Recenze Vyškov Jubiler Mild Stout
Údaje o pivu
- Název piva: Jubiler Mild STOUT
- Pivovar: Pivovar Vyškov (nájemce CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.)
- Země, město: Česko, Vyškov
- Styl: dry stout
- Alkohol: 4,7 %
- Forma: lahvové 0,355 l; trvanlivost ještě 5 měsíců
- Stupňovitost: 12,2°
Hodnocení
Barva
Černá, skoro úplně neprůhledná.
Pěna
Vysoká, pěkně hustá a stabilní. Ve sklenici kroužkuje.
Vůně
Kávová, lehce nakyslá. Závěr je lehce sladový. Vůně není příliš výrazná.
Chuť, říz
Chuť je sladová, spíš méně plná se sladovým hořkým koncem a mírně ulpívající hořkostí. Říz střední. Pivo je dosti krátké a mimo hořkosti vám toho v ústech mnoho nezůstane.
Další komentář
V redakci se u nás stihla vášnivá diskuse, jak toto pivo ohodnotit. Na jedné straně stojí uznání za snahu pivovaru vařit nepříliš běžné styly, na druhé straně úvaha o tom, jak moc přesně se se kterou várkou trefí do stylu, tedy do toho, co je napsané na obalu. V tomto případě bohužel nezbývá konstatovat, že tohle pivo je věrné legislativní doložce na láhvi — tedy „pivo svrchně kvašený tmavý ležák“. Je prostě více Mild než Stout, spíše než britským ejlům je bližší černému ležáku českého typu.
Velmi si ceníme snahy vyškovských a jsme rádi, že tyhle speciální várky vaří, Mild Stout nás však nepřesvědčil. Já osobně pevně doufám, že další várka se vrátí zpět na úroveň prvního Jubilera IPA, kerý sice nebyl dostatečně prokvašený, byl však nejblíže tomu, co považujeme za dobré pivo v rámci stylu.
Fotografie
Výsledek (?)










Vlastnosti: 12º, české, chmelová chuť, hořké, kávová chuť, kávová vůně, krátké, kroužkuje, lahvové, sametová pěna, tmavé, ulpívající hořkost
Tweet
Komentáře
vidím to podobně,ale hodnotil bych tak o bod více 🙂
jeste jsem nemel, ale obecne podle nabranych zkusenosti lahvove – prezentovane v soucasne podobe, tedy s cirym sklem – nebrat. verim, ze sudova verze bude zajimavejsi.
Je pravda, že amber IPA točená v Táboře se ještě dala, ale v lahvi jsem jí ani nedopil…
tak ta Amber IPA zase až tak strašná nebyla, to mi smrdí už nějakou pózou. Jejich první IPA byla velmi slušná, pochutnal jsem si na ni – jak na čepované, tak lahvové verzi, jejich druhá IPA – Amber IPA, už byla poněkud slabší, ale furt bych ji ještě hodnotil jako dobré pivo, čepovaná byla fajn, lahvová slabší, ale rozhodně se to dalo vypít.
K tomu stoutu jsem se ještě nedostal, tak zatím nehodnotím.
PS proč vlastně ve Vyškově stáčejí ty své speciály do toho čirého skla?
Já jsem totiž taky pěkně rozmazlenej. 😀 Dala se, ale neměl jsem jedinej důvod jí kupovat znovu. A dost podobně na tom byl u mě i Lobkowicz amber ale.
Jsem na tom obdobně. Navíc ta druhá várka z Vyškova měla cosi podivného ve vůni – identifikovat to nesvedu, resp. si to už nepamatuju, ale moc mi „pod nos“ nešla. Do krku taky ne.
A tu první várku bohužel nemohu hodnotit, v té době jsem měl nějaký zánět sliznic a všechna piva, včetně Matuškovy vyhlášené pšenice mi chutnala stejně = nijak. 🙁
Já bych od oxymoronu „svrchně kvašený ležák“ nic moc nečekal. 🙂 Nechápu proč používají dokonale průsvitné obaly.
…škoda, že nemůžu najít kde jsem to četl, tak snad nebudu příliš mlžit.
Ještě před uvedením tohoto piva do prodeje jsem se dočetl, že bylo uvařeno dle chuti Irských piv. Že dokonce má snad svou kvalitou hravě strčit do kapsy i komerční Guinness. Po tomhle všem bylo mé očekávání vyšroubováno hodně vysoko a těšil jsem se, jak ho porovnám s mně dobře známým Guinnessem.
Předem bych chtěl podotknout, že nejsem odborník na irská piva a to, že jsem je tam tři léta ochutnával ho ze mě taky nedělá.
Nejdřív se mně do rukou dostala zde recenzovaná láhev. Po velkém očekávání přišlo velké zklamání. Inu, řekl jsem si že tomuto pivu dám ještě šanci a s konečným verdiktem počkám až na ochutnání Stoutu na čepu. Dnes již můžu zodpovědně říct, že v láhvi chyba nebyla. Opravdu se tohle pivo irskému stylu moc nepřiblížilo a ztotožňuji se s redakcí, že je to spíš jen české černé pivo. Škoda, dobré irské pivo jsem již dlouho neměl, tak snad se Vyškov do budoucna poučí z chyb a jednou třeba uvaří i pořádný dry stout.
Také jsem ochutnal a jednoznačné zklamání 🙁 První co mě zarazilo, byla absence jakékoliv vůně a to jsem si v tom skoro rypák vykoupal 🙂 Chuť také nijaká, možná cítit trochu hořkost, ale ke stotu to má daleko. Vyškov se mi líbí, jak se nebojí experimentovat obě „ipy“ byly výborné, ale tohle byl krok vedle. Když už stout, tak pořádný, tohle byla prostě obarvená nahořklá voda s celkem solidní pěnou 😉 3/10
Takz si vzpomínám, jak jsem si namočil nos a nasával tak, že se mi motala hlava 🙂 Ale bohužel kde nic tu nic.
Pln očekávání nalákán etiketou jsem zakoupil láhvovou verzi, vychladil a ochutnal. Musím říct, že se dostavil dost rozpačitý pocit mezi tím co je deklarováno a skutečnou chutí tohoto piva. Ikdyž má, dle mého mínění, k irským stoutům hodně daleko, průměrného pivaře uvyklého českým ležákům neurazí. Ale i tak blahořečím vyškovský pivovar za tento počin.
Datum spotřeby 30.9.2012. Zápach po nečistých nejspíš anglických kvasnicích, sycení značné, nedá se nalít do jedné sklenice kvůli pěnivosti a to ani při podchalzení piva, tělo naprosto vodové a prázdné, postrádá úplně suchost, nakyslost ze sladu natož z blendování se zkyslou várkou vůbec nevnímám, pražené slady jsou cítit minimálně. Ve složení pouze slady, absence nesladovaného obilí a praženého ječmene. Hořkost nízká. Přirovnal bych to k vodě po druhém vymytí dopitého šálku melty s lehce kanálním odérem. S porterem to nemá nic společného a význam slova stout je pak naprosto zadupán do země, jediná mocná věc je to sycení a následná pěna. Vaření dry stoutu už je prostě těžší liga. Znovu a lépe.
Troufám si tvrdit, že toto pivo se prostě zkazilo …
Já ne 🙂 Bylo opravdu – možná ještě někde je – otřesné.
Opravuji svoji předešlou a chybně napsanou poznámku. Tak tedy – pivo se zkazilo = pivo je stylově zkaženo.
No jestli nějaký styl chutná tak, jak Jubiler, tak doufám, že nikdy nevznikne nebo se o něm nikdy nedozvím 🙂