Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany, glosuje

Tento redakční blog bude trochu jiný, než bývá na našem serveru obvyklé – poprvé zde zveřejníme slova někoho jiného, než našeho redaktora. Všechno vzniklo tak, že jsme umístili příspěvek na FB zeď Pivovaru Svijany a v nastalé diskusi se vyjádřil člověk nejpovolanější – sládek Petr Menšík. Řeč byla o používání cukru a chmelových extraktů v českém pivovarnictví, o kauze Tetrahop a také o ekonomickém zázraku s názvem Pivovar Svijany. Protože není obvyklé, aby se k takovým záležitostem vyjadřovali samotní představitelé pivovarů a také nám připadají informace velmi zajímavé, dovolili jsme si (samozřejmě s laskavým svolením pana sládka) celou glosu převzít a zveřejnit v neupravené podobě.

Používání cukru při vaření piva

Cukr se používal jako nejčastější surogát, tedy náhražka sladu, ve všech českých, moravských, slezských i slovenských pivovarech kam až moje krátká paměť sahá a dokonce i kam až sahala paměť mých zkušených vzorů v době mého pivovarnického elévství. Byla to záležitost tehdejšího plánovaného hospodářství. Ví Bůh jestli v pozadí stály čistě pohnutky ekonomické nebo i technologické nebo se prostě jen musely zpracovat přebytky špatně naplánovaného zemědělství. Jedno je však jisté. Cukerný surogát byl běžnou součástí technologického postupu při výrobě ČESKÉHO PIVA V ČESKÝCH PIVOVARECH a po dlouhá desetiletí se spolu se zafixovanými „zastaralými“ výrobními postupy významným způsobem podílely na charakteru ČESKÉHO PIVA. Tento jev přetrval ještě několik let po revoluci a to už z čistě ekonomických důvodů. Extrakt z cukru byl totiž levnější než extrakt ze sladu a na modernizaci a intenzifikaci výroby většina pivovarů neměla prostředky. Výroba piva rostla, spotřeba na hlavu trhala rekordy, stoupaly exporty a turisté ze západu se k nám jezdili opíjet vyjímečným, neuvěřitelně pitelným, ale také levným ČESKÝM PIVEM.

Pivovar Svijany - foto vemnr

Pak se ale staly dvě věci. Pivovary začaly modernizovat technologii a pod tlakem majitelů přecházet na levnější a rychlejší způsoby výroby. A vstoupili jsme do Evropské unie, která svými předpisy, kvótami a regulačními opatřeními mimo jiné prakticky zlikvidovala české cukrovary a uměle drží ceny cukru tak vysoko, že extrakt z cukru je již několik let naopak mnohem dražší než ze sladu. V tu chvíli se začaly pivovary ohánět plnosladovými várkami, čistotou piva, a dokonce německým Reinheitsgebotem. Zkrátka přestaly z ekonomických důvodů cukr používat a udělaly „z nouze ctnost“. Že se změnil charakter piva včetně jeho pitelnosti je nabíledni! A já se ptám v souvislosti s věčnou honbou za definicí co je vlastně ČESKÉ PIVO: Je ČESKÉ PIVO to pivo, které se tady vařilo minimálně 50 let, tedy to s cukrem? Nebo je ČESKÉ PIVO to, které je vyrobené podle německého Reinhetsgebotu, který u nás NIKDY neplatil, neplatí a snad ani platit nebude? My ve Svijanech jsme si na tuhle otázku odpověděli jasně. Chceme dělat ČESKÉ PIVO! Nikoliv německé. A tak ho děláme. Různým lidem se to může nebo nemusí líbit, ale je jejich volba, za jaké pivo utratí svoje peníze … Náš dnes už čtrnáctiletý trvalý růst prodejů prakticky bez reklamy a marketingu nás dávno přesvědčil o naší správné volbě.

Isoextrakt neboli tetrahop

No a isoextrakt. Tak to je kapitola sama pro sebe. Když budu upřímný, sám bych ho asi nezavedl, ale protože se ve Svijanech používal už při našem příchodu a používal se ve spoustě dalších pivovarů, a protože jsme vyhodnotili, že se jedná o běžný výrobek ze chmele, který je po všech stránkách bezproblémový a to jak legislativně, tak eticky, ve složení chmelení jsme ho ponechali. Spoustu věcí, které se s naší filozofií neslučovaly jsme vyřadili. Hlavně enzymy, čiřidla a další pomocné látky, které se v pivovarech běžně používají, ale nikdo konkurenci nenapadne. Hádejte proč asi? Až jsme začali lézt některým pivovarským subjektům na nervy tím, že se nám daří a jim ne, začaly vymýšlet jak nás zastavit. Ne, jak být samy lepší a úspěšnější. Jak zastavit ty druhé, úspěšnější. Takže „hlášení“ na různé státní kontrolní orgány se jen hrnou. Kauza „Tetrahop“ ukazuje jasně jak dokáže podnikatelský subjekt v tomhle státě ovládat nejen některá média, ale dokonce i zákonodárce! Vždyť my jsme pravděpodobně jediný stát na světě, kde se isoextrakt musí značit zvlášť na etiketě. Voda, slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt a isoextrakt. Je to asi jako bychom museli značit tvrdá voda a měkká voda. Důkazem nesmyslnosti tohoto předpisu je jeho krátký život. V současné době se isoextrakt podle platných zákonů opět značit nemusí. Ovšem dojem, který celá kauza zanechává je děsivý!

