkované pivo

Jistě jste se již v některé z restarurací nebo hospod setkali s označením piva jako kvasnicového nebo kvasničáku. Takové pivo se dle Vyhlášky č. 335/1997, § 11 písmeno q) vyrábí tak, že se do hotového piva přidají buď čisté kvasnice nebo rozkvašená mladina. V prvním případě se tak pivo nazývá kvasnicové a v druhém případě kroužkované. Rozkvašenou mladinou se zde myslí kvasící pivo, tedy mladina ve stádiu vysokých bílých kroužků.

Zajímavé na tom je, že vyhláška neuvádí, zda má takové pivo být filtrované nebo nefiltrované. Oznažení „kvasnicové nefiltrované pivo“ je tak sice platné, je však otázkou, kolik pivovarů skutečně do zakaleného nefiltrovaného piva bude přidávat ještě další kvasnice. Spíše se tak lze klonit k variantě, že pivovar buď neví nebo z marketingových důvodů uvádí chybně co vlastně vyrábí a tak se může jednat spíše o filtrované pivo, do které se přidávají kvasnice dodatečně. A jelikož opět nikde není řečeno, v jakém stavu kvasnice mají být, mohou být klidně i mrtvé a tedy může mít i takový kvasničák dlouhou trvanlivost, je-li vyroben z filtrovaného piva.

Další díl, který seriál uzavře, vám představí produkty z chmele (extrakty, isoextrakty), způsoby kvašení a přepravení obaly na pivo — lahve, sudy a PET.

Procházení seriálem<< Co se dočtete na pivní etiketě: Druh piva, způsob kvašení, stupňovitost, alkohol


Komentáře

  • Kondor napsal:

    Dobrý den přeji,
    včera jsem poprvé a určitě naposledy zkusil nefiltrované pivo. Bylo kalné jako mošt chuťově smrdělo jako když přijdete ke kompostu, kde jsou naházená shnilá jablka. Přesto jem ho vipil, ale od půl noci jsem proseděl na Wc. Jinak mi nevadi ani nepasterizované, ani kvasnicové pivo. Může to být tím, již byl sud dlouho naražený a pivo nemělo s čerstvostí nic společného Kondor

    • PetrM napsal:

      Že je nefiltrované pívo kalné, je v pořádku. Kvasinky opravdu lehký zákal způsobují. Nicméně další pocity, které jsi absolvoval, jsou jednoznačně spojené s vadou piva.
      Co je pro kvasnicová i nefiltrovaná piva společné je krátká doba života – většinou 21 dnů od stočení do sudu a po jeho naražení max. 1-2 dny za podmínky, že sud je uložen v zachlazeném prostoru a na noc jej hospodský odrazí, vypláchne trubky alespoň čistou vodou a narazí opět až před čepováním. Toto dělá, troufnu si říct, tak 5 % hospodských, takže výběr kam zajít na dobrý kvasničák není zrovna široký. Ale když narazíš na dobře ošetřený nefiltr nebo kvasničák, pochopíš, proč jim spousta lidí dává přednost – chlebnatost většiny těchto piv spolu s mnohem výraznějším chuťovým profilem jsou prostě nesrovnatelné.

    • Kuba napsal:

      A nebyl to „nefiltrovaný“ Staropramen? To by vysvětlovalo ty jabka… 😀

      Jinak je to, jak píše PetrM; nefiltr vyžaduje dobrou péči a rychlou konzumaci – hospoda musí mít na nefiltr dostatečnou výtoč. Zkus někdy prověřenou hospodu s dobrým pivem a kvalitní péčí a dej nefiltru či kvasnicovému ještě šanci. Nebudeš litovat!

  • mnicky napsal:

    Dakujem za oba clanky. Su to pre mna ako pivneho laika vacsinou vsetko nove vedomosti… Uz sa tesim na treti diel 🙂

  • […] běžný konzument mít v hlavě asi hokej, že? O tom, kterak se jednotlivé druhy od sebe liší, jsme už psali. Nemám na to sice žádný výzkum ale troufám si tvrdit, že valná většina minipivovarů […]

  • Seth napsal:

    Jen taková hnidopišská poznámka…Je to PASTERACE, ne pasterizace. Stejně jako sterilace.

    • Moro napsal:

      Cituji:“ … Pasterace (dnes vlivem angličtiny již také pasterizace) je jednou z metod konzervace potravin, kterou vyvinul v polovině 19. století francouzský vědec Louis …“
      Pokrok nelze zastavit! A propos – mně se taky nelíbí označení Česko například.

  • J.suchanek napsal:

    jak dlouho vydrží nepasterizované , nefiltrované pivo v sudu v lednici. slyšel jsem že až 8.měsícu je to pravda.

    • Moro napsal:

      Myslím, že pivovary povětšinou dávají na svoje nefiltrované produkty dobu do 3 měsíců.

      • J.suchanek napsal:

        SO USEDOVO PIVO JSME PILI PO SEDMI MĚSÍCÍCH A BYLO VY NIKAJÍCI.

        • Moro napsal:

          Já také nenapsal, že musí být po delší době defektní. Má na to totiž vliv hodně aspektů – obsah alkoholu, chmelení (chmel má antiseptické účinky), tepelné a světelné podmínky skladování, atd. Existují samozřejmě piva, která mají velmi dlouhou dobu uskladnění. Pil jsem lambic, který měl datum doporučené spotřeby v roce 2027.
          Takže upřesním – ony 3 měsíce většinou dávají pivovary např. na nefiltrované ležáky.

  • SUCHAR napsal:

    TAKY VAŘÍME SE SOUSEDEM PIVO A PILI JSME HO PO OSMI MĚSÍCÍCH,BYLO DOBRÉ, UCHOVAVALI JSME HO V LEDNICI PŘI TEPLOTĚ 2 STUPNŮ.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »