Pivní recenzePivní recenze

ochutnáme
zhodnotíme
zveřejníme
Pivní recenze .cz
Vašepivo.cz -- potřeby pro domácí vaření piva
Mobilní pivovary -- Kalkulátor minipivovaru Můj půllitr -- Originální půllitr na přání


Březen, za varnu vlezem.

Prvním, mnou navštíveným pivovarem v měsíci březnu byla Štiřínská stodola, nedaleko Kamenice u Prahy.

Už vzhledem k té blízkosti hlavního města a známosti se sládkem (absolventa Podskalské) jsem návštěvu Štiřína plánoval dlouhou dobu dopředu. Konečně jsem se domluvil se spolužáky a „místo činu“ s nimi navštívil. Vcelku pěkný exteriér napovídá krátkou dobu fungování. I interiér je jednoduchý, čistý a příjemný, avšak světlo bylo dosti mizerné, což mi trochu komplikovalo recenzovaní místní produkce.

Sládek Jan Přitasil mi doporučil údajně povedený tmavý speciál, který jsem možná i z toho důvodu vynechal. 🙂 – Ale ne… jen jsem na tmavé neměl chuť. Mimochodem na Jarní ceně sládků získal tento speciál třetí místo. – No a tak jsem začal světlým ležákem. Ten mi byl naservírován absolutně bez řízu. Jinak byl vyvážený a příjemný, s jemnou hořkostí (později jsem se domluvil na opravné kolo degustace :), resp. na zrecenzování petkového vzorku, který by měl být v pořádku).

Pak přišla řada na Vídeňský ležák, který byl pro mě nejlepším pivem na čepu. Karamelové a sladší aroma s plnou chutí a výtečnou pitelností. Dalším vzorkem byl rauch, který opravdu nebyl ve formě. Nakuřovaná chuť byla štiplavá a do kysela. Poté jsem zkusil ještě jeden šestnáctistupňový světlý speciál, o jehož recenzi jsem se nepokoušel už kvůli mému otupení předchozími pivy. Mimo to mi přišlo nevyvážené a nedobré.

Dalším navštíveným pivovarem byl v rámci školní exkurze pivovar Strakonice.

Menším, sympatickým průmyslovým pivovarem nás neprovázela paní sládková, nýbrž jiná zástupkyně ženského pohlaví z místního pivovaru. Ta na mě neudělala dobrý dojem, už vzhledem ke komolení názvu chmelů a údajné jediné prodlevě na varně – zcukření při 52°C 🙂 Ještě na varně jsem tedy od výkladu upustil a věnoval se studiu pivovaru pouze vizuálně.

Na ochutnávku jsme dostali necelé 3 týdny uleželou dvanáctku z ležáckého tanku, která, ač byla mladá, byla velmi příjemná, čistá a chuťově vyvážená. Podstatně lepší, než později zakoupený a ochutnaný nefiltrovaný strakonický Sklepák 11%, který byl méně senzoricky zajímavý. Iniciativy nefiltrovaného piva z průmyslového pivovaru si však velmi vážím a doufám v podobné aktivity i v případě dalších pivovarů. Navíc cena 35,- za 1,5 litrovou PET lahev je velmi příznivá.

V rámci Jarní ceny českých sládků jsem navštívil i pivovar Zvíkov s opravdu nádhernou varnou. Do dalších prostorů technologie jsem se bohužel nedostal. Více ve článku ZDE.

Poslední březnovou zastávkou byl v mém případě mostecký Kahan. Přesto, že byla sobota, se v pivovaru vařilo a vůně chmelovaru se táhla po celé restauraci. Usadil jsem se ke stolku přímo vedle varny od Josefa Krýsla a nechal na sebe foukat výparky z rmutomladinové pánve.

Začal jsem se světlým ležákem, který jsem shledal za nejlepší z místní stálé produkce díky jeho pitelnosti. Vypil jsem ho do 10 minut, což nebývá zrovna mým zvykem. Jinak byl chuťově nevýrazný, hořkost slabá a po aromatickém chmelu ani stopy. Hodnotil jsem 6/10. Poté přišlo na řadu horší polotmavé pivo (v chmelení Hallertau) a nakonec tmavé pivo, které mělo výraznou, až trpkou chuť pražených sladů. Kompletních recenzí se brzy dočkáte zde, na Pivních recenzích.

Mezi recenzováním jsem se dal do řeči s místním sládkem, který mi prozradil plánované rozšiřování varny z 2hl na 5hl a nákup nových nerez tanků, kvůli současné nedostačující kapacitě. Ve sklepě jsem dostal na ochutnávku i mosteckou IPA. Měla za sebou jen deset dní ležení a v chuti tak převládaly především kvasnice. Chmelové aroma jen slabě vykukovalo ze sladšího ovocného těla, ale uvidíme, jak bude IPA vypadat , až se vyčistí.

 



Napsat komentář

Odstavec vytvoříte dvěma novými řádky.


Kontrolní kód

*

Kdo hledá, najde

Poslední komentáře

další komentáře »