A pro zajímavost, momentálně leží na ČMFS podnět k prošetření našich soudků s Fandou. Kdyby pivovary věnovaly svůj um, energii a prostředky radši na vaření piva … byl by tady pivní ráj!

Dej Bůh štěstí!

Věčná žízeň - foto vemnr



Komentáře

  • Jirka napsal:

    Svijany mi už nechutnají jako před pěti šesti lety, kdy to byla leckde jediná alternativa europivům, takže mám tak trochu dojem, že jak rostou, tak už to pivo nedělají tak poctivě jak dřív. Ale na druhou stranu, jak by nám bylo, kdyby tady všechny piva byla poctivá a chutnala aspoň jako Svijany!

    • Moro napsal:

      Dovolím si prezentovat svůj OSOBNÍ NÁZOR – ve Svijanech se aktuálně investují nemalé peníze do nových varen a ležáckých tanků. Já od toho očekávám zvýšení kvality jejich piv.

    • Kuba napsal:

      Vidim to stejne. Svijany jsou takova zachrana tam, kde jsou k dostani jen pseudopiva.

  • cz3ko napsal:

    Ad1. Ano, za komoušů se tu těch XY let pivo prostě kurvilo, to je všeobecně známé. Logické také je, že se surogovalo řepným cukrem a ne kukuřicí nebo snad rýží. A to, že se dneska začínají věci dělat pořádně je spíš otázka poptávky a náročnosti klientely, než nějaká deziluze německým zákonem o čistotě piva. Ale budiž, dělejte si „socialistické“ pivo. Ad2, hydrogenovaný isomerát alfa hořké kyseliny je pro mě chemické aditivum a nemá nic společného s tradiční surovinou.

    • Kuba napsal:

      Tato reakce mi zavání – odpusťte mi ten výraz – pivoznaleckým snobismem. Zvlášť v případě cukru je úsměvné ohánět se náročností klientely. Já si teda 100x raději dám cukr obsahujícího Poutníka (a mohl bych jmenovat spoustu dalších kvalitních piv, které cukr na etiketě mají) než bezcukerného eurozrzka. A vůbec, kdo určuje, co je a co není košér? Pro mě je důležitý výsledek a to, aby pivo neobsahovalo nějakou nepřirozenou chemii (což cukr imho není).
      _
      Argumenty svijanského sládka neslyším poprvé a je-li pravda, že důvodem jejich složení není cena surovin, ale konzistentní chuť, která jim zaručuje úspěch, tak proč ne?
      _
      Že Svijany svojí ukázkou úspěšné cesty leží gigantům v žaludku, není až takové překvapení. Doteď slýchám papouškované pomluvy, že do svého piva lijí líh a podobně.
      _
      Ačkoliv si myslím, že dnes už svijanské pivo není bůhvíjaká hitparáda, patří jim (podobně jako třeba Bernardovi) dík za prošlapání cesty pro řadu následovníků…!

      • cz3ko napsal:

        Jo, jsem „pivoznalecký snob“. :)) Co se týče piva plzeňského typu, jsem dost konzervativní a surogace se mi prostě příčí. A ta náročnost klientely – klientela si čím dál více přeje určitou přidanou hodnotu, což může zahrnovat například tradiční postupy výroby atp. Mimo to, Svijany jsou dnes také gigantem. Jejich příběh, obdobně jako příběh Bernarda je známý a fandím jim.

        • Kuba napsal:

          Ten výraz samozřejmě bez urážky. 😉
          _
          Přidaná hodnota ve smyslu tradičního postupu při výrobě je samozřejmě fajn, otázkou je, kolik pivovarů s jen trochu komerčním výstavem si ho může dovolit (bez ckt, neupravovaný chmel apod.)?

          • cz3ko napsal:

            Já to ani jako urážku neberu. Jen se mi nelíbí ten Menšíkův alibismus. Rovnou by mohl začít brát chmel z Číny a argumentovat tradiční výrobou českého piva v posledních padesáti letech, páč jak je známo, za totáče to tak u „méně významných“ pivovarů bylo.

  • PIvo napsal:

    Jenže Němci asi něco dělají správně. Včera jsem měl keller od Hummel Bräu z lahve, ze začátku snad DMS, které rychle splynulo s ostatními složkami aroma a chuti, připomnělo mi to pivo právě před nástupem mafiánského kapitalismu (nejen tvarem lahve) a naprosto mě to nadchlo, idkyž jsem nečekal zázraky. Pak jsem šel pozvednout pár závaží, takže jsem měl dost žízeň, kterou jsem chtěl uhasit na Bláhovce. Perfektně ošetřená voda s divnou hořkostí, která rozhodně nepochází z ŽPČ. Tak to si to ČESKÉ pívečko můžete ponechat. Pokud vím, tak kvalita svijanské kvasnicové 13ky šla celkem dolů a 12ka mi nechutnala nikdy kvůli hořké pachuti. Jsem taky snop a tedy špatný člověk.

    • Kuba napsal:

      Trochu se v tom ztrácím: pivo připomnělo předrevoluční pivo a nadchlo, přičemž v článku se mluví o tom, že za komárů se používal výhradně cukr… to mi přijde lehce oximorózní 😉
      _
      Na druhou stranu bez mučení přiznávám, že moje zkušenost s předrevolučním pivem spočívá v tom, že jsem srkal tátovi pěnu ze džbánu, když jsme mu na chalupě s bráchou chodili pro tři točený za 7,50…

      🙂

      • PIvo napsal:

        To pivo prostě bylo tenkrát jinde, jestli tam byl cukr nedokážu posoudit. Mně cukr zase tolik nevytáčí, v menších dávkách ho ani nepoznám a nejspíš ani ve větších.

        • Kuba napsal:

          Však taky nesmíš chodit na Plzeň, notabene na tragickou Bláhovku… 😉 Naopak si myslím, že se dnes dá zajít (zvlášť v Brně) na spoustu opravdu dobrých ležáků.

          • PIvo napsal:

            To máš pravdu, nedávno mě třeba překvapil v Topazu Rampušák svojí chmeleností, ale Svijany, nevím, nevím. A asi ani nechci vědět.

            • Kuba napsal:

              Rampušák je výbornej, zvlášť v nefiltrované variantě! Nebo třeba Chotěboř… a je jich spousta, včera měli v Srdcích Žatec a taky dobrý. Svijany beru – jak jsem psal výš – jen jako nouzovku (nic moc, ale podstatně lepší než nějaké G, SB, SP apod).

      • Moro napsal:

        Jen malá vsuvka – já jsem tatíkovi chodil a později sám pil 10ku za 1,70 a 12ku za 2,10Kčs. Jo a když jsme si vyrazili na Budvarku, kde byla 12 za 3,50 nebo na Staropramen za 2,70Kčs, to už jsme byli bohatí frájové :mrgreen:

  • poutnik napsal:

    ať si o tom Menšík myslí co chce, tak Svijany šly před pár léty s kvalitou prudce dolů, dneska to je jen takové běžné marketové pivo, řekl bych, že to pravděpodobně bude přístupem Menšíka ke své práci…….

  • M.Heavy napsal:

    Já s panem Menšíkem souhlasím.Jsme doma tady a nepotřebujem rady a příkazy z EU.A to že jsou nyní Svijany gigant – hm,hm,mi vůbec nevadí.Můj názor je že pivo vaří s chutí a láskou.Všechny jejich piva jsou dobrá a každé má jinou chuť.Proto fandím pivovaru.

  • venraus napsal:

    Ano, sladové náhražky se používali za válek, krizí, při nedostatku ječmene a za komunismu, to přece ale neznamená, že jde o tradici. Tradice by se měly odvíjet od světlejších bodů naší historie, např. zásluha slovanů o rozšíření CHMELE, šlechtění JEČMENE na Hané od 11. stol. a dar piva plzeňského typu. Tady bych já hledal znaky českého piva a tradici. Také bych se neodděloval od německých tradic, protože historicky a geograficky máme mnoho společného a např. Märzen alias březňák má velkou tradici i u nás, stejně tak dlouhá léta (minimálně těch padesát let) opomíjené pšeničné pivo se dá považovat za typicky české pivo ( na našem území doloženo od roku 1505), přestože je po celém světě známo pod pojmem Weizen. Jde o to jakou tradici chceme v současné době dostatku všech surovin z celého světa oprášit. V případě Svijan jde tedy o návázání na tradici dobře pitelného levného piva, na které byli lidé zvyklí během dob komunismu. Koho zajímá i chuť a komplexní projev piva bude navazovat zas na jiné tradice.

    • cz3ko napsal:

      Naprosto souhlasím.

    • poutnik napsal:

      podotknu, že ten celý slavný plzeňský ležák stejně vymyslel Němec…..největší zásluhu na zániku zde kdysi velmi populárního bílého piva měl pivní osvětový pracovník Poupě (díky za teploměr)

      za socialismu (komunismus tady nikdy nebyl) zde bylo pivo sice levné a dobře pitelné, ale chuťově a bylo někde zcela jinde než jsou dnešní eurobřečky – z každého pivovovaru chutnalo jinak, někde sice vařili patoky, třeba v Kolíně až tak nepitelné, že jim ten pivovar pro neschopnost „zlí“ komunisté raději zrušili…..

      co bych dal za to, dostat se dnes znovu k tradičnímu Gambrinusu, Staropremenu, Brániku, Holešovické desítce, Dačickému, Lounskému pivu, nádherně hořkým a voňavým Kušovicím, úžasnému Radegastu, pivnímu klenotu z Plzeňského Prazdroje, tak jak byly vařeny za zlého socialismu……ale zase Vyškov, Litovel, Uherský Brod a jiní tehdy vařili nepitelné patoky, a dnes mi nahrazují ta kdysi tak dobrá piva, které mi už divoký kapitalismus vzal….

      • Razak napsal:

        Tak – nic není černobílé :+)…

      • venraus napsal:

        Pan Groll přivezl kvasnice, dostal skvělý žatecký chmel, kvalitní český slad a měkkou plzeňskou vodu, kombinace těchto ČTYŘ surovin dala vzniknout pivu ve světě známém jak bohemian pilsener, je tedy celým světem vnímáno jako české, když vzniklo v českých podmínkách. Nebýt tohoto, nevyvezli bychom ani třetinu dnešního exportu a znovu opakuji toto pivo se proslavilo v době, kdy bylo vařeno ze čtyřech surovin. Věřím, že i za socialismu pracovali v pivovarnictví lidé, kteří dělali svou práci jak nejlépe v daných podmínkách mohli, méně je někdy více. Věřím také, že některá piva byla voňavá a nádherně hořká, nepoužíval se například právě Tetrahop a díky většímu podílu hlávkového (později i upraveného) chmele získávalo pivo výše zmíněné vlastnosti. Kapitalismus sice něco vzal, ale taky dal – srovnání se světem, dostupnost všech surovin, vznik soukromých pivovarů i minipivovarů, rozšíření palety vyráběných druhů, atd. Nostalgie po pivním socialismu se týká stejně pouze dvou druhů ležáků a to prostě nejsou jediná piva na světě.

        • b.š. napsal:

          No, „plzeňské“ sice samozřejmě vzniklo v Čechách z českých surovin, ale kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to zvládnul kdejaký jouda z Čech:-). Já bych vklad pana Grolla zas tak nepodceňoval…

      • Al. napsal:

        Naprostý souhlas, mám úplně stejné zkušenosti!
        Naštěstí nyní máme spoustu malých pivovárků, které bohemian pilsener zase umí a zajímavě také skotský BrewDog se svým Fake Lager.
        Byl jsem na vojen. cvičení v Plzni 87 a tehdy, jako brňákovi přišel Gambouš 10st. jako něco naprosto výjimečného. Starobrno 12 mi nikdy nechutnalo, asi bych pivovar připojil k seznamu těch Vyškovů, Hostanů, Litovelů… Ale byl v Brně Starouš (Staropramen..tehdy vyjímečný), Kozel u Dobrého Kata, ČH…někdy i dobrá Plzeň…

      • ka-spel napsal:

        poutnik napsal: 26. 5. 2012 (17:20)
        Naprosto souhlasím. Taky s nostalgií vzpomínám na tehdejší piva a lidi byli větší patrioti. Pivo se dalo koupit v kraji, kde se vařilo. Nebylo to samý gambáč atd. Vzpomínám na tehdejší Krušovice. Tehdy v 1989 jsem na to chodili na chmelu na Lounsku 5 km do vedlejší dědiny na černé a to byla lahoda. Místní Louny se proti tomu nedali pít. Pak třeba počátkem devadesátých let Ostravar. Pro mě tehdy pivo s nezapomenutelnou hořkostí. Z opačného soudku tehdejší šampáňo ze Starobrna, kdy po otevření lahve skončilo díky gashingu hned na stropě. Tehdy díky špatnému sladu (neúroda, plísně) to odskákali nejvíc, že jeden čas přestali úplně lahvové.

    • Vide napsal:

      „České pivo“ je mýtus. Do doby, než ho u nás zkurvil bolševik bylo prakticky stejné jako v sousedním Bavorsku (+/-). Bylo kvalitní a dobré. Surogace není tradiční ale odporná snaha o minimalizaci nákladů pod rouškou „tradice“.
      Ve Svijanech se úplně zbláznili a už jim jde jen a pouze o prachy.
      Hnus…

  • Vide napsal:

    Cukr do piva nepatří. Je to svinstvo, stejně jako tetrahop, éčka a jiné sračky.
    Tečka.

Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